Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico či ministr dopravy Jozef Ráž.

Otevíraný úsek dálnice Lietavská Lúčka - Dubná Skala je dlouhý 13,5 kilometru, z toho 7,5 kilometru připadá na tunel Višňové. Motoristé tak při jízdě po dálnici D1, která vede od Bratislavy na východní Slovensko, už nebudou muset projíždět přes Žilinu a následně po silnici první třídy u řeky Váh, kde se v dopravních špičkách dosud vytvářely dlouhé kolony.

6 fotografií v galerii

Fico dnes označil otevření tunelu za požehnání pro celý region. Odmítl kritiku některých médií, která upozorňují na katastrofálně pomalé tempo dálniční výstavby na Slovensku, a za jeden z důvodů výrazného zdržení stavby označil politické tlaky za vlády Ivety Radičové v letech 2010 až 2012. Fico také řekl, že si nenechal ujít příležitost a před otevřením tunelu jej celý projel na kolečkových bruslích; na facebooku zveřejnil video z této akce.

Ministr Ráž připomněl, že tunel je otevírán o dva měsíce dříve proti plánu, a označil to za „vánoční dárek motoristům“. Stalo se tak podle něj díky intenzivnímu tlaku na dodavatele. Poznamenal také, že od roku 1998, kdy se začala razit průzkumná štola tunelu, se na Slovensku vystřídalo 13 ministrů dopravy.

Přerov, Litomyšl, Rakovník. Jak nové dálnice zvedají ceny nemovitostí mimo Prahu

Reality

Nové úseky českých dálnic nehýbou jen dopravou, ale především cenami bytů a domů. Minuty ušetřené na dojezdu dnes znamenají statisíce korun navíc na hodnotě nemovitostí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Otevření úseku bylo původně plánováno až na konec února 2026 a zrychlení dokončovacích prací kvůli otevření ještě před Vánoci vyjde daňové poplatníky na 1,3 milionu eur (31,6 milionu korun), napsal deník Sme. Lidé o nový tunel projevili značný zájem, akce „den otevřeného tunelu“ v neděli přilákala tisíce lidí a způsobila v jeho okolí dopravní chaos, poznamenal server.

Příklad manažerských selhání

Průběh příprav a samotné výstavby tunelu Višňové označují slovenská média a někteří odborníci za příklad špatných politických rozhodnutí a manažerských selhání. První Ficova vláda v roce 2010 odhadovala, že tunel bude hotov o čtyři roky později. Nakonec tam v roce 2014 jen začaly stavební práce; tomu předcházelo zrušení výstavby úseku formou projektu veřejně-soukromého partnerství (PPP) a následný nový výběr zhotovitele díla.

V roce 2019 pak Slovensko kvůli pomalému postupu prací ukončilo spolupráci s konsorciem italské stavební firmy Salini Impregilo a slovenské společnosti Dúha, které mělo stavbu tohoto dálničního úseku na starosti. O dva roky později stát podepsal smlouvu na dokončení tunelu se společností Skanska. Ve zvláštní soutěži pak země vybrala dodavatele technologického vybavení pro uvedený tunel.

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci podle agentury Reuters upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království, a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.

„Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude razantně prosazovat zájmy naší země, pro jistotu, bezpečnost a přežití našich spojenců a popravdě, světa,“ napsal šéf Bílého domu. Landry na sociální síti X prezidentovi poděkoval a uvedl, že je mu ctí sloužit „v této neplacené funkci, jejímž cílem je začlenit Grónsko do Spojených států“. Zároveň dodal, že nijak nebude ovlivněna jeho současná pozice guvernéra, v níž je od loňského ledna.

„Toto jmenování potvrzuje trvalý zájem Ameriky o Grónsko. Trváme však na tom, že všichni - včetně USA - musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ cituje Reuters prohlášení dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena. Ten pak v televizi řekl, že jej Landryho slova o připojení Grónska „zvláště znepokojily“, označil je za zcela nepřijatelné a dodal, že si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance Kennetha Howeryho, aby mu celou věc vysvětlil.

„Zachování územní celistvosti Dánského království, jeho suverenity a neporušitelnosti jeho hranic je pro Evropskou unii zásadní,“ řekl podle Reuters mluvčí diplomatické služby EU Anouar El Anouni.

„Opět jsme se probudili do nového prohlášení amerického prezidenta, který jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko. Může to znít velkolepě, ale pro nás se nic nemění. O naší budoucnosti rozhodujeme sami. Grónsko je naše země a je třeba respektovat jeho územní celistvost. Rádi spolupracujeme s jinými státy, včetně USA, ale vždy to musí být s respektem k nám, našim hodnotám a přáním,“ napsal grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na Facebooku.

Přehlídka osobností. Nově zveřejněné spisy o Epsteinovi zmiňují Trumpa, Clintona nebo Jacksona

Politika

V první várce dokumentů týkajících se odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, figuruje podle BBC několik známých osobností. Kromě amerického prezidenta Donalda Trumpa, jednoho z jeho předchůdců Billa Clintona a bratra anglického krále Karla III., Andrewa Mountbattena Windsora, zahrnuje seznam i zpěváka kapely Rolling Stones Micka Jaggera a popovou ikonu Michaela Jacksona.

ČTK

Přečíst článek

Trump své plány na získání Grónska, při nichž dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, zdůvodňuje národní bezpečností USA. Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam a zároveň disponuje velkým nerostným bohatstvím. Sám Laundry ve svém postu na X už z 9. ledna dával Trumpovi za pravdu a propagoval připojení ostrova ke Spojeným státům, připomněl Reuters. Americký viceprezident J. D. Vance pak na konci března navštívil vojenskou základnu USA na ostrově a obvinil Dánsko z nedostatečných investic do Grónska. Obyvatelé Grónska Trumpovy plány z velké většiny odmítají, přejí si ale větší míru nezávislosti na Kodani.

FOTOGALERIE: Letošní protesty v Grónsku proti Trumpovi

15 fotografií v galerii

Ačkoli se Spojené státy a Grónsko před dvěma týdny zavázaly ke „vzájemnému respektu“, grónská ministryně zahraničí Viviam Motzfeldtová uvedla, že komentáře USA o tomto největším ostrově světa vyvolaly mezi místními nejistotu, a zdůraznila potřebu otevřeného dialogu.

Ostrov obývaný zhruba 56 tisíci lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.