Na Pražském hradě otevřela cukrárna Myšák svou třetí pobočku. Nový podnik vznikl ve Schwarzenberském paláci v prostorách Národní galerie, jen pár kroků od restaurace Kuchyň. Hostům nabízí klasické české zákusky, dlouhé snídaně, výběrovou kávu i odpolední posezení u vína nebo šampaňského.

Myšák na Hradě navazuje na provozovny ve Vodičkově ulici a v Holešovické tržnici. Ve vitríně zůstávají stálice, které značku proslavily: větrníky, kremrole, věnečky nebo laskonky. Připravují se z másla, vajec a smetany od českých producentů, kvalitních ořechů z Itálie, sezonního ovoce a výběrové čokolády.

13 fotografií v galerii

Za sladkou nabídkou stojí stejně jako v dalších provozovnách exekutivní šéfcukrář Lukáš Pohl a jeho tým. Přímo na Hradě má cukrářskou výrobu na starost Anežka Janurová. Součástí pobočky je otevřená výroba, takže část dezertů vzniká přímo před očima hostů.

„Již prvorepubliková cukrárna Františka Myšáka dodávala své výrobky na Pražský hrad a toto propojení sem dnes přirozeně vracíme zpátky. Ne stejnými recepturami, ale přístupem k řemeslu, surovinám a tradici,“ říká exekutivní šéfcukrář Lukáš Pohl.

Kulinární gentrifikace: Jak se z jídel chudých staly luxusní delikatesy a kde je v Praze ochutnat?

Enjoy

Humři pro vězně a služebnictvo, které podle legendy protestovalo proti příliš častým jídlům z humra. Ústřice jako nejlevnější street food, morek nanejvýš pro řeznické učně a brzlík rovnou do koše. Dnes trendy delikatesy za tisíce korun, servírované na designovém porcelánu a považované za symbol statusu a vytříbeného vkusu. Ještě před pár desítkami let přitom jídla těch nejchudších.

Petra Martínková

Přečíst článek

Důraz na české dezerty

Nová pobočka chce nabídku postupně rozšiřovat i o další české dezerty. Anežka Janurová zmiňuje hlavně kynuté koláče a důraz na sezonní ovoce. Novinkou jsou také takzvané travel cakes, tedy zákusky a dezerty po čtyřech až pěti porcích, které si hosté mohou odvézt například na delší cestu nebo domů jako sladký suvenýr z Prahy.

„Víme, že k nám budou mířit hlavně turisté, a rádi bychom, aby si mohli vzít kousek Myšáka s sebou domů. Bábovky budou zabalené v krásných krabičkách, aby vydržely i delší cestu,“ říká Janurová.

Důležitou součástí hradního Myšáka jsou snídaně. Menu vede šéfkuchař Filip Hrušovský a kombinuje známé položky z Vodičkovy ulice s novinkami připravenými přímo pro Schwarzenberský palác. Nechybějí buchtičky s vanilkovým krémem, sladké i plněné croissanty nebo chlebíčky.

Sekaná z králíka, vajíčko s rybím salátem a single dinners. Nový podnik Biskup od Ambiente je domácký a nečekaně návykový

Enjoy

Když jsem byla malá, můj děda - gurmán a požitkář - mě naučil, že nejlepší část kuřete je biskup. Lapidárně řečeno zadek. Taková ta křupavá, šťavnatá část, na kterou se většina lidí dívá skrz prsty, ale znalci ji milují. Od té doby mám biskupa spojeného s něčím dost neobvyklým, ale hodně dobrým. Když před pár dny na rohu ulic Dlouhá a Hradební otevřela skupina Ambiente svůj nový podnik Biskup, nemohla jsem odolat. Jejich Biskup je přesně takový, jako ona výše zmíněná část kuřete - dost neobvyklý a hodně dobrý.

Petra Martínková

Přečíst článek

Jednou z novinek je sladká Štěpánská omeleta, pečený piškot s našlehaným bílkem připravovaný na přepuštěném másle na pánvi. Jde o tradiční kavárenský dezert se sezonním ovocem, který se dnes na menu objevuje jen zřídka.

„Mým úkolem bylo vytvořit snídaně, které budou definovat to místo. Přeci jen jsme u Pražského hradu, ve Schwarzenberském paláci. Vnímám to tak, že snídaně a brunche by tu měly být trochu sváteční,“ říká Hrušovský.

Aktuálně je v provozu cukrárna a prostorné nádvoří. V polovině června se má otevřít také jižně orientovaná terasa s výhledem na Prahu. Podle generálního manažera Matěje Píny má fungovat téměř po celý rok, a to díky slunečníkům, ochlazovačům i ohřívačům v chladnějších měsících.

Jediná kubánská restaurace v Praze láká na exotiku i šéfkuchaře, který vařil pro Rolling Stones

Enjoy

V Kubistru nečekejte mexickou pálivost ani turistickou karikaturu Kuby. Tohle vršovické bistro sází na tropické suroviny typické pro kubánskou a karibskou kuchyni, poctivě připravené maso a rum. Na talíři tu najdete „staré hadry“, „smaženou krávu“ i mořské plody s chorizem. A celé to chutná neskutečně, píše v novém díle seriálu Foodstream Petra Martínková.

Petra Martínková

Přečíst článek

Odkaz prvorepublikové cukrárny

Podobu interiéru navrhla architektka Tereza Froňková, která stojí i za Myšákem ve Vodičkově a Holešovické tržnici. Pracuje s odkazem prvorepublikové cukrárny a využívá pro značku typické prvky, jako jsou mahagonové dřevo, mramorové kavárenské stolky nebo ohýbané židle TON.

Výrazným prvkem jsou také dva monumentální lustry s figurkami skleněných myší, na nichž Froňková spolupracovala s designérem Jakubem Pollágem ze studia zeitgeist.limited. Inspirací byly marcipánové figurky, které cukrárnu Františka Myšáka kdysi proslavily.

V interiéru se objevují teplejší odstíny cihlové a starorůžové, mramor Breccia Pernice i tapety s ilustracemi Michala Bačáka. Uvnitř se potkává cukrářská výroba se sezením pro hosty v jednom velkém sále. Vnitřních míst je méně, kapacitu ale doplňují dva venkovní prostory: terasa s výhledem na Prahu a nádvoří paláce s renesanční sgrafitovou výzdobou. Dohromady nabídnou venkovní místa až pro 160 hostů.

Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu, který by potenciálně citelně zasáhl i české exportéry. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu se objevila nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá Evropská unie. Oficiálním důvodem je údajné selhání těchto zemí při potírání a vymáhání zákazů zboží vyrobeného nucenou prací, tedy při potírání jakési moderní formy otroctví. Je však zřejmé, že lidská práva jsou v tomto případě spíše právní zástěrkou pro pokračující ekonomický protekcionismus Bílého domu.

Pro upřesnění, Washington neobviňuje Českou republiku z toho, že by na svém území nutila lidi pracovat. Spojené státy neukazují prstem na pracovní podmínky v českých továrnách. Problém, který Američané kritizují, spočívá v tom, jak se Praha a zbytek Evropské unie staví k dovozu ze třetích zemí. Podle americké administrativy je evropský trh příliš propustný pro levné produkty z Asie či Afriky, které vznikají za porušování lidských práv – typicky v čínské provincii Sin-ťiang.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Americká argumentace má svou jistou logiku, alespoň z pohledu Washingtonu. Spojené státy mají mimořádně přísný legislativní arzenál. Na základě staršího celního zákona z roku 1930 a novějšího speciálního zákona o prevenci nucené práce Ujgurů (UFLPA) mohou americké úřady na hranicích okamžitě zablokovat jakýkoli kontejner, u kterého existuje pouhé podezření, že obsahuje zboží produkované byť jen zčásti nucenou prací. Důkazní břemeno přitom nese dovozce, který musí složitě dokazovat „nezávadnost“ celého dodavatelského řetězce.

„Nerovné podmínky“

Podle vyšetřování amerických úřadů však Evropa takto nekompromisní filtr na svých vnějších hranicích nemá. To podle Spojených států vytváří na globálním trhu „nerovné podmínky“. Když evropské státy nezavřou své trhy pro zboží produkované novodobými otroky, asijské firmy tyto levné produkty bez problému prodávají v Evropě. Tím získávají obrovskou finanční výhodu oproti americkým firmám, které musí dodržovat přísné standardy a platit dražší legální pracovní sílu. Washington se navíc obává takzvaného reexportu: čínské komponenty vyrobené nucenou prací (např. solární panely, textil nebo autodíly) se dovezou do EU, zde se namontují do finálních výrobků a ty pak jako „čisté“ evropské produkty zamíří do USA.

Z tohoto důvodu rozdělil Úřad amerického obchodního zmocněnce svět do dvou kategorií. Do té horší, se sazbou 12,5 procenta, spadají země jako Čína, Indie, Brazílie nebo Švýcarsko, které podle USA nemají žádné srovnatelné mechanismy. Česká republika a zbytek Evropské unie byly zařazeny do „mírnější“ kategorie s desetiprocentním clem. USA sice uznávají, že EU již schválila legislativu zakazující prodej produktů z nucené práce, tato pravidla však budou v praxi plně vymahatelná až od konce roku 2027. Pro současnou americkou administrativu je to příliš dlouhá doba, a proto evropskou nečinnost v přítomném čase trestá.

Lukáš Kovanda: Eurozóna není VIP klub. Bulharsko hned testuje její slabiny

Názory

Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další tah v obchodní válce

Skutečná motivace Washingtonu má však k ryzímu morálnímu apelu daleko. Jde o další tah v probíhající obchodní válce. Americký nejvyšší soud totiž letos v únoru zrušil plošná cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zaváděla pomocí mimořádných prezidentských pravomocí. Bílý dům tak musel narychlo hledat jinou, právně již neprůstřelnou cestu, jak ochránit domácí trh před globální konkurencí. A našel ji právě v paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974 a tématu nucené práce. Tím, že Washington spojil cla s bojem proti modernímu otroctví, třímá v ruce silnou kartu, která se domácí opozici i zahraničním partnerům jen velmi těžko přebíjí. Vždyť kdo by chtěl veřejně obhajovat nucenou práci?

Pro českou exportně orientovanou ekonomiku jde to varovný signál. Dodatečné desetiprocentní zdražení českého zboží na americkém trhu může u řady firem smazat veškeré marže a připravit je o zakázky. Američané sice navrhli určité výjimky – clo by se nemělo týkat energetických surovin, kritických kovů, vybraných potravin, léků nebo leteckých součástek –, ale pro zbytek průmyslu může jít o další ránu. Cla však zatím nevstoupila v platnost. Washington nyní otevírá prostor pro veřejné připomínky a slyšení. Do letošního 6. července je možné podávat formální připomínky a pokusit se vyjednat pro české výrobky další výjimky. Evropská unie jako celek bude zřejmě reagovat poměrně asertivně, protože těžko dopustí, aby Washington jednostranně diktoval podmínky globálního obchodu pod záminkou vlastního výkladu lidskoprávních standardů.

Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ

Názory

Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.

Jan Žižka

Přečíst článek

Navíc, pro české ani unijní vývozce do USA se nic zásadního měnit nemusí, neboť 24. července vyprší platnost stávajících dočasných plošných cel. Ta jsou rovněž 10procentní. Trumpova administrativa je zavedla jako dočasné opatření poté, co jí takzvaná reciproční cla z loňského roku zneplatnil nejvyšší soud, jak je zmíněno. Je pravděpodobné, že nová cla zdůvodňovaná nucenou prací by „vystřídala“ dočasná plošná cla, jakmile tedy konce července skončí jejich platnost.

Na druhou stranu, Evropská unie, včetně Česka, dosud mohla předpokládat, že po vypršení platnosti dočasného desetiprocentního cla žádné další nepřijde. Tím by bylo učiněno zadost obchodní úmluvě mezi EU a USA, kterou loni v polovině léta ve Skotsku s Trumpem dojednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato dohoda stanovuje patnáctiprocentní celní strop, takže Spojeným státům znemožňuje uvalit na dovoz z EU clo vyšší než patnáctiprocentní. Jenže nová cla, která nyní v souvislosti s nucenou prací USA navrhují, nemají představovat náhradu stávajících cel, nýbrž přirážku k nim. Takže by se na dovoz EU uplatňovalo clo 25procentní (15 procent coby strop dojednaný ve Skotsku a k tomu dalších 10 procent v souvislosti s nucenou prací). Postup Trumpovy administrativy tak může křehkou transatlantickou obchodní úmluvu zásadně porušit a tím pádem ji takřka přesně po roce definitivně změnit v pouhý „cár papíru“ bez praktického významu.  

Další komentáře Lukáše Kovandy najdete zde