Milenky, drogy, tajný deník. Soud Muska s Altmanem vypadá jak rozvod z telenovely
Kdyby se nejednalo – s velmi mírnou nadsázkou – o osud téhle planety, byl by to čas otevřít si popcorn. Tento týden začal soud projednávat žalobu, kterou podal Elon Musk na Sama Altmana a jeho OpenAI, že se zpronevěřila svému neziskovému poslání. Je to epická exkurze do reality největších mozků Silicon Valley.
Kalifornská soudkyně Yvonne Gonzalez Rogersová začala minulé pondělí projednávat civilní žalobu, kterou podal spolumajitel Tesly Elon Musk na OpenAI a její dva vrcholové manažery, CEO Sama Altmana a prezidenta Grega Brockmana. OpenAI se podle jeho podání zpronevěřila původní myšlence, se kterou ji v roce 2015 založili Musk s Altmanem, a sice přinášet pokrok v umělé inteligenci otevřeně pro veřejnost a na neziskovém základě. Musk požaduje náhradu škody 134 miliard dolarů, odvolání Altmana a Brockmana, zrušení komerčních aktivit OpenAI a návrat k neziskovému půdorysu.
OpenAI to považuje čistě za konkurenční boj, protože sám Musk vlastní komerční firmu na umělou inteligenci s názvem xAI, kterou nedávno převedl pod svou firmu SpaceX. Na OpenAI prý útočí ze závisti a žárlivosti. Naopak Musk tvrdí, že Altman, potažmo OpenAI, se obohatili na jeho úkor, protože na začátku byl právě on jejím největším financiérem.
Musk už u soudu poprvé vypovídal, byl přivolán jako první svědek. Popisoval, proč se před jedenácti lety rozhodl spoluzaložit OpenAI – prý jej k tomu podnítil spor se spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem. „Mohl jsem to založit jako ziskovou společnost, ale rozhodl jsem se, že to neudělám,“ prohlásil Musk před soudem. OpenAI podle něj porušila své zakládací sliby tím, že v roce 2019 – rok poté, co Musk odešel ze správní rady – vytvořila komerční dceřinou společnost a později, v roce 2025, se plně transformovala na ziskovou obecně prospěšnou společnost (public benefit corporation). Musk tvrdí, že nejméně 38 milionů dolarů z jeho raného kapitálu pro OpenAI skončilo u financování komerčních aktivit, které nikdy neschválil.
Akcionáři společnosti Alphabet, majitele Googlu či YouTube, se mohou těšit na další masivní zhodnocení investic. Alphabet totiž drží ve startupu velký podíl, který při vstupu vesmírné společnosti na burzu vynese ohromné jmění. Podle odhadu Bloombergu by podíl měl mít hodnotu 122 miliard dolarů.
Google královsky vydělá na SpaceX. Stačí úspěšný start na burze
Trhy
Zachraňuji civilizaci, tvrdí Musk
Před zahájením svědeckých výpovědí soudkyně rozebírala Muskovy příspěvky, které zveřejnil na síti X – například když označil Altmana za „Scama Altmana“ (podvodníka) – a varovala, že je ve hře soudní zákaz veřejného vyjadřování o případu. Aktéři se nakonec zavázali omezit své komentáře k probíhajícímu řízení na sociálních sítích.
Soudkyně Rogersová musela Muska během výpovědi několikrát krotit. Musk se totiž pokoušel argumentovat, že jeho žaloba není o penězích, ale o záchraně civilizace. Prohlásil, že OpenAI pod vedením Microsoftu směřuje k vytvoření „Terminátora“. Soudkyně mu na to odsekla, že v této síni se nebude řešit vyhynutí lidstva, ale porušení neziskových stanov, a zakázala mu o apokalypse dále mluvit.
Žaloba jmenuje jako spoluobžalovaného také společnost Microsoft s tvrzením, že technologický gigant pomáhal OpenAI se odvrátit od neziskových závazků. Microsoft v předběžných podáních žádajících zamítnutí žaloby označil tvrzení za postrádající věcný základ.
Milenka, drogy, pomluvy
Důkazní materiál obsahuje stovky stran interní komunikace – e-maily, SMS zprávy a záznamy hovorů z let před i po Muskově odchodu. A řadu pikantností, které zveřejnil například deník Washington Post. Sam Altman například tvrdí, že s Muskem o OpenAI vyjednávali na festivalu Burning Man v roce 2017, jenže Musk si to pořádně nepamatuje, protože měl údajně v sobě koňskou dávku drogy ketamin. Altman také obvinil Muska, že měl jako svou tajnou spojku v OpenAI svou milenku Shivon Zilisovou, se kterou má nyní čtyři děti a která byla několik let ve vedení této organizace. Jako důkaz jsou předloženy textové zprávy mezi partnery, ve kterých Musk v době svého odchodu z OpenAI žádá přítelkyni, aby se tam chovala přátelsky, ale sbírala informace a pomohla mu přetáhnout klíčové lidi do Tesly. Soud zatím rozhodl tak, že pro další projednávání není důležité, zda Musk bral drogy, ale jeho vztah se Zilisovou v případu relevantní je.
Mezi Muskovými důkazy se objevil osobní deník Grega Brockmana z roku 2017. Podle Muskových právníků zápisky dokazují, že vedení OpenAI plánovalo přechod na ziskový model mnohem dříve, než přiznalo, a že se aktivně snažili zbavit Muska, protože jim mluvil do řízení firmy.
U soudu se objevily i materiály týkající se jiných známých postav ze Silicon Valley. Například korespondence mezi Markem Zuckerbergem a Muskem. Ti dva se na veřejnosti hádali a dokonce se vyzývali ke rvačce. Ovšem realita je evidentně jiná, z textových zpráv plyne, že Zuckerberg loni chválil Muska za práci ve vládě, v jeho agentuře na vyhazování lidí DOGE, a nabízel mu jakoukoli pomoc. Musk se ptal na pomoc v nájezdu na OpenAI – a oba miliardáři si slíbili, že to proberou osobně. V deset let staré korespondenci, kdy OpenAI řešila, zda se spolehnout na výpočetní výkon od Microsoftu nebo Amazonu, Musk označil majitele Amazonu Jeffa Bezose za troubu (tool).
Projednávání případu Musk vs. Altman má trvat zhruba čtyři týdny, ve věci zasedá devítičlenná porota. Podle Economistu na sebe oba dva muži, otcové umělé inteligence, během prvního stání ani nepohlédli.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.