Návštěva papeže Lva XIV. ukázala nečekaně silnou tvář katolicismu ve výrazně sekulární Francii. Statisíce lidí v ulicích, obří mše i atmosféra připomínající rockový koncert zároveň ukázaly, jakou společenskou sílu může mít víra a společný rituál i v zemi postavené na principu laïcité, píše analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Lev XIV. by mi měl být vděčný za zvolení papežem, vzkázal americký prezident Donald Trump do Vatikánu. Papež má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Papeže, který pochází z Chicaga, na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Novinářům pak Trump řekl, že není jeho velkým fanouškem, napsala agentura AFP. Papež v reakci na Trumpovu kritiku řekl, že i nadále bude vystupovat proti válce.
Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Informaci zveřejnil Svatý stolec a poté ji v kapli pražského arcibiskupského paláce oznámil také apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.
Když v květnu vystoupil na balkón svatopetrské baziliky nově zvolený papež Lev XIV., nebyla to pro mnohé katolíky láska na první pohled. Konzervativní róba místo Františkovy střídmosti nahrávala obavám z konce reforem, úřednický přednes čtený z papíru kontrastoval s uvolněností jeho předchůdce. Snad jen jméno naznačovalo, že by Lev mohl mít zájem o sociální výzvy dneška. V čem se odhady trefily a v čem se naopak mýlily?
Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.
Britský král Karel III., který stojí v čele anglikánské církve, se v srdci Vatikánu setká s papežem Lvem XIV. Půl tisíciletí po roztržce, která změnila dějiny Evropy, se obě církve pokoušejí o symbolické smíření.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Elon Musk minulý týden ztratil pozici nejbohatšího člověka světa. Ve prospěch spolumajitele Oraclu Larryho Ellisona. Nebyl by to ale on, kdyby hned s něčím nepřišel.
Jako biskup v Peru se Robert Prevost často poohlížel po ojetých autech, která by mohl levně koupit, sám opravit a používat ve farnostech své diecéze. Když mělo auto velkou závadu, díval se na YouTube, aby zjistil, jak ji opravit, napsala agentura AP.
Jen co se papež Lev XIV. ujal funkce, hned se stal terčem výtvorů umělé inteligence. Nová hlava katolické církve však není jen obětí této technologie, ale chce přispět k jejímu spravedlivému a etickému vývoji. Nabízí se pro jeho intervence vhodný prostor? A může vůbec být náboženský lídr technologickému světu něčím prospěšný?
Obřad k začátku vlády nového papeže začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolu Šimonovi, jenž se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
