Česko přispělo přibližně 140 miliony korun do mezinárodní iniciativy financující americké zbraně pro Ukrajinu. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura krok označil za rozporný s programovým prohlášením vlády a po jednání s koaličními partnery prosadil požadavek, aby se podobná rozhodnutí napříště předem projednávala.
Evropská komise vyplatila Česku v přepočtu 38,9 miliardy korun z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky, rozvodných sítí, ale i zdravotnictví.
Zbrojní a technologický gigant CSG díky svému nadačnímu fondu rozšiřuje aktivity a navyšuje částku na podporu projektů přispívajících k bezpečnosti a rozvoji komunit. Díky mimořádnému zájmu, zejména ze strany dobrovolných hasičů, se původně plánovaná podpora ve výši 30 milionů korun zvyšuje na celkových 50 milionů korun v tomto roce.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak ve vyjádření na sociální síti a v reakci na středeční zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.
Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace.
Střední třída v Česku chudne. I při nízké nezaměstnanosti a růstu mezd přibývá lidí, kteří pobírají dávky na děti a na bydlení. Nástroje na ochranu nejchudších selhávají. Podle expertky Agentury pro sociální začleňování Lucie Trlifajové to ukázala analýza Indexu sociálního vyloučení. Agentura ho sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu lidí, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě bez práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste. Uvedl to mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta.
Evropská komise schválila Česku program státní podpory za 3,2 miliardy eur, v přepočtu 75 miliard korun, na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Green Dealu a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.
Švédská společnost Northvolt zahájila na severu Německa výstavbu závodu na výrobu baterií pro elektromobily. Továrna bude stát u města Heide ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko a podnik má v plánu tam ročně vyrobit baterie pro milion vozů. V lednu Evropská komise schválila státní podporu projektu, uvedla agentura Reuters.
Národní rozvojová banka (NRB) začala přijímat žádosti o podporu na nákup elektromobilů pro firmy. Podpora spočívá v poskytnutí bezplatné záruky na nákup vozu na elektřinu. Po pořízení elektromobilu budou moci podniky žádat NRB o příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a 150 tisíc na dobíjecí stanici. Podpora bude trvat do konce příštího roku a financovaná bude z Národního plánu obnovy.
Současná podoba války na Ukrajině naznačuje podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany stagnaci a ztrátu operačního tempa na obou stranách. Aby Kyjev mohl uskutečnit úspěšnou protiofenzivu, musela by se západní pomoc zdvojnásobit nebo i ztrojnásobit, uvedl Petráš.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
