Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Brusel chystá „zelený bič“. Průměrná domácnost zaplatí o 480 korun měsíčně více

EU
iStock
Lukáš Kovanda

Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.

Dosud se emisní povolenky týkaly hlavně velkých fabrik a elektráren. Nově se ale systém rozšiřuje přímo na silniční dopravu, vytápění budov a menší průmysl. V praxi to znamená, že každá kapka benzínu či každá tuna uhlí v sobě ponese cenovku za vypuštěné emise.

Nová analýza PAQ Research a Centra veřejných financí ukazuje, co nás čeká, pokud cena povolenky zůstane na stropu 55 eur. Průměrná domácnost sice zaplatí o 477 korun měsíčně navíc, ale nenechme se zmást, právě průměr je zde zavádějící.

Hluboké rozdíly

Při bližším pohledu je zřejmé, že dopady nového systému budou výrazně nerovnoměrné a „průměr“ spíše zakrývá hluboké rozdíly mezi domácnostmi. Na jedné straně stojí téměř polovina domácností, které pocítí jen velmi mírný nárůst nákladů do 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají dálkové teplo, elektřinu nebo mají své bydlení energeticky úspornější.

Zcela jiná situace ale čeká domácnosti závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí. Těch je sice relativně málo, ale dopad na ně je výrazný – jejich měsíční náklady mohou vzrůst zhruba o tisíc korun, pokud nezmění způsob vytápění nebo nezateplí své bydlení. Celkově se přitom počítá s tím, že ceny uhlí vzrostou zhruba o 30 procent, zemního plynu o 15 procent, nafty o 12 procent a benzínu o přibližně 11 procent.

Největším paradoxem tohoto „výchovného“ systému je jeho sociální nespravedlnost. Zatímco pro nejbohatší desetinu Čechů představují nové náklady jen zanedbatelných 0,5 procenta jejich příjmů, pro ty nejchudší je to citelných 1,6 procenta – tedy trojnásobný relativní náraz. Možnost reagovat na vyšší ceny – například investicí do úspornějšího vytápění – je přitom mezi jednotlivými skupinami velmi nerovnoměrná, což rozdíly dále prohlubuje.

Ceny potravin

Nové nařízení EU může již brzy výrazně zdražit potraviny, varují experti

Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.

Přečíst článek

Stát získá až 170 miliard

Stát přitom podle odhadů může z prodeje povolenek mezi lety 2028 a 2032 získat 130 až 170 miliard korun. Otázkou zůstává, jak tyto prostředky vrátí zpět do ekonomiky. Studie navrhuje kombinaci opatření, která zahrnuje zvýšení slevy na poplatníka, úpravu sociálních dávek prostřednictvím energetického paušálu a valorizaci důchodů. Takové nastavení by dokázalo zmírnit dopady zejména na nízkopříjmové domácnosti a snížit podíl výrazně zasažených domácností přibližně ze 30 procent na 17 procent.

Ani tak však nelze přehlédnout, že jde především o zmírňování dopadů systému, který sám o sobě zvyšuje náklady na energie.

Zatímco my si v Evropě dobrovolně zdražujeme životní úroveň a průmyslovou výrobu, zbytek světa se dívá. EU se na světových emisích podílí jen zlomkem a tento podíl stále klesá. Pokud Čína, Indie nebo USA nebudou hrát stejnou hru se stejným nasazením, riskujeme, že se z Evropy stane sice „klimaticky čistý“, ale ekonomicky vyčerpaný skanzen s drahými energiemi.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Povolenka jen za 45 eur? Investoři nevěří, skeptičtí jsou i akademici

Lukáš Kovanda: Levné povolenky jen na papíře. Česká studie se rozchází s realitou burz i expertů

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Pokud EU zpřísní Green Deal, zdraží to život českých domácností

Přečíst článek

Nové nařízení EU může již brzy výrazně zdražit potraviny, varují experti

Ceny potravin
iStock
 nst
nst

Evropské nařízení o obalech, které má začít částečně platit už od poloviny srpna, podle odborníků není dostatečně připravené a může výrazně zasáhnout celý potravinářský i maloobchodní sektor. Ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská varuje, že pokud se jeho účinnost neodloží, lidé si za potraviny připlatí.

Nová pravidla totiž zavádějí řadu povinností – od testování obalů přes jejich recyklovatelnost až po nové označování. Problémem ale je, že výrobci obalů, potravináři ani obchodníci dosud nevědí, jak přesně budou tato pravidla fungovat.

„Nevíme, co přijde zítra“

Od 12. srpna má například začít povinné testování obalů na chemické látky s přísnějšími limity. Evropská komise ale zatím nevydala metodiku, podle které by se mělo testování provádět. „Investujeme jako průmysl do obalů zcela naslepo. A nevíme, co přijde zítra,“ uvedla Werbynská.

Situaci komplikuje i čas. I kdyby metodika vyšla v červnu, firmy by měly jen několik týdnů na to, aby obaly otestovaly, vyrobily, dodaly potravinářům a ti je následně dostali do obchodů. V celé EU přitom existují jen tři laboratoře a na trhu je zhruba 18 milionů typů obalů. Jeden test stojí tisíce korun a trvá tři týdny. „A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ upozornila Werbynská.

Podle ní je splnění těchto požadavků nereálné. Už samotný návrh a zavedení nového obalu do výroby totiž běžně trvá jeden až dva roky.

Další komplikací je povinnost, aby všechny obaly byly od srpna recyklovatelné. Ani zde ale zatím neexistuje jasná metodika. Firmy tak nevědí, jak své obaly upravit, aby splnily nové požadavky. Přibýt má také povinné označování výrobců obalů nebo zákaz některých typů plastového balení.

Chybějící analýza dopadů

Werbynská přitom nekritizuje samotnou myšlenku nařízení, ale jeho nepřipravenost a chybějící analýzy dopadů. „Ta legislativa je napřed před průmyslem i výzkumem. A zaplatíme to my všichni,“ uvedla.

Načasování změn je podle ní o to horší, že se odehrává v době, kdy kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje doprava i plasty. Náklady na nové požadavky přitom půjdou do miliard a firmy je budou muset promítnout do cen výrobků. Dopad se tak neomezí jen na potraviny, ale na všechny balené produkty.

České potraviny mají být prioritou

Michal Nosek: Našim lidem naše potraviny. Pokud tedy nebudou stát víc než ty nejlevnější

Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.

Přečíst článek

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je navíc obtížné odhadnout celkové náklady, protože rozsah změn zatím nikdo přesně nezná. „Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit,“ uvedl.

Jen zavedení povinného označování výrobců obalů by podle Werbynské mohlo v celé EU stát až 120 miliard eur. K tomu je potřeba přičíst náklady na testování, administrativu i budování rozsáhlých datových systémů.

Nařízení kritizují i potravináři, podle kterých hrozí byrokratický zmatek a opakované změny obalů v krátkém čase. Nová pravidla přitom vstoupila v platnost už loni v únoru a týkají se všech obalů bez ohledu na materiál. Jejich cílem je snížit množství odpadu, podle kritiků ale mohou přinést výrazné zdražení.

Související

Týden tradera: Trhy ignorují napětí. Ropa ale může všechno změnit

Ropa
iStock
Kryštof Míšek

Uplynulý týden se na trzích nesl převážně v růstovém duchu. Investoři jako by znovu odsunuli krizi na Blízkém východě stranou a soustředili se na pozitivní impulzy. Jedním z nich byl i start výsledkové sezóny, kterou tradičně zahájily velké americké banky. Na domácím trhu pak poutal pozornost především ČEZ. Americký akciový index se navíc přiblížil hranici 7000 bodů.

Makroekonomická data ze Spojených států ukázala, že ceny výrobců v březnu rostly pomaleji, než se očekávalo. To ale nezměnilo výhled ekonomů – podle nich Federální rezervní systém v dohledné době úrokové sazby nesníží. Důvodem jsou rostoucí náklady na energie spojené s konfliktem s Íránem.

Řidiči si připlatí

Napětí mezi USA a Íránem sice dočasně polevilo a ceny ropy klesly, když americká ropa WTI krátkodobě spadla pod 90 dolarů za barel. Podle většiny odborníků ale i v případě uklidnění situace zůstane nový cenový „normál“ spíše nad hranicí 80 dolarů. To znamená, že řidiči si připlatí – a vyšší ceny energií se postupně promítnou i do inflace napříč ekonomikou. Lze proto pochybovat, že by takový vývoj vyhovoval Donaldu Trumpovi v kontextu blížících se voleb.

Výsledkovou sezónu zahájily největší americké banky s rozdílnými výsledky. Goldman Sachs sice představil solidní čísla, ale zklamal výkonem obchodní divize, zejména segmentu FICC (dluhopisy, měny a komodity), kde výnosy zaostaly za očekáváním a meziročně klesly. Naopak obchodování s akciemi výrazně posílilo. Akcie banky po zveřejnění výsledků nejprve oslabily, část ztrát ale rychle smazaly.

O poznání lépe si vedl konkurent J.P. Morgan, který překonal očekávání trhu a přidal další rekordní kvartál. Tržby přesáhly 50 miliard dolarů a zisk na akcii byl rovněž vyšší, než se čekalo. Dařilo se zejména tradingu a investičnímu bankovnictví, přičemž poradenská činnost zaznamenala výrazný růst. Z komentářů managementu navíc vyplývá důvěra ve vlastní expozice, a to i navzdory obavám investorů z oblastí jako shadow banking či private credit.

Další zvrat na Blízkém východě vyvolává na trhu zmatek a nejistotu

Zmatek a nejistota. Trhy trpí vývojem na Blízkém východě, hrozí vyšší inflace

Nestabilní vývoj na Blízkém východě zvyšuje napětí na trzích a přináší výraznou nejistotu. Podle analytiků lze v nejbližších dnech očekávat další výkyvy cen – už na začátku příštího týdne hrozí zdražování ropy i tlak na růst inflace. Klíčový přitom může být právě tento víkend.

Přečíst článek

Pozornost na ČEZ

Na domácím trhu se pozornost soustředila na ČEZ. Už v červnu by mohl začít proces jeho rozdělení, přičemž o dalším směřování i případném odkupu akcií minoritních akcionářů by mohla rozhodnout valná hromada.

Akcie ČEZ na tyto spekulace reagovaly růstem nad 1200 korun za kus. Trh nyní sleduje, zda se potvrdí úvahy o odkupu až za 250 miliard korun. V takovém případě by prémie pro akcionáře mohla dosáhnout zhruba 300 korun na akcii, tedy kolem 1500 korun. Přesto zůstává otázkou, zda celý plán skutečně přinese očekávaný výsledek – i když pro akcionáře by mohl znamenat možnost prodat akcie za historicky nejvyšší ceny.

Související

Týden tradera: Uklidnění napětí na Blízkém východě poslalo trhy na nová maxima

Přečíst článek
Doporučujeme