Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.

„Podle odhadů izraelské armády více než čtvrt milionu lidí opustilo město Gaza v uplynulých dnech,“ uvedl armádní mluvčí. Odhaduje se, že před vydáním výzev k evakuaci byl ve městě a okolí zhruba jeden milion lidí. Podle mluvčího v oblastech, kam se mají přesunout, dostanou evakuovaní lepší humanitární pomoc.

12 fotografií v galerii

V uplynulých dnech Izrael zesílil údery na město Gaza a okolí a útoky trvaly podle médií i během noci. Agentura AP uvádí s odkazem na zdroje z nemocnic v oblasti, že mezi mrtvými při izraelských úderech v noci a dnes ráno je i 12 dětí. Jeden úder podle těchto zdrojů zasáhl dům ve čtvrti na předměstí Šajch Radván, kde zabil desetičlennou rodinu.

Dnes odpoledne pak izraelská armáda informovala o svém úderu na výškový obytný dům ve městě Gaza. Podobné údery provedly i v uplynulých dnech. Armáda tvrdí, že budovu používal Hamás pro útoky na izraelské vojáky. Armáda také tvrdí, že přijala opatření na snížení počtu civilních úmrtí, čímž myslí například vydávání varování krátce před úderem či použití přesně naváděné munice, píší izraelská média.

Izrael schválil v srpnu vojenskou ofenzivu na město Gaza a okolí. Armáda v této souvislosti vydává evakuační rozkazy a tvrdí, že před spuštěním rozsáhlé vojenské akce chce palestinským civilistům umožnit odchod do bezpečnějších oblastí na jihu Pásma Gazy. Část Palestinců ale z oblasti odmítá z různých důvodů odejít.

Aktualizováno

Izrael zaútočil na Hamás v katarské metropoli Dauhá

Politika

Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.

ČTK

Přečíst článek

Izraelské letectvo v pátek uvedlo, že na Gazu a okolí od začátku týdne provedlo na 500 úderů, jejichž cílem byly Hamás a vojenské struktury. Palestinská civilní ochrana, kterou kontroluje Hamás, však tvrdí, že údery výrazně poškodily či zničily obytné domy civilistů. Podle stanice Al-Džazíra izraelské údery v oblasti pokračovaly i v noci na dnešek.

Úřady kontrolované Hamásem dnes oznámily, že na podvýživu zemřelo v Pásmu Gazy dalších sedm lidí, od začátku války jich je celkem 420. Izrael tyto údaje zpochybňuje a například žádal o stažení zprávy mezinárodních organizací a agentur OSN, podle které 30 procent lidí v Pásmu Gazy čelí extrémnímu nedostatku potravin. Lékaři bez hranic dnes uvedli, že polovina z osmi dětských pacientů evakuovaných tento týden do Jordánska trpěla podvýživou, někteří pak extrémní podvýživou.

Podle Izraele město Gaza a okolní tábory jsou mezi posledními bašty Hamásu v Pásmu Gazy. Izrael chce vojenské struktury palestinského hnutí zničit. Od začátku války kvůli bojům zemřelo na palestinském území přes 64 tisíc lidí, jak uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví pod kontrolou Hamásu. OSN tuto statistiku, která nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivou. Dalších 1200 lidí zahynulo při útoku Hamásu na izraelské území ze 7. října roku 2023. Válka vedla také k výraznému zhoršení humanitární situaci pro obyvatele Pásma Gazy, kde velká část lidí čelí extrémnímu nedostatku potravin a dalšího základního zboží.

Hnutí ANO nepřijme při případném sestavování vlády požadavky, které by ohrozily bezpečnostní nebo geopolitické ukotvení České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) či Evropské unii. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl první místopředseda opozičního hnutí Karel Havlíček, lídr kandidátky ANO v Praze.

„Pokud tam budou požadavky, které by ohrozily bezpečnostní nebo geopolitické ukotvení České republiky, NATO nebo EU, na jakékoli bázi, tak s nimi nepůjdeme,“ řekl k případnému sestavování kabinetu. Referendum o vystoupení z těchto bloků podle něj nepřipadá v úvahu.

„Hazardovat s tím, že bychom diskutovali o vystoupení z NATO nebo EU, to by nás stálo nejen prestiž, peníze, pozici v Evropě, ale bylo by to i do značné míry velmi nebezpečné,“ podotkl Havlíček. Přestože ANO Evropskou unii často kritizuje, chce ji zreformovat, nikoli zničit, doplnil.

PROFIL: Okamura nasál kompletní scénu dezolátů a míří k nejlepšímu výsledku kariéry

Názory

Tři z celkem čtyř let aktuálního funkčního období hrál Tomio Okamura nikoli druhé, ale spíše čtvrté housle v opozičním orchestru, který dirigoval Andrej Babiš. Pak ale dokázal koncentrovat antisystémové strany, čímž prokázal jednak nevídaný politický cit, zároveň ambici přestat být jen Miroslavem Sládkem 21. století. Bude to tentokrát stačit na to, aby to dotáhl až do vysněné vlády? Portál newstream.cz pokračuje v Předvolebním auditu profilem lídra třetí nejsilnější strany.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Hnutí ANO je podle průzkumů favoritem říjnových sněmovních voleb. Vylučuje případnou vládu se stranami nynější koalice, tedy se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN, i s Piráty. Nabízí se tak spolupráce s SPD či se Stačilo!, které jsou ale k EU a NATO kritičtější a hovoří o vystoupení z těchto uskupení. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

ANO v minulých dnech představilo jak svůj volební program, tak hospodářskou strategii. Podle kritiků není jasné, jak chce hnutí své priority financovat. Havlíček dnes uvedl, že zdroji mají být hospodářský růst, úspory na resortech a důsledný výběr daní.

Příjmy ze šedé ekonomiky by mohly podle něj ročně činit desítky miliard korun, v prvních dvou letech zhruba 30 až 40 miliard. V šedé ekonomice je podle Havlíčka až jeden bilion korun.

PROFIL: Petr Fiala nabídl spásu ODS. Dneska bojuje o její budoucnost

Názory

Málokdo by na podzim roku 2013 odhadoval, že se ODS ještě někdy stane vůdčí politickou silou. Jenomže již v lednu následujícího roku se stal předsedou Petr Fiala a začala cesta obrody, která vyvrcholila volebním vítězstvím koalice Spolu v roce 2021. Podaří se Petru Fialovi opět překvapit a bude v čele strany i za rok? Zde je část příběhu tohoto muže, který může do dějin vstoupit mnoha způsoby, a zatím není zcela jisté, jestli to bude příspěvek pozitivní, nebo spíše problematický.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jedním z cílů ANO je znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Podle Havlíčka bude jednodušší a digitální. „Každý, kdo buď má elektronickou kasu, tablet nebo chytrý telefon, tak bez větších problémů bude připojen na centrální systém,“ přiblížil. K otázce na možné zvyšování daní poznamenal, že takové opatření nepřinese dlouhodobě efekt.

O tom, zda by případným premiérem byl šéf ANO Andrej Babiš, nebo právě Havlíček, podle prvního místopředsedy ANO rozhodnou voliči. Za jasného lídra a kandidáta na předsedu vlády ale označil Babiše. Pokud by v čele kabinetu stál on, je podle něj nemyslitelné, aby Babiš byl například ministrem.

V pokračování diskuse se lídři pražských kandidátek Motoristů Boris Šťastný a STAN Karel Dvořák vyjádřili k případné povolební spolupráci. Oba vyloučili spolupráci s komunisty. Šťastný dále uvedl, že Motoristé by nespolupracovali s Piráty, se STAN, zkritizoval také vládu Petra Fialy (ODS), v jejíž součástí je kromě Starostů koalice Spolu. „V tomto ohledu poslední možná koalice by byla s ANO, ale museli bychom je ohlídat,“ dodal.

STAN chce podle Dvořáka pokračovat v současné koalici společně s původně vládními Piráty. „Nedovedu si představit spolupráci s populisty, extremisty, komunisty ani Motoristy,“ dodal.