Když v květnu vystoupil na balkón svatopetrské baziliky nově zvolený papež Lev XIV., nebyla to pro mnohé katolíky láska na první pohled. Konzervativní róba místo Františkovy střídmosti nahrávala obavám z konce reforem, úřednický přednes čtený z papíru kontrastoval s uvolněností jeho předchůdce. Snad jen jméno naznačovalo, že by Lev mohl mít zájem o sociální výzvy dneška. V čem se odhady trefily a v čem se naopak mýlily?
Jako biskup v Peru se Robert Prevost často poohlížel po ojetých autech, která by mohl levně koupit, sám opravit a používat ve farnostech své diecéze. Když mělo auto velkou závadu, díval se na YouTube, aby zjistil, jak ji opravit, napsala agentura AP.
Jen co se papež Lev XIV. ujal funkce, hned se stal terčem výtvorů umělé inteligence. Nová hlava katolické církve však není jen obětí této technologie, ale chce přispět k jejímu spravedlivému a etickému vývoji. Nabízí se pro jeho intervence vhodný prostor? A může vůbec být náboženský lídr technologickému světu něčím prospěšný?
Obřad k začátku vlády nového papeže začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolu Šimonovi, jenž se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů.
Kardinálové volbou nové hlavy katolické církve překvapili. Papežem se stal u nás nepříliš známý Američan Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev. Co se názorového rozpoložení týče, jedná se o poměrně tajemnou postavu. Patrně nebude reformátorem Františkova střihu, ale nelze ho lehce zařadit ani mezi konzervativce.
Novým papežem se stal kardinál Robert Prevost ze Spojených států, oznámil ve Vatikánu z baziliky svatého Petra francouzský kardinál Dominique Mamberti. Nový papež, kterým je poprvé Američan, přijal jméno Lev XIV. V prvním projevu zdůraznil potřebu míru a poděkoval svému předchůdci papežovi Františkovi.
Kardinálové zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
Ve Vatikánu začíná konkláve. I když to katolická církev tak neprezentuje, jedná se o velkou politiku. Ostatně papež reprezentuje 1,4 miliardy katolíků po celém světě a jeho vliv sahá daleko za hranice náboženského světa. Není divu, že světoví lídři mají své favority. Málokdo to řekne tak na rovinu, jako třeba Donald Trump, ale je to tak.
Konkláve, ze kterého vzejde nová hlava katolické církve, je ostře sledovanou záležitostí po celém světě. Zajímá nejen katolíky, protože papežský vliv sahá daleko za pomyslné církevní hranice. Jméno, které zazní po vypuštění bílého dýmu, napoví, kam se bude církev ubírat. A jestli bude navazovat na reformy papeže Františka. O kom se mluví jako o „papabile“?
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla dnes generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
Až 5️⃣0️⃣ tisíc lidí v pátek protestovalo v Minneapolisu v americkém státě Minnesota proti zásahům agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE), ačkoliv na místě panovaly velmi nízké teploty. Část pracujících a podnikatelů se připojilo také k vyhlášené stávce, napsaly dnes agentury. Při jednom z protestů policie zadržela i několik desítek duchovních, kteří se shromáždili u zařízení, které ICE používá pro deportaci migrantů.
Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální ☝ pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši 100 procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou. Zároveň americký prezident označil kanadského premiéra Marka Carneyho za „guvernéra“.
Druhý den třístranných rozhovorů delegací USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení války na Ukrajině podle zdrojů agentur Reuters a AFP ❌ skončil. Rozhovory o americkém plánu na zastavení bojů se od pátku konají v Abú Zabí. Mluvčí vlády Spojených arabských emirátů, které jednání hostily, označil atmosféru rozhovorů za konstruktivní a pozitivní.
Německá prokuratura zadržela dalšího člověka ☝ podezřelého z členství v palestinském teroristickém hnutí Hamás. Šestatřicetiletý muž podle ní obstarával munici, která zřejmě měla sloužit k útokům na židovské či izraelské cíle v Evropě. Informuje o tom dnes agentura DPA.
Rozhodujícím faktorem pro propuštění 👨 Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele byla americká vojenská intervence, při které byl zajat prezident Nicolás Maduro. Bez ní by snaha o vysvobození Čecha, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle.
Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident 👨 Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Zopakoval přitom, že z jeho pohledu Babiš splnil podmínku pro jmenování do funkce, když veřejně oznámil způsob řešení střetu zájmů.
Ve věku 90 let zemřela v pátek grafička a ilustrátorka 👵 Alena Kučerová. S odvoláním na dceru Annu Matoušovou to řekla kurátorka Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Adriana Primusová. Kučerová byla experimentátorkou a průkopnicí nových technik. Na kontě měla řadu úspěchů - od prvenství na Bienále mladých v Paříži v roce 1965 po Cenu Vladimíra Boudníka z roku 1997.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň.
Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1️⃣,2️⃣ milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Kličkova ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.
Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým ❌ škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
