Fiala k potravinářům mluvil jako kovaný komunista, řekl Havlíček. Nesmyslné, kontroval Skopeček

Premiér a předseda ODS Petr Fiala podle místopředsedy Sněmovny a opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka (ANO) se vyjádřil jako „kovaný komunista“, když ve čtvrtek vyzval potravinářské firmy s rekordními zisky ke snížení cen produktů. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) se proti Havlíčkovu osočení svého stranického šéfa ohradil. Podle něj byla premiérova výzva logická. Oba to uvedli v pořadu Partie Terezie Tománkové.

„On mluvil jako kovaný komunista,“ uvedl Havlíček na Fialovu adresu. Jeho výzvu přirovnal k výrokům bývalého šéfa komunistů Milouše Jakeše, který v jednom ze svých projevů poukazoval na zvýšené příjmy některých předlistopadových umělců.

Skopeček označil Havlíčkovo tvrzení za nesmyslné. Podotkl, že předseda ODS na rozdíl od řady členů ANO včetně jeho šéfa Andreje Babiše komunistou nikdy nebyl. Podle Skopečka je legitimní politický tlak na potravinářské firmy, aby zvýšily chování vstřícné ke spotřebitelům. Mohly by při vykázání vysokého zisku vracet státu dotace a subvence, které od něj na podnikání dostaly. Systémově však snížení cen lze dosáhnout snížením daní nebo zvýšením konkurenceschopnosti, dodal Skopeček.

Zemědělští výrobci už s cenami šlapou na brzdu. Spotřebitelům ale potraviny dál zdražují

Money

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

ČTK

Přečíst článek

Fiala ve čtvrtek uvedl, že některé potravinářské firmy, které loni žádaly vládní pomoc, vykázaly za minulý rok „opravdu rekordní zisky“. „Do jisté míry mi připadá i nevkusné, když majitel takovýchto firem vyčítá vládě, že nic nedělá s cenami potravin - on by mohl jediným rozhodnutím ve svých koncernech dosáhnout toho, že lidé budou mít potraviny levnější,“ řekl předseda vlády.

Koncern Agrofert, který má ve svěřenském fondu Babiš, za loňský rok vykázal zisk zhruba 13 miliard korun, což byl více než dvojnásobek v porovnání s předchozím rokem. Havlíček ve shodě s Babišem uvedl, že příčinou vysokých cen potravin je vysoká cena energií. Firmy kvůli nim zvýšily ceny zboží i služeb.

Havlíček také s odkazem na centrální banku uvedl, že proinflační charakter by mohly mít změny v daňových sazbách, na kterých se dohodla vláda. Podle něj obchodníci do cen zboží nepromítnou snížení daně z přidané hodnoty, zvýšit by se naopak mohlo vodné, stočné nebo platby za elektřinu kvůli platbám na obnovitelné zdroje energie.

Lukáš Kovanda: Balíček bez škrtů v benefitech vládě pořádně zavaří

Názory

Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Voliči pětikoaličních stran totiž volají po úsporách a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, dodává ekonom s tím, že slábnoucí koruna přitom nepomůže.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Skopeček hájil změny jako zjednodušení daňového systému. Na příkladu snížení DPH u některých položek odmítl tvrzení, že by změny znamenaly plošné zvýšení daní. Daně se zvyšují velmi málo, daň z nemovitostí se zvyšuje symbolicky, uvedl.

S daňovými změnami počítá vládní konsolidační balíček, v jehož projednávání bude Sněmovna pokračovat v září. Vláda tak chce získat do rozpočtu navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona není omezování dotací a státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace. V příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Opozice konsolidační balíček kritizovala a v úvodním kole navrhovala jeho zamítnutí, které ale neprosadila.