Po Evropě se rozmáhá takový nešvar. Má zkratku SLAPP, neboli Strategic Lawsuit Against Public Participation. Zapamatujme si tuto zkratku. Je to velmi nebezpečný trend, měli bychom ho znát a systémově se mu bránit. Protože bez odvážné žurnalistiky a svobodné občanské společnosti demokracie degeneruje.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Ruští oligarchové nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu, zahájené loni 24. února, a rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby majetek uchránili před očekávanými sankcemi. Uvádí to zpráva agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům.
Po 24. únoru, kdy Evropa začala uzavírat svůj vzdušný prostor ruským letadlům, začali bohatí Rusové létat jinam: především do Střední Asie a na Blízký východ. Do května se formovala nová geografie ruské elity, ukazují údaje o téměř 2000 letech analyzované deníkem The New York Times. Tento svět má jedno jasné centrum: Dubaj.
Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Jejich svět je světem luxusních rezidencí, jacht, tryskáčů a elitních škol. Zatímco jejich rodiče brojí proti Západu, děti ruských oligarchů si život v něm užívají plnými doušky, upozorňuje CNN.
USA uvalí sankce na dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina jako součást nového balíčku sankcí proti Rusku za jeho postup na Ukrajině. Nové postihy se zaměří také na dvě největších ruských bank. Bílý dům hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině“, která se mimo jiné odehrála v městě Buča. Nové postihy oznámila také Británie, naopak lídři Evropské unie se dnes na další podobě sankcí neshodli.
Nejde o osobní nepohodlí ani ztrátu majetku, jde o životy desítek, spíš stovek tisíc lidí, jejichž obživa je v ohrožení. Popsal pro ruský list Kommersant dopady „nepřátelství na Ukrajině“ třetí nejbohatší oligarcha a většinový majitel ocelářského gigantu Novolipetsk Vladimir Lisin. V nečekaně otevřeném rozhovoru pak detailně popsal největší problémy, které Rusku způsobují sankce a varuje před schvalováním překotných zákonů omezujících fungování vnitřního trhu.
Ruští oligarchové hledají útočiště před západními sankcemi. Kromě Dubaje je vítá i Turecko. Obě dvě země ale deklarují, že vše musí probíhat "v souladu s mezinárodním právem".
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký dolar dnes posiluje ke koši měn a směřuje k nejvyššímu týdennímu růstu za posledních šest týdnů. Posiluje také japonský jen, což je podle analytiků reakce na to, že japonští představitelé zintenzivnili verbální intervenci s cílem zastavit pokles kurzu měny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Logistická společnost Zásilkovna, která patří do skupiny Packeta Group, zvýšila v loňském roce provozní zisk o 68 procent na 427 milionů korun. Tržby vzrostly o pětinu na 5,7 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Developerská skupina Accolade nabídla Chebu za Strategický podnikatelský park 1,95 miliardy korun. Město zatím park připravuje ve spolupráci se státní firmou SIRS. Accolade městu nabídla vyšší výnosy z prodeje pozemků a také offsetové programy na rozvoj města, podobně, jako slibuje stát.
Slovensko nezmění svou ústavu v reakci na krok Evropské komise, která zahájila vůči Bratislavě řízení kvůli nedávné změně základního zákona. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico. Novela zavedla do ústavy kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity.
Obchodní řetězec Billa ukončí v Česku k 31. lednu příštího roku provoz svého e-shopu, který rozváží potraviny a další zboží lidem v Praze, Brně a okolí.
Pražská plynárenská bude v příštích minimálně deseti letech odebírat plyn z Norska. Společnost uzavřela desetiletý kontrakt s firmou Equinor. Objem dodávek odpovídá spotřebě takřka všech domácností, které odebírají plyn od Pražské plynárenské.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur