Reklama

Týden tradera: V hlavní roli Evropská centrální banka, plyn a inflace

Evropská centrální banka
Gideon Benari / Creative Commons / CC BY-ND 2.0
Kryštof Míšek

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Poprvé za více než dekádu ECB přikročila k zvýšení sazebScénář, který se přitom rýsuje v zemích eurozóny, není příliš šťastný. Na jedné straně sílící inflační tlaky, které znatelně přestřelují cíl banky na úrovni dvou procent, a zároveň je zde hluboce předlužený jih měnové unie, který nadále vyžaduje podporu v podobě co možná nejlevnější dluhové služby. V této situaci ECB včele s Christine Lagardeovou zvýšila sazby o 50 bazických bodů. Rozhodnutí ukazuje, že jestřábi museli dostat strach z toho, že slibované zářijové zvýšení sazeb o více než 25 bazických bodů bude ohroženo hrozící recesí. 

Christine Lagarde, šéfka Evropské centrální banky

Dominik Rusinko: Konec éry záporných sazeb. ECB růstem o 0,5 procenta překvapila

Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Přečíst článek

Součástí nové politiky ECB je také oznámení o zahájení programu TPI (Transmission Protection Instrument), který by měl pomáhat předluženým zemím eurozóny s výpůjčními náklady. Zveřejnění nákupů se má uskutečnit brzy. Za dohodu o TPI musely „holubice“ v radě ECB zaplatit výraznějším zvýšením sazeb. Fakticky tedy bude pokračovat tištění peněz a snaha alespoň nějak zvládnout problematické části měnové unie. Trhy nyní počítají s dalším zvýšením sazeb v září o více než 50 bazických bodů.

Méně plynu, ale aspoň něco

Dodávky zemního plynu skrze Nord Stream 1 byly obnoveny. Do Evropy teče plynu méně, ale aspoň nějaký. EU se tak vyhnula tomu nejtvrdšímu scénáři, kdy by musela velmi razantně skočit do neprobádaných vod racionalizace a řízení spotřeby této energetické komodity. Tok plynu je nadále okolo 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Moskva se tak snaží vytvářet tlak na spojenec Ukrajiny a zvyšovat sociální a ekonomické napětí v zemích EU. Ceny plynu na trzích v reakci klesly, a to až o 15 procent k 150 eurům za megawatthodinu.

Zhoršený výhled pro Německo

Zhoršení německé ekonomiky očekává Mezinárodní měnový fond v letošním a také v příštím roce. Podle této renomované instituce se tamní ekonomika potýká s dopady války na Ukrajině. Ta vytváří nové výrazné překážky pro ekonomický růst. Mezi ně lze zařadit zejména dopady snížení dodávek plynu a vysoké ceny energetických komodit obecně.

Nord Stream 1

MMF nesdílí Síkelův optimismus. Varuje, že Česko bez LNG může projít výraznou recesí

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před vážnou recesí ve východní Evropě včetně České republiky v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s nimi nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times (FT).

Přečíst článek

Podle MMF by měla německá ekonomika připsat 1,9 procenta a v příštím roce pak 2,4 procenta. Původní odhady byly až na úrovni 2,9 procenta. To je jednoznačně negativní zpráva pro domácí ekonomiku, která se nadále potýká s dopady vysoké inflace, narušených dodavatelských řetězců a nedostatku pracovních sil. Jednání vlády s odbory ohledně zvyšování platů státních zaměstnanců je v tomto případě jednoznačně proinflačním signálem.

Tuzemská inflace stoupá

V domácí ekonomice nadále sílila inflace, když byla zveřejněna data o cenách výrobců. Zejména v zemědělství zůstávají výrazné inflační tlaky. Ceny zemědělských výrobců se meziročně zvýšily o více než 42 procent a ceny v průmyslu o 28,5 procenta. Podle některých analytiků se však pohybujeme již na vrcholu a situace by se mohla pozvolna začít zlepšovat.

oběd v restauraci

Češi začali šetřit na obědech v restauracích, ukazují první data

Lidé přestali tolik utrácet v restauracích, ukazují data Ticket Restaurant Card Indexu. Index srovnává data od 220 tisíc majitelů stravenkových karet společnosti Endered.

Přečíst článek

Situaci odráží pokles cen komodit na světových trzích, které by mohly zlepšit daný stav. Faktorem číslo jedna je stále vývoj na energetických trzích, který inflaci bude nadále podporovat. V týdnu se vyjádřila k možné úpravě sazeb viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, podle níž by mohla bankovní rada ještě mírně sazby zvýšit. 

V současné době trhy přitom naceňují spíš pokles úrokových sazeb v dalších měsících letošního roku. Nechejme se překvapit, ale podzim vypadá pro českou ekonomiku velmi špatně a z tohoto pohledu nemusí být další navyšování sazeb reálné.

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Žádná katastrofa. Money manažeři už zase masivně nakupují akcie

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme