Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Londýn je známým rejdištěm ruských miliardářů. Zmrazení majetku na začátku války na Ukrajině jim obrázek oblíbené destinace patrně pokazilo, ale k zabavování se britské úřady patrně nechystají, uvádí magazín Politico.
Zabavená jachta je na obtíž. Řeč je o plavidlu, které vlastnil ruský miliardář Sulejman Kerimov, a které mu v roce 2022 zabavilo americké ministerstvo spravedlnosti. Náklady na údržbu více než stometrového plavidla totiž stojí americké daňové poplatníky téměř milion dolarů měsíčně, uvedl web CNBC. Není divu, že tamní ministerstvo chce jachtu pojmenovanou Amadea prodat. A to za 230 milionů dolarů.
Luxusní superjachty byly mezi prvními, které západní vlády zabavily ruským oligarchů po zavedení sankcí. Jenže jejich prodej je značně komplikovaný. A tak třeba malý ostrovní stát Antigua a Barbuda platí v přepočtu stovky tisíc korun týdně za údržbu jachty Alfa Nero (na hlavním snímku) dříve patřící fosfátovému králi Andreji Gurjevovi, aby nezplesnivěla a stala se nakonec neprodejnou, napsal deník The Wall Street Journal.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Ruští oligarchové nejspíše předem věděli o datu invaze ruských vojsk na Ukrajinu, zahájené loni 24. února, a rychle přepisovali svá aktiva na děti a obchodní partnery, aby majetek uchránili před očekávanými sankcemi. Uvádí to zpráva agentury FinCen, která se v rámci amerického ministerstva financí věnuje boji proti finančním zločinům.
Po 24. únoru, kdy Evropa začala uzavírat svůj vzdušný prostor ruským letadlům, začali bohatí Rusové létat jinam: především do Střední Asie a na Blízký východ. Do května se formovala nová geografie ruské elity, ukazují údaje o téměř 2000 letech analyzované deníkem The New York Times. Tento svět má jedno jasné centrum: Dubaj.
Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Jejich svět je světem luxusních rezidencí, jacht, tryskáčů a elitních škol. Zatímco jejich rodiče brojí proti Západu, děti ruských oligarchů si život v něm užívají plnými doušky, upozorňuje CNN.
Americká společnost Microsoft nabídne dobrovolný odchod s odstupným zhruba 6️⃣0️⃣ tisíc zaměstnanců. Agentuře AFP to řekl mluvčí společnosti. Technologický gigant se snaží snížit náklady, zatímco výrazně investuje do umělé inteligence. Microsoft měl k 30. červnu po celém světě přibližně 223 tisícům zaměstnanců na plný úvazek, z toho 121 tisíc pracovalo v USA.
Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní sociální sítě Facebook a Instagram, chce získat prodejem akcií až 9️⃣5️⃣ miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Jde o její dosud největší plánované navýšení kapitálu, kterým hodlá financovat rozsáhlé investice do infrastruktury pro umělou inteligenci. Oznámila to společnost.
Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u 👨⚖️ Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) bude ve čtvrtek 🤝 jednat se svým maďarským protějškem Szabolcsem Bónou. Jednání se uskuteční při příležitosti první česko-maďarské mezivládní konzultace, o které informoval úřad vlády. Ministři zemědělství se zaměří na podobu budoucí Společné zemědělské politiky EU po roce 2027, předmětem jednání bude také udržitelná distribuce potravin nebo výměna zkušeností s reformou veřejného stravování.
Afrika hraje stále významnější roli pro Evropskou unii, proto je v zájmu Česka posilovat vztahy s Alžírskem jako s významným regionálním hráčem. Na úvod Česko-alžírského obchodního fóra to dnes v Alžíru řekl český premiér 👴 Andrej Babiš. Vidí příležitosti v rozvoji vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi, a to zejména v těžebním průmyslu, strojírenství, letectví nebo v oblasti moderních technologií.
Státní podnik Diamo podal podnět k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, aby ☝️ prověřilo postup ministerstva životního prostředí v kauze heřmanické haldy v Ostravě. Důvodem je zejména to, že úřad odebral případ České inspekci životního prostředí a zastavil řízení s firmou podezřelou z nelegálního navážení odpadu, uvedl server Neovlivní.cz.
Americká společnost Anthropic podala žádost o vstup na 🏛️ burzu. Firma je jedním z předních hráčů v oblasti umělé inteligence a podle agentury AP může jít o největší primární veřejnou nabídku akcií (IPO) v historii. Anthropic se zároveň přiblížil k tomu, aby se stal první firmou zaměřenou především na vývoj nejpokročilejších modelů AI, jejíž akcie se začnou veřejně obchodovat, uvedla agentura Bloomberg.
Brazilské trhy reagují na znovuzvolení levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva masivním 📉 výprodejem. Tamní měna real krátce po zahájení obchodování ztrácela k dolaru více než 12 procent a pohybovala se kolem 5,60 BRL za USD. Takzvané futures na akcie vykazovaly pokles téměř o 15 procent, zatímco burzovně obchodované fondy (ETF) zaměřené na Brazílii na burze v New Yorku ještě před začátkem oficiálního obchodování ztrácely přes 20 procent, uvedla agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podporuje jako kandidáta na post příštího generálního tajemníka OSN bývalého maďarského premiéra 👴 Viktora Orbána. Napsal to v neděli list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje ze tří zemí. Washington podle nich Orbána ke kandidatuře vybídl a sám za ním s tímto nápadem přišel.
Vláda ✅ schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Více než 35 kilometrů dálnice tak formou PPP projektu postaví a poté bude udržovat za 71,32 miliardy korun konsorcium ViaAlliance35, které uspělo v tendru. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy.