Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.

Debata o možné regulaci marží na pohonné hmoty, kterou má vláda otevřít na pondělním jednání, zapadá do širšího evropského kontextu, v němž většina států volí spíše nepřímé zásahy než přímé určování cen. V Česku kabinet reaguje na rychlý růst cen paliv od konce února a zvažuje, zda vedle tlaku na distributory nepřistoupit i k regulaci marží čerpacích stanic. Dosavadní data ministerstva financí však naznačují, že marže po vypuknutí konfliktu spíše klesaly, což relativizuje argument, že za zdražováním stojí především obchodníci.

Na schůzce se na možnosti regulace marží dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

V okolních zemích je přístup odlišný. Německo dlouhodobě sází na důsledný monitoring trhu a podporu konkurence a v případě cenových šoků spíše sahá k dočasnému snížení daní než k přímé regulaci. Podobně postupuje i Slovensko, které sice vede politické debaty o cenách paliv, ale v praxi spoléhá hlavně na daňovou politiku a tlak na distributory. Polsko kombinuje daňové úpravy s nepřímým vlivem státních firem, jako je Orlen, které mohou pomáhat ceny stabilizovat bez nutnosti plošné regulace trhu.

Lukáš Kovanda: Benzín a nafta v Česku by mohly stát přes 60 korun za litr

Názory

Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Výraznou výjimku v regionu představuje Maďarsko, které v minulosti zavedlo cenové stropy na pohonné hmoty. Tento krok sice krátkodobě zmírnil růst cen, zároveň ale vedl k narušení trhu a nedostatku paliv, což nakonec přimělo vládu od regulace ustoupit.

Česká vláda se tak ocitá mezi dvěma přístupy: může se vydat cestou přímé regulace marží, nebo zůstat u nepřímých nástrojů, které převažují v okolních státech. Výsledek pondělního jednání ukáže, zda se kabinet přikloní k razantnějšímu zásahu, nebo spíše k variantě, která více spoléhá na fungování trhu a doplňková opatření.

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku zdražila nejvíc v celé Evropské unii. Rozdíl oproti Slovensku přesáhl pět korun na litr

Názory

Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty, kabinet ale opatření odmítal jako drahé a neefektivní. "Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun," uvedla Schillerová na síti X. K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Slovensko omezuje prodej nafty. Chce zastavit palivovou turistiku

Politika

Nafta jen s limitem a pro cizince dráž. Slovensko přitvrdilo. Podle premiéra Roberta Fica mají nová omezení zastavit nájezdy zejména polských řidičů na slovenské čerpací stanice.

ČTK

Přečíst článek

Cenu pohonných hmot ovlivňují kromě ceny ropy a marží prodejců a distributorů také daně. Spotřební daň na nejprodávanější benzin Natural 95 činí 12,84 koruny za litr, na naftu 9,95 korun za litr. Součástí koncové ceny paliv je i daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 21 procent. Spotřební daň je částečně regulovaná na evropské úrovni. Podle pravidel EU u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr).

Ruský prezident Vladimir Putin měl podle deníku Financial Times požádat skupinu nejbohatších ruských podnikatelů, aby přispěli do státního rozpočtu zatíženého výdaji na válku na Ukrajině. Informaci s odkazem na tři zdroje obeznámené se situací však Kreml oficiálně odmítá.

Deník Financial Times uvedl, že výzva zazněla na uzavřené čtvrteční schůzce s oligarchy, kde měl Putin zároveň naznačit, že Rusko hodlá pokračovat ve vojenských operacích, dokud nezíská zbývající části Donbasu. To má souviset s tím, že Ukrajina odmítla během nedávných jednání ustoupit z tohoto regionu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale jakoukoli přímou žádost o finanční příspěvky popřel. Připustil pouze, že jeden z účastníků schůzky sám navrhl, že by podnikatelé měli státu poskytnout „velkou, skutečně velkou sumu“.

Konec soukromí? Rusko tlačí občany do vlastní aplikace a buduje digitální železnou oponu

Politika

Rusko prosazuje u občanů svou komunikační platformu Max, která nemá šifrování, masivní propagační kampaní a současně blokováním dvou nejoblíbenějších komunikačních aplikací v zemi – WhatsAppu a Telegramu. Zavedení aplikace přitom vyvolalo mezi kritiky a skupinami zabývajícími se digitálními právy obavy, že Moskva bude Max využívat ke sledování občanů a k dalšímu omezování digitálních vazeb se Západem, píše agentura AFP.

nst

Přečíst článek

Financial Times zároveň uvádí, že někteří oligarchové byli ochotni přispět dobrovolně. Mezi nimi měl být například Sulejman Kerimov, který údajně hovořil o částce 100 miliard rublů, či podnikatel Oleg Děripaska.

Ruský stát v posledních letech hledá nové zdroje příjmů kvůli rostoucím nákladům na zbrojení. Od začátku letošního roku zvýšil daň z přidané hodnoty na 22 procent a už dříve zavedl mimořádnou daň z neočekávaných zisků velkých firem. Podle ministra hospodářství Maxima Rešetnikova by v případě dalšího oslabení rublu mohla přijít i další podobná opatření.

Zpráva FT tak zapadá do širšího obrazu snahy ruského vedení zapojit domácí byznys do financování války. Zda ale prezident skutečně osobně vyzval oligarchy k přímým příspěvkům, zůstává nejasné.