Inspirativní grilování čekého oligarchy Křetínského v britském parlamentu o tamní poště otvírá zásadní otázku, proč naši poslanci něčeho takového nejsou schopni, proč je to ani nenapadne. Proč český parlament nedokáže plnit svou veřejnou funkci kontroly top manažerů státních firem, a oligarchů, kteří mají klíčovou pozici v poskytování některé veřejné služby?
Zabavená jachta je na obtíž. Řeč je o plavidlu, které vlastnil ruský miliardář Sulejman Kerimov, a které mu v roce 2022 zabavilo americké ministerstvo spravedlnosti. Náklady na údržbu více než stometrového plavidla totiž stojí americké daňové poplatníky téměř milion dolarů měsíčně, uvedl web CNBC. Není divu, že tamní ministerstvo chce jachtu pojmenovanou Amadea prodat. A to za 230 milionů dolarů.
Luxusní superjachty byly mezi prvními, které západní vlády zabavily ruským oligarchů po zavedení sankcí. Jenže jejich prodej je značně komplikovaný. A tak třeba malý ostrovní stát Antigua a Barbuda platí v přepočtu stovky tisíc korun týdně za údržbu jachty Alfa Nero (na hlavním snímku) dříve patřící fosfátovému králi Andreji Gurjevovi, aby nezplesnivěla a stala se nakonec neprodejnou, napsal deník The Wall Street Journal.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Ruští oligarchové nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu, zahájené loni 24. února, a rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby majetek uchránili před očekávanými sankcemi. Uvádí to zpráva agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům.
Po 24. únoru, kdy Evropa začala uzavírat svůj vzdušný prostor ruským letadlům, začali bohatí Rusové létat jinam: především do Střední Asie a na Blízký východ. Do května se formovala nová geografie ruské elity, ukazují údaje o téměř 2000 letech analyzované deníkem The New York Times. Tento svět má jedno jasné centrum: Dubaj.
Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Jejich svět je světem luxusních rezidencí, jacht, tryskáčů a elitních škol. Zatímco jejich rodiče brojí proti Západu, děti ruských oligarchů si život v něm užívají plnými doušky, upozorňuje CNN.
USA uvalí sankce na dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina jako součást nového balíčku sankcí proti Rusku za jeho postup na Ukrajině. Nové postihy se zaměří také na dvě největších ruských bank. Bílý dům hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině“, která se mimo jiné odehrála v městě Buča. Nové postihy oznámila také Británie, naopak lídři Evropské unie se dnes na další podobě sankcí neshodli.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.
Kabinová lanovka na Sněžku se dnes po technické odstávce vrátila do plného provozu. Od 16. března jezdila jen o víkendech a svátcích. Lanovka, která je v odstávce kvůli údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je připravena na letní sezonu, uvedl to zástupce náčelníka lanovky Jan Martinov.
Ode dneška začíná prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes 25 let a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončení ratifikace kritizovala například Francie.
Americká technologická společnost Apple ve druhém čtvrtletí svého finančního roku navýšila tržby meziročně o 17 procent na 111,2 miliardy dolarů (2,3 bilionu korun). Zisk na akcii vzrostl meziročně o 22 procent 2,01 dolaru na akcii. Společnost to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky překonaly očekávání analytiků, která podle dat společnosti LSEG činila v průměru 109,66 miliardy dolarů u tržeb a 1,95 dolaru na akcii u zisku.