Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
Situace v Rudém moři se značně vyeskalovala. Povstalečtí Húsiové podle dostupných informací napadli jednu z lodí společnosti Moller-Maersk, která vyslala SOS signál. Na ten zareagovalo americké námořnictvo a vyslalo helikoptéry na pomoc. Na ně však Húsíjové také okamžitě zaútočili. V reakci na incident Moller-Maersk pozastavuje veškeré operace v Rudém moři.
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.