Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Strnad přišel o 155 miliard. Na burzovní trůn se vrací ČEZ

CSG zahájila licenční výrobu velkorážové munice na Ukrajině
CSG, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group po silném vstupu na burzu naráží na realitu trhu. Po slabším přijetí výsledků a zhoršeném globálním sentimentu její akcie klesly pod upisovací cenu a firma ztratila pozici nejhodnotnější české společnosti. Tu znovu přebírá ČEZ.

Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) se na burze v Amsterdamu poprvé od vstupu na trh propadly pod upisovací cenu 25 eur za akcii. Krátce po desáté hodině se obchodovaly až kolem 24,66 eura.

Firma tak zároveň přišla o pozici nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti v Česku. Zatímco ještě včera její tržní kapitalizace na pražské burze dosahovala zhruba 645 miliard korun, nyní klesla přibližně na 615 miliard.

Na první místo se tak vrací energetický gigant ČEZ, jehož hodnota se aktuálně pohybuje kolem 635 miliard korun.

Prudký obrat po silném startu

CSG přitom na burzu vstoupila teprve před dvěma měsíci a zpočátku zažívala velmi silný růst. Už čtvrtý den obchodování, 28. ledna, dosáhla její tržní kapitalizace zhruba 816 miliard korun. Od té doby ale firma přišla přibližně o 200 miliard korun své hodnoty.

Michal Strnad

Přelomový rok pro Strnada: CSG vydělala přes 21 miliard

Čistý zisk zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada loni meziročně stoupl o 35,5 procenta na 872 milionů eur (asi 21,3 miliardy korun). Tržby vzrostly o 71,7 procenta na 6,7 miliardy eur (163,8 miliardy korun), podle firmy to bylo díky silné poptávce po obranných systémech a integraci společnosti The Kinetic Group.

Přečíst článek

Propad se výrazně promítl i do majetku většinového vlastníka a šéfa skupiny Michala Strnada. Jeho jmění kleslo z přibližně 770 miliard korun na zhruba 615 miliard. Za pouhé dva měsíce tak „zchudl“ asi o 155 miliard korun.

Co stojí za poklesem

Bezprostředním impulzem byly výsledky hospodaření za rok 2025, které firma zveřejnila ve středu. Ty investory zcela nepřesvědčily – slabší byla zejména divize malorážového střeliva, na což upozornili i analytici banky Jefferies.

Negativně byl vnímán i fakt, že společnost nezvýšila svůj výhled na letošní rok. Investoři, kteří po silném startu očekávali další růst, tak reagovali spíše zklamáním.

Roli hraje i širší kontext. Na globálních trzích panuje nervozita spojená s konfliktem v Perském zálivu. Zatímco zbrojařské firmy čelí výkyvům sentimentu, energetické společnosti z aktuální situace naopak těží – rostoucí ceny ropy a dalších komodit podporují růst jejich akcií. I proto se nyní na vrchol českého burzovního žebříčku vrací právě ČEZ.

Související

John Nicholson

Evropa potřebuje silný obranný průmysl. CSG má velký potenciál, říká generál Nicholson

Přečíst článek

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ. Rostoucí napětí s Íránem dál ohrožuje klíčovou ropnou trasu

Protesty proti válce v Íránu
ČTK
 nst
nst

Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.

Americké ministerstvo obrany zvažuje vyslání až 10 tisíc dalších vojáků na Blízký východ, čímž by rozšířilo vojenské možnosti prezidenta Donalda Trumpa v současném napětí s Íránem. Informoval o tom list Wall Street Journal s odvoláním na zdroje z Pentagonu.

Nové jednotky by pravděpodobně tvořila především pěchota a obrněné síly. Navázaly by na zhruba pět tisíc příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do oblasti vysláni už dříve.

Donald Trump

Íránský vyjednávač je jako „paní Colombová“. Trump zřejmě rozsáhle manipuluje světovou veřejnost

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.

Přečíst článek

Zatím není jasné, kde přesně by měly být nové síly rozmístěny. Podle dostupných informací by ale mohly operovat v dosahu Íránu a ostrova Charg, kde se nachází klíčový íránský ropný terminál.

Napětí v regionu se soustředí především na Hormuzský průliv, jednu z nejdůležitějších dopravních tepen pro ropu a zkapalněný zemní plyn. Před začátkem konfliktu, který vypukl po americko-izraelských úderech na konci února, tudy procházela přibližně pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli íránským hrozbám a útokům na lodní dopravu však provoz klesl až o 90 procent, což výrazně zvedlo ceny na světových trzích.

Donald Trump

Trump se pustil do NATO. Nepomohli jste nám s Íránem, na to nezapomeneme, vzkázal

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou. V následujícím příspěvku pak napsal, že Írán „žadoní“ o dohodu s USA, přestože veřejně popírá, že by s Washingtonem jednal.

Přečíst článek

Prezident Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy zajistí bezpečnost plavby v oblasti – a to i bez podpory spojenců. Zároveň ale v posledních dnech hovoří o „produktívních rozhovorech“ a pozitivním vývoji směrem k možnému urovnání konfliktu.

Ve čtvrtek uvedl, že Írán vyslal vstřícný signál, když umožnil deseti ropným tankerům bezpečný průjezd průlivem. Podle něj by to mohlo naznačovat ochotu Teheránu jednat o deeskalaci napětí.

Situace tak zůstává nejasná: zatímco na jedné straně roste vojenská přítomnost USA v regionu, na druhé pokračují diplomatické snahy o uklidnění konfliktu.

Související

Ropná rafinérie v Saudské Arábii

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Přečíst článek

Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku

Benzinová pumpa
iStock
Lukáš Kovanda

Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.

Podle nizozemské banky ING by tak cena motorové nafty v Polsku mohla klesnout o 17 procent, což odpovídá zhruba 6,90 koruny na litr.

Z dat Evropské komise vyplývá, že k 23. březnu stála nafta v Polsku v přepočtu průměrně 48,70 koruny za litr, zatímco v Česku 47,30 koruny. Mezi 2. a 23. březnem, tedy od počátku války v Perském zálivu (28. února), zdražila nafta v Polsku o 39,7 procenta a v Česku o 40,2 procenta. Česko a Švédsko jsou jediné dvě země EU, kde růst překonal 40 procent. Na Slovensku přitom ceny vzrostly jen zhruba o sedm procent.

Nafta tvoří v Česku přibližně tři čtvrtiny spotřeby pohonných hmot, loni konkrétně 73 procent.

Prodejna Apple v Šanghaji

Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu

Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.

Přečíst článek

Levnější o několik korun

Po zavedení polských opatření může být nafta v Polsku o pět až šest korun na litr levnější než v Česku. Dá se proto očekávat nárůst přeshraničního tankování, což by znamenalo výpadek daňových příjmů pro český stát.

Polská vláda zároveň připravuje daň z mimořádných zisků pro společnost Orlen, kterou zdůvodňuje růstem marží, například rafinačních.

Nelze vyloučit, že pokud podobný krok nepřijme i česká vláda, bude si Orlen výpadky z Polska kompenzovat vyššími maržemi v Česku, kde vlastní rafinérie i největší síť čerpacích stanic. Čeští řidiči by tak nepřímo mohli dotovat polský trh.

Související

Pohonné hmoty, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Čeští řidiči platí ruské válčení i nízké ceny pohonných hmot v Polsku

Přečíst článek
Nafta zřejmě zdraží, Sněmovna schválila zvýšení spotřební daně o 1,50 koruny za litr

Nafta zřejmě zdraží až o 1,80 koruny. Vláda schválila zvýšení spotřební daně

Přečíst článek
Doporučujeme