Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU (viz tabulka níže). Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil státní společnosti Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, koupit konkurenční síť Robin Oil. Kombinovaný tržní podíl obou společností podle zjištění úřadu bude pod 15 procenty. Čepro provozuje 210 čerpacích stanic, Robin Oil se 75 stanicemi patří podnikateli Jiřímu Zoubkovi.
Nákup sítě čerpacích stanic RobinOil státní společností Čepro zapadá do energetické bezpečnosti státu, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort je stoprocentním vlastníkem Čepra. Stanjura upozornil, že Čepro má třetí největší síť čerpacích stanic v Česku, dvě větší jsou ale vlastněné jinými státy, což by podle ministra mohlo být problematické v době krize. Zdůraznil také, že akvizice nebude financována ze státního rozpočtu.
Státní společnost Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, kupuje konkurenční síť Robin Oil. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svých internetových stránkách. Čepro akvizici zatím nechce komentovat.
V Česku je přes sedm tisíc čerpacích stanic na naftu a benzín. To je číslo, které udává ministerstvo průmyslu, takže je potřeba k němu být poněkud rezervovaný, jelikož státní úřady jsou vždy ve svých statistikách poněkud opožděné a nepřesné. Nicméně, číslo sedm tisíc asi leze brát jako relevantní.
Cena nafty u českých čerpacích stanic včera vůbec poprvé klesla pod úroveň z doby před invazí Ruska na Ukrajinu. Shodou okolností – a symbolicky – se tak tak stalo pouhý den po výročí invaze. Průměrná cena litru nafty v Česku včera činila 36,43 koruny, vyplývá z dat společnosti CCS. To je její nejnižší cena za celé období od 23. února 2022, tedy od předvečera invaze. V den invaze, 24. 2. 2022, činila její průměrná cena 36,45 koruny za litr.
V Česku je velký podíl služebních vozů. „Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší. Sídlí tu totiž řada firem,“ říká Petr Zajíc, portfolio manažer Amundi. V neděli začalo platit v EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska námořní cestou, ropovodem Družba ale ruská ropa do českých rafinerií proudí dál. „Nafta z ruské ropy se u nás bude vyrábět dál, ale ještě zdraží,“ říká Zajíc.
Energetická společnost ExxonMobil, která je největším producentem ropy ve Spojených státech, za loňský rok zvýšila očištěný čistý zisk na rekordních 59,1 miliardy dolarů (1,3 bilionu korun) z 36,1 miliardy dolarů v předchozím roce. Jde zároveň o rekordní firemní zisk pro celý západní ropný průmysl.
Cena nafty u českých čerpacích stanic by mohla prudce vzrůst v reakci na zavedení embarga EU na dovoz ruských ropných produktů, plyne z čerstvé analýzy německé Commerzbank. Čtvrtá největší německá banka varuje, že po 5. únoru, kdy embargo vstupuje v platnost, se silný cenový tlak projeví na již nyní napjatém trhu EU.
Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi. Naftu naceňují o 10 korun na litr dráže než v předvečer invaze, přestože se nyní ropa v přepočtu do korun obchoduje za srovnatelnou cenu jako tehdy.
Vláda amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa zažalovala Harvardovu univerzitu, která podle ní nespolupracuje s federálními vyšetřovateli v otázce nelegálního rasového upřednostňování některých uchazečů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Univerzita se zatím k případu nevyjádřila.
Spojené státy ✅ povolily pěti ropným a plynárenským společnostem obnovení provozu ve Venezuele. Čtyři z těchto firem jsou evropské a jedna americká. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách amerického ministerstva financí.
Americký dolar je po zprávě o lednové inflaci ve Spojených státech bez větších změn. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává krátce před 17:30 středoevropského času 0️⃣,1️⃣ procenta na 97,02 bodu. Za celý týden by ale mohl odepsat přes 0,7 procenta. Japonský jen směřuje k největšímu týdennímu zisku za rok.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v lednu 📉 zpomalil na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které na svých internetových stránkách zveřejnil polský statistický úřad. Analytici nicméně očekávali ještě výraznější pokles inflace, a to na 1,9 procenta, napsala agentura Reuters.
Pražská burza se 📉 propadla na nejnižší úroveň v letošním roce. Index PX dnes oslabil o 2,59 procenta na 2641,63 bodu. Níže zavřel naposledy loni 18. prosince. Dolů ho dnes při vysoké aktivitě tlačily hlavně akcie finančního sektoru a také energetické společnosti ČEZ.
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) na nákup amerických 🪖🪖🪖 zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Oznámila to švédská vláda.
Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 2️⃣,4️⃣ procenta z tempa 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Pokles meziroční míry inflace tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici.
Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.
