Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
Situace v Rudém moři se značně vyeskalovala. Povstalečtí Húsiové podle dostupných informací napadli jednu z lodí společnosti Moller-Maersk, která vyslala SOS signál. Na ten zareagovalo americké námořnictvo a vyslalo helikoptéry na pomoc. Na ně však Húsíjové také okamžitě zaútočili. V reakci na incident Moller-Maersk pozastavuje veškeré operace v Rudém moři.
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.