Rakousko příští týden podpoří nejnovější balíček sankcí, které se chystá uvalit Evropská unie na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. S odvoláním na vyjádření rakouského ministerstva zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde ze strany Vídně o zásadní obrat, čímž odpadá další překážka před hlasováním o devatenáctém balíku opatření na zasedání ministrů zahraničí zemí EU začátkem příštího týdne v Lucemburku.

Rakousko původně se všemi navrhovanými sankcemi souhlasilo, chtělo nicméně do balíčku navíc zahrnout další opatření vedoucí ke zrušení sankcí na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby tak mohla být odškodněna rakouská banka Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S tím ale nesouhlasilo 14 zemí. Pro schválení sankcí je třeba jednomyslného souhlasu všech 27 členských zemí EU.

„Rakousko podporuje trvalý tlak na Rusko a devatenáctý balíček sankcí v pondělí schválí,“ uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Nejasný postoj zůstává ještě v případě Slovenska, jež podmiňovalo souhlas se sankcemi kroky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu, které ovšem nijak nesouvisí s obsahem balíčku. U předchozího, osmnáctého balíku slovenský premiér Robert Fico požadoval záruky Evropské komise ohledně dodávek plynu a dostal v této věci dopis od šéfky komise. Čtyři zdroje Reuters z diplomacie EU uvedly, že komise by měla v pondělí opět zaslat dopis, který se bude obavami Slovenska zabývat.

Balíček sankcí zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu od 1. ledna 2027, oproti původně plánovanému lednu 2028, napsal Reuters.

Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana, uvádí analytici

Politika

Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.

ČTK

Přečíst článek

Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+. Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.

Francie podle agentury čelí největší politické nestabilitě od zřízení Páté republiky roku 1958, přitom si neví rady, jak zkrotit své vysoké deficity veřejných financí a zbrzdit tempo zadlužování. Letos by měl schodek Francie činit podle Standard & Poor’s 5,4 procenta, což zhruba odpovídá schodku Česka z covidového roku 2020, který činil 5,6 procenta.

Podobně Francii do horší ratingové kategorie, než v jaké je Česko, přeřadila před několika týdny agentura Fitch Ratings. Je to tedy dnes úplně poprvé v historii, kdy má Francie horší rating než Česko ne pouze u jedné, ale vlastně už u většiny světově významných ratingových agentur.

A to navzdory tomu, že dosluhující česká vláda je prvním kabinetem české historie, za jehož působení se nominálně státní dluh zvýšil o více než bilion korun. Od jejího nástupu na sklonku roku 2021 do konce letošního září, tedy zhruba do letošních sněmovních voleb, státní dluh narostl o zhruba 1070 miliard, vyplývá nových dat ministerstva financí.

Zhruba 32 procent celkového nominálního státního zadlužení Česka, tedy zadlužení vzniklého za celé jeho dějiny, „od praotce Čecha“, vzniklo za působení dosluhující Fialovy vlády. V poměru k hrubému domácímu produktu, což je ukazatel zahrnující nejen úroveň zadlužení, ale také inflace a růstu ekonomiky, se však podařilo veřejné zadlužení ČR v posledních letech snížit a elementárně zastabilizovat. To je stěžejním důvodem toho, že Česko si svůj rating drží i v pohnuté době 20. let, zatímco Francii se opakovaně zhoršuje. 

Některé investory může zhoršení ratingu, učiněné navíc na mimořádném jednání ratingové agentury Standard & Poor’s, přimět se francouzských dluhopisů zbavovat. Což bude jen další varování pro Německo, aby nevstupovalo do plnohodnotné dluhové unie s Francií. Bez vzniku dluhové unie ovšem visí otazník nad dlouhodobou udržitelností eurozóny jako takové.