Lukáš Kovanda: Dluh není všechno. A možná ani to hlavní
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Debata ohledně ekonomické kondice Česka se stáčí k jedinému číslu – schodku státního rozpočtu. Důležitý je však také kontext této kolize příjmů a výdajů. Například kontext mezinárodní.
Tempo zadlužování Česka má být letos i po navýšení schodku méně než poloviční v porovnání s průměrem sousedních zemí. Zatímco deficit veřejných financí Česka má podle prognózy Mezinárodního měnového fondu činit 2,3 % HDP, v Německu by to měla být rovná 4 %, v Rakousku 4,1 %, na Slovensku 4,4 % a konečně v Polsku dokonce 6,5 % HDP. Česko by tak společně s Německem mělo v rámci této skupiny zemí vykazovat letos i napřesrok nejnižší náklady na obsluhu dluhu v poměru k HDP.
V Německu mají letos i příští rok činit 1,2 % HDP, v Česku v obou letech 1,3 %. V Rakousku však příští rok dle stejného zdroje – Evropské komise – vystoupají na 1,9 % HDP, stejně jako na Slovensku. V Polsku by měly být více než dvojnásobné v porovnání s ČR, a to 2,8 % HDP.
Nové ekonomické strategii, kterou schválila vláda před týdnem, lze vytknout snad jen jedno: že se všechno nedá během krátkého volebního období stihnout. Vláda má na uskutečnění změn první dva roky, upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 
Petr Dufek: Babišova vláda jde v ekonomice jiným směrem než předchozí kabinet pouze v důchodech
Money
To, že Česko letos na úrocích z dluhu zaplatí přes 100 miliard korun, není nic, čemu lze tleskat. Ale pokud by čelilo procentuálně stejným nákladům na obsluhu dluhu jako Polsko, platilo by letos na úrocích nějakých 240 miliard. Polsko sice zbrojí jako žádná jiná země v EU, ale také za to, respektive za související půjčování, platí citelný úrok.
Obrana, nebo povolenky?
Obranné výdaje mají být v dnešním světě prioritou nejen v Polsku, ale i v Česku. Po desetiletí soustavného poddimenzování obranných výdajů a vzhledem k napjaté geopolitické situaci o tom lze těžko pochybovat.
Česká vláda přitom v novém návrhu rozpočtu obranné výdaje snižuje, byť stále zůstávají nad úrovní 2 % HDP. Do roku 2035 by však měly činit 5 % HDP, jak zní závazek vůči NATO. Jenže podstatná část těchto výdajů půjde nyní nikoli na zbraně a munici, ale na emisní povolenky a drahé energie. A ty nikoho neodstraší.
Je tedy prozíravější nejprve se zasadit o zkrocení cen povolenek, ba o jejich pozastavení, zlevnit tak průmyslovou výrobu včetně té zbrojní, a tedy i příslušné státní zakázky, a teprve následně navyšovat postupně výdaje na úroveň oněch 5 % HDP. Za stejné peníze bude pak více muziky.
Malý deficit – úspěšná politika. Velký deficit – apokalypsa za dveřmi? Zvykli jsme si na to, že ministři financí jsou spíše účetní než stratégové. Od rozpočtové debaty bychom však měli chtít víc než jen jednoduché „má dáti – dal“.
Karel Pučelík: Neřešme pořád jen deficit. Je čas zamyslet se nad rozpočtem hlouběji
Názory
Macron i Merz mění tón
Jestliže nyní již povolenky tepou jak Německo, tak Francie, šance na zkrocení jejich cen – a levnější odstrašení zemí typu Ruska – dosud zřejmě nebyla větší.
Že se pohled na povolenky mění, dokazují i aktuální slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten dosud povolenky neochvějně podporoval. Nyní však nově kritizuje jejich příliš vysokou cenu, která podle něj poškozuje země typu Česka, jež jsou stále závislé na fosilních energiích.
Proti povolenkám se teď nezvykle ostře vyjádřil také německý kancléř Friedrich Merz, načež se jejich burzovní cena propadla nejvýrazněji od roku 2022. Merz však posléze svá slova mírnil, přestože německý průmysl zjevně poškozují.
Německý dotační doping
Německo svému průmyslu – ale i domácnostem – od drahých energií masivně ulevuje už nyní. Letos dá z veřejných rozpočtů na levnější elektřinu průmyslu i domácnostem rekordních 29,5 miliardy eur, v přepočtu 715 miliard korun.
Vzhledem k velikosti německé ekonomiky a lidnatosti země je to, jako kdyby Česká republika na dotace elektřiny dala v roce 2026 přibližně 53 miliard korun. Česká úleva v podobě převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet letos vyjde na 17 miliard korun.
Německo je přitom už nyní v poměru k HDP přibližně o 40 % zadluženější než Česko. Veřejný dluh Česka činí zhruba 44 % HDP, zatímco ten německý zhruba 62 % HDP.
