Po Evropě se rozmáhá takový nešvar. Má zkratku SLAPP, neboli Strategic Lawsuit Against Public Participation. Zapamatujme si tuto zkratku. Je to velmi nebezpečný trend, měli bychom ho znát a systémově se mu bránit. Protože bez odvážné žurnalistiky a svobodné občanské společnosti demokracie degeneruje.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Ruští oligarchové nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu, zahájené loni 24. února, a rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby majetek uchránili před očekávanými sankcemi. Uvádí to zpráva agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům.
Po 24. únoru, kdy Evropa začala uzavírat svůj vzdušný prostor ruským letadlům, začali bohatí Rusové létat jinam: především do Střední Asie a na Blízký východ. Do května se formovala nová geografie ruské elity, ukazují údaje o téměř 2000 letech analyzované deníkem The New York Times. Tento svět má jedno jasné centrum: Dubaj.
Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Jejich svět je světem luxusních rezidencí, jacht, tryskáčů a elitních škol. Zatímco jejich rodiče brojí proti Západu, děti ruských oligarchů si život v něm užívají plnými doušky, upozorňuje CNN.
USA uvalí sankce na dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina jako součást nového balíčku sankcí proti Rusku za jeho postup na Ukrajině. Nové postihy se zaměří také na dvě největších ruských bank. Bílý dům hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině“, která se mimo jiné odehrála v městě Buča. Nové postihy oznámila také Británie, naopak lídři Evropské unie se dnes na další podobě sankcí neshodli.
Nejde o osobní nepohodlí ani ztrátu majetku, jde o životy desítek, spíš stovek tisíc lidí, jejichž obživa je v ohrožení. Popsal pro ruský list Kommersant dopady „nepřátelství na Ukrajině“ třetí nejbohatší oligarcha a většinový majitel ocelářského gigantu Novolipetsk Vladimir Lisin. V nečekaně otevřeném rozhovoru pak detailně popsal největší problémy, které Rusku způsobují sankce a varuje před schvalováním překotných zákonů omezujících fungování vnitřního trhu.
Ruští oligarchové hledají útočiště před západními sankcemi. Kromě Dubaje je vítá i Turecko. Obě dvě země ale deklarují, že vše musí probíhat "v souladu s mezinárodním právem".
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.