Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Útoky jemenských povstalců v Rudém moři mají dopad do ekonomik evropských zemí. Jen co se přehnala jedna inflační vlna, hrozí další. Podle deníku The Wall Street Journal může kvůli tomu Evropa začít ekonomicky více zaostávat za USA.
Spojené státy znovu zařadí jemenské povstalce Húsíe na seznam globálních teroristických skupin kvůli jejich útokům na lodní dopravu v oblasti Rudého moře. Oznámil to dnes Bílý dům s tím, že tento krok je významným nástrojem pro odstřižení této Íránem podporované šíitské skupiny od financování a přístupu na finanční trhy. Potvrdil tak úterní zprávu agentury AP, která se odvolávala na tři informované zdroje.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
První lednový týden se nesl ve znamení určité korekce předchozích dosažených zisků. Mezi hlavní důvody tohoto pohybu lze jmenovat nárůst napětí na Blízkém východě. Dánský Maersk oznámil, že až do odvolání platí odklon jeho lodí od nebezpečné oblasti v Rudém moři. To vzbuzuje obecné obavy o vliv těchto problémů na globální ekonomický vývoj. Negativně rovněž působí také zprávy o zabití jednoho z představitelů teroristického hnutí Hamás na území Libanonu.
Situace v Rudém moři se značně vyeskalovala. Povstalečtí Húsiové podle dostupných informací napadli jednu z lodí společnosti Moller-Maersk, která vyslala SOS signál. Na ten zareagovalo americké námořnictvo a vyslalo helikoptéry na pomoc. Na ně však Húsíjové také okamžitě zaútočili. V reakci na incident Moller-Maersk pozastavuje veškeré operace v Rudém moři.
Snaha jemenských povstalců napadat obchodní plavidla v Rudém moři ohrožuje plynulost světového obchodu a představuje další problém pro provoz Suezského průplavu. Povstalci patrně spolupracují i se somálskými piráty.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude 1. června rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh.
Italský antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Booking.com. Důvodem je podezření na nepoctivé obchodní praktiky související s tím, jak jsou jednotliví poskytovatelé ubytování na platformě Booking.com prezentováni. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
O post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) na další čtyři roky se v pátek na sjezdu odborů budou ucházet tři kandidáti, a to dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.
Německá vládasnížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší 📈 jen o 0,5 procenta, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Číst více
Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce 19 let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
Zástupci členských států EU podpořili schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur 💶 (2,2 bilionu Kč). Maďarsko odvolalo svou blokaci a uvedlo, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.
Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot ⛽, Senát dnes podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. O regulaci cen benzinu a nafty by pak do budoucna nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením.
Odbory České televize 📺 a iniciativa pracovníků Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Vyzvaly veřejnost, aby se za ně postavila. Krok podpořily vyšší stovky pracovníků různých profesí.