Polská vláda chystá mimořádnou daň na zisky energetických firem v čele s Orlen, která může přinést přes 23 miliard korun. Část zisků, jež mají být nově zdaněny, přitom podle analýzy UBS vznikala i v Česku – díky vysokým maržím na pohonných hmotách, které v březnu i dubnu platili čeští motoristé.

Vláda premiéra Donald Tusk chce daň z mimořádných zisků Orlen a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes čtyři miliardy zlotých, tedy více než 23 miliard korun.

Varšava si od ní slibuje pokrytí nákladů na snížení spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které Polsko stojí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně. Jenže část zisků, na něž chce nyní polský stát sáhnout, vznikala i za českými hranicemi.

UBS: Orlen inkasoval v Česku mimořádnou prémii

Podle nové zprávy UBS evropské rafinérie letos v březnu inkasovaly mimořádně vysoké marže. Výrazně z nich ale vyčníval právě Orlen, jehož provozní zisk podle banky mezičtvrtletně vzrostl o 12 procent. Klíčovým faktorem byla podle UBS takzvaná vysoká vnitrozemská prémie v Česku.

V praxi to znamenalo, že Orlen nakupoval ropu za nižší ceny, zatímco růst cen na světových trzích a obavy z dalšího zdražování tlačily vzhůru ceny benzinu a nafty u českých čerpacích stanic. Jako dominantní hráč na trhu mohl držet ceny u stojanů vysoko, přestože jeho náklady tak rychle nerostly.

Česko přešlo z ruské ropy na tu z Ázerbájdžánu, ukazují statistiky

Trhy

Odkud Česko bere ropu? Nejvíc (42 %) ropy dováží z Ázerbájdžánu, zatímco ruský podíl klesl podle statistik MPO pod deset procent.

ČTK

Přečíst článek

Právě tato „vnitrozemská prémie“ podle UBS výrazně přispěla k růstu ziskovosti skupiny v prvním čtvrtletí.

Čeští řidiči pomáhali kompenzovat polskou regulaci

Situace částečně přetrvala i v dubnu. Zatímco v Polsku od 31. března začal platit strop na obchodní přirážku k průměrné velkoobchodní ceně, který omezil možnosti Orlen navyšovat marže, v Česku podobné zastropování přišlo až 8. dubna.

V mezidobí se tak Orlen mohl v Česku částečně „zahojit“ a kompenzovat výpadek způsobený polskou regulací. Čeští řidiči tak podle této logiky nepřímo pomáhali financovat zisky celé skupiny.

Mimořádné zisky mohou skončit i v dividendách

Tyto výnosy se navíc mohou propsat do odměn akcionářům. UBS pro rok 2025 odhaduje dividendu Orlen na 7,4 zlotého na akcii, nad tržním konsensem.

Paradox je zřejmý: část zisků vytvořených i díky českému trhu chce nyní zdanit polský stát – a zbytek může zamířit akcionářům. Pokud mimořádná daň projde, půjde o další případ, kdy se energetické zisky vytvořené napříč regionem stanou předmětem politického boje o to, kdo z nich nakonec získá největší podíl.

Evropská komise předběžně dospěla k závěru, že společnost Meta Platforms porušuje unijní pravidla podle European Commission a nařízení Digital Services Act. Podle Bruselu sítě Instagram a Facebook nedostatečně brání dětem mladším 13 let v přístupu na své platformy. Firmě nyní hrozí sankce až do výše šesti procent globálního ročního obratu.

Evropská komise vytýká Metě, že její dosavadní opatření na ověřování věku jsou neúčinná. Přestože podmínky Instagramu a Facebooku stanovují minimální věk uživatelů na 13 let, v praxi je podle Bruselu příliš snadné omezení obejít.  Například zadáním falešného data narození při registraci.

Podle komise chybějí účinné mechanismy, které by mladší děti dokázaly včas odhalit a zabránit jim ve využívání služeb.

Brusel žádá změnu přístupu k rizikům

Komise zároveň tvrdí, že Meta podceňuje samotná rizika, která přístup dětí k platformám představuje. Podle předběžných zjištění musí firma upravit metodiku hodnocení rizik v Evropské unii a posílit prevenci, detekci i odstraňování účtů uživatelů mladších 13 let.

„Obchodní podmínky nemohou být jen písemným prohlášením, musí být základem konkrétních kroků na ochranu uživatelů, včetně dětí,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen.

Podle ní předběžné závěry ukazují, že Instagram a Facebook dělají jen minimum pro to, aby dětem pod věkovou hranicí zabránily v přístupu.

Meta se může bránit, hrozí ale vysoká pokuta

Předběžné stanovisko ještě není konečné. Meta nyní může nahlédnout do spisu, písemně reagovat a přijmout nápravná opatření v souladu s pravidly DSA.

Pokud se ale závěry komise potvrdí, může následovat formální rozhodnutí o porušení povinností a pokuta až do šesti procent celosvětového ročního obratu společnosti. V případě Mety by mohlo jít o miliardové částky.

Další tlak na velké platformy

Případ zapadá do širšího tlaku Bruselu na velké digitální platformy, které jsou podle DSA povinny aktivně chránit nezletilé uživatele a předcházet systémovým rizikům. Ochrana dětí online se přitom v posledních měsících stává jedním z hlavních témat evropské digitální regulace.