Lukáš Kovanda: Benzín a nafta v Česku by mohly stát přes 60 korun za litr
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Scénář prudkého zdražení pohonných hmot přestává být jen teoretickou úvahou. Podle nejnovější analýzy australské investiční banky Macquarie může cena ropy výrazně vzrůst, pokud se konflikt v Íránu protáhne do dalších měsíců.
Analytici banky přitom odhadují, že pravděpodobnost, že boje potrvají celé druhé čtvrtletí letošního roku, činí zhruba čtyřicet procent. Větší šanci – přibližně šedesát procent – dávají variantě, že konflikt skončí dříve, ještě do konce března. Právě délka trvání konfliktu je přitom pro vývoj cen ropy klíčová.
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru
Názory
Hlavním důvodem možného zdražení je strategický význam Hormuzského průlivu. Touto úžinou proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Jakékoli jeho omezení nebo zablokování, k němuž Írán již částečně přistoupil, okamžitě snižuje nabídku na globálním trhu a tlačí ceny vzhůru.
Cena severomořské ropy Brent se již nyní pohybuje na výrazně zvýšených úrovních a za březen směřuje k jednomu z nejprudších meziměsíčních nárůstů v historii. Dosavadní letošní maximum činí přibližně 119,5 dolaru za barel. Historický rekord z července 2008 pak odpovídá hodnotě 147,5 dolaru za barel.
Pokud by se naplnil krizový scénář a cena ropy by skutečně vzrostla až k hranici 200 dolarů za barel, šlo by o bezprecedentní situaci. Takový vývoj by se rychle promítl i do cen pohonných hmot v České republice. Při kurzu kolem 22 korun za dolar by se benzín a nafta prodávaly zhruba za 60 korun za litr.
Nelze však vyloučit ani oslabení české měny, které geopolitické napětí často provází. Pokud by koruna oslabila například k úrovni 24 korun za dolar, ceny pohonných hmot by mohly vystoupat až k přibližně 64 korunám za litr.
Významnou roli v konečné ceně přitom hrají daně. Ty tvoří podstatnou část ceny u čerpacích stanic. V případě výrazného zdražení by proto bylo pravděpodobné, že by vláda přistoupila k jejich úpravě. Ve hře je například snížení spotřební daně o 1,70 koruny na litr, které prosazuje část opozice.
Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.
Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku
Názory
Ještě výraznější efekt by mělo snížení daně z přidané hodnoty. Pokud by se sazba snížila z 21 procent na 8 procent, tedy na úroveň, kterou aktuálně zavádí Polsko, mohly by ceny pohonných hmot klesnout i přes vysoké ceny ropy přibližně k 55 korunám za litr.
Zda k takovému scénáři skutečně dojde, však bude záviset především na dalším vývoji konfliktu. Energetické trhy jsou na geopolitické otřesy mimořádně citlivé a reagují často velmi rychle. Stejně rychle však mohou ceny opět klesnout, pokud napětí poleví.
Pro české řidiče tak nyní zůstává klíčovou otázkou jediné: jak dlouho bude krize na Blízkém východě trvat.
