Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
Situace v Rudém moři se značně vyeskalovala. Povstalečtí Húsiové podle dostupných informací napadli jednu z lodí společnosti Moller-Maersk, která vyslala SOS signál. Na ten zareagovalo americké námořnictvo a vyslalo helikoptéry na pomoc. Na ně však Húsíjové také okamžitě zaútočili. V reakci na incident Moller-Maersk pozastavuje veškeré operace v Rudém moři.
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Americké síly zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery 🛳 v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Oznámila to americká armáda.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a odsoudilo páteční ruský útok blízko pracoviště slovenské ambasády v Kyjevě. Rusko při tomto dronovém útoku zasáhlo budovu ukrajinské tajné služby SBU. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyzval Rusko a Ukrajinu, aby se vyvarovaly další eskalace, která podkopává snahy o mírové řešení konfliktu.
Ruské síly zasáhly v ukrajinských přístavech ⚓ Čornomorsk a Oděsa čtyři lodě 🛳 . Podle agentury Interfax to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Rusko útočí s tvrzením, že Ukrajina pod zástěrkou civilních lodí nechává do země přepravovat zbraně a vojenský materiál.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes přistáli v Moskvě, aby se pokusili obnovit jednání o ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem, píší agentury s odvoláním na ruská státní média. Dvojici vyslanců amerického prezidenta Donalda Trumpa na letišti přivítal zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev.
Číst více
Rusko v noci na dnešek udeřilo 💣 na letiště ✈ v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky jsou podle něj reakcí na plánovanou návštěvu vyjednavačů amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ukrajině. Steve Witkoff a Jared Kushner se chystají ukrajinskou metropoli navštívit v neděli.
Vláda se chystá v pondělí schválit výpočet výše minimální mzdy pro příští a přespříští rok. Od ledna by se tak nejnižší výdělek měl zvednout o 2500 korun na 24 900 korun 💰 (44,6 % průměrné mzdy). V roce 2028 by to pak mělo být 45,8 % průměrné mzdy. To by znamenalo přidání o další 2000 korun na 26 900 korun.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu 389 miliard korun považuje za nepřijatelný 🚩 62 procent lidí, pro 22 procent je přijatelný a zbytek neví. Voliči vládní koalice přijímají návrh příznivěji než příznivci opozičních stran, nejvíc pochopení pro něj mají stoupenci ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Číst více
Americká společnost Anthropicposouvá termín vstupu na burzu 🤑. IPO by měla zahájit nejdříve v polovině října a dokončit vstup na burzu by mohla několik dní před listopadovými americkými volbami do Kongresu. Píše to Reuters s odvoláním na informované zdroje.
Číst více