Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Klarna obnovila plány na vstup na americkou burzu

Klarna
ČTK
 ČTK

Švédská platební společnost Klarna obnovuje plány na vstup na americkou burzu. V rámci primární veřejné nabídky akcií chce získat až 1,27 miliardy dolarů (26,7 miliardy korun) a celková hodnota firmy by mohla dosáhnout až 14 miliard dolarů. Plány na dlouho očekávaný debut firmy přicházejí v době oživení zájmu investorů o rychle rostoucí technologické společnosti po několikaletém útlumu, upozornila agentura Reuters.

Firmu podporuje investiční skupina Sequoia Capital. Společnost a někteří její investoři plánují nabídnout 34,3 milionu akcií s cenou v rozmezí 35 až 37 dolarů za kus.

Na trh se postupně vracejí i další společnosti, které své plány vstupu na burzu dříve odložily. Zájem přitáhly například chystané emise americké čistě digitální banky Chime či vydavatele stablecoinu Circle, což signalizuje opatrné oživení aktivity na technologickém trhu.

Klarna upoutala pozornost investorů v době pandemie nemoci covid-19, kdy mezi roky 2020 a 2021 její hodnota vzrostla na více než 45 miliard dolarů z 5,5 miliardy dolarů díky třem kolům financování. Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski pak v roce 2021 zvažoval i možnost přímého vstupu na burzu, který by firmě umožnil vyhnout se nákladům spojeným s tradiční primární nabídkou. Nakonec však firma tento plán odložila a místo toho získala finanční prostředky v dalším finančním kole přímo od investorů, avšak její hodnota prudce klesla na 6,7 miliardy dolarů, protože investoři v reakci na prudké zvyšování úrokových sazeb výrazně přehodnotili cenu finančně technologických společností.

Revolut, ilustrační foto

Revolut je hodnotnější než většina evropských bank

Původně fintechový projekt Revolut se za posledních několik let vyšvihl mezi největší finanční startupy světa. Nyní pro zaměstnance chystá možnost prodeje jejich interních akcií s cenovkou 1381 dolarů. Celou banku to přitom naceňuje na 75 miliard dolarů. Tím by se Revolut stal 41. nejhodnotnější bankou světa.

Přečíst článek

Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 111 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 790 tisíci obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.

Klarna patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti služeb „kup teď, zaplať později“ (BNPL), které umožňují zákazníkům rozložit platbu za nákup do menších, často bezúročných splátek. Tento segment finančních technologií si v posledních letech rychle získává podíl na trhu na úkor tradičních bank. Podobné modely využívají i další společnosti, které sází na rychlé, flexibilní a čistě digitální služby oblíbené zejména mezi mladšími spotřebiteli. Analytici očekávají, že s pokračující expanzí e-commerce bude růst těchto služeb dále zrychlovat.

Podle odborníků by úspěšný vstup Klarny na burzu mohl signalizovat obnovenou důvěru investorů v rychle rostoucí finančně technologické společnosti, zatímco slabší zájem by naznačil obavy z vysokých ocenění a regulací sektoru. Celý sektor přitom zatím těží z odolné spotřebitelské poptávky a jen omezeně byl zasažen americkými cly. Rizikem však může být vysoká inflace, kde hrozí úvěrové ztráty, a pochybnosti o dlouhodobé ziskovosti modelu založeného na omezeném prověřování bonity klientů.

Klarna v současnosti spolupracuje s globálními značkami, mezi nimiž jsou módní řetězce Zara a H&M, výrobce luxusních kabelek Coach či kosmetický gigant Sephora. Kromě hlavního investora Sequoia Capital patří k významným akcionářům i dánský miliardář Anders Holch Povlsen prostřednictvím své společnosti Heartland A/S, mateřské firmy módních značek Only a Vero Moda.

Související

Generální ředitel M2C Matěj Bárta

Bártova M2C vstupuje na pražskou burzu. Od investorů vybrala skoro čtvrt miliardy

Přečíst článek
Výrobce baterií pro elektroauta CATL vstoupil na hongkongskou burzu

Akciový hit. Čínský výrobce autobaterií CATL vstoupil na hongkongskou burzu a akcie letí vzhůru

Přečíst článek

„Ani Bezos je nemohl hromadit“. Poslední britskou regionální měnu však zlikvidovaly karty

Lewes
iStock
Karel Pučelík

V britském městečku si po vypuknutí finanční krize vytvořili vlastní platidlo, aby podpořili domácí podniky a zabránili odlivu peněz z jejich regionu. Experiment trval sedmnáct let, podařilo se vytvořit malý finanční ekosystém bez jakékoliv státní instituce. Nyní však s poklesem plateb v hotovosti projekt končí.

Pád Lehmann Brothers a finanční krize z roku 2008 bude mít nepochybně své místo v přednáškách ekonomických dějin. Nechme stranou zamyšlení, zda se z toho svět dostatečně poučil, každopádně události odstartovaly řadu projektů. Mnohé z nich hledaly cestu ven z nestabilního systému plného zatajování a morálního hazardu. Některé byly alternativní až trochu bizarní.

Jedním takovým byl vznik takzvané lewesské libry (Lewes Pound). V sedmnáctitisícovém městě na jihovýchodě Anglie se rozhodli, že budou platit vlastní regionální měnou. Jak připomíná deník The Times, slavnostní uvedení regionálního platidla do oběhu v tamějším pivovaru Harvey’s přitáhlo mezinárodní pozornost, nechyběli prý novináři z Japonska nebo Brazílie. Přece jen měna bez jakékoliv autority nebo centrální banky se nevidí každý den.

„V Lewes vždy panuje nadšení kolem všeho, co se trochu vymyká normálu a odlišuje nás od ostatních. Je to zakořeněné v psychice Lewes. Nemyslím si, že by si někdo z nás myslel, že to změní svět, ale prostě to bylo něco, za čím všichni stáli,“ vysvětlil The Times Miles Jenner z pivovaru Harvey‘s. Byly toho právě lokální firmy, které byly páteří tohoto projektu. Experiment navíc ukazuje podstatu platidel, fungují na bázi důvěry.

Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás

Poučení z brexitového vývoje. Zastáncům dochází argumenty i podpora. Je to i varování pro nás

Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.

Přečíst článek

Podpora podnikání i dobročinnost

Nápad se skutečně ujal. Začalo se vytištěním deseti tisíc bankovek v hodnotě jedné libry (ve skutečnosti se musely se tisknou dvakrát, protože první várku si lidi rozebrali a nechali na památku). Jedním z podniků, kteří začali místní měnu přijímat, byl zmíněný pivovar. Nakonec se přidalo mnohem více lidí a firem, než se iniciátoři očekávali. Leweskou librou platilo kolem čtyř stovek lidí a přijímalo ji přes sto podniků. Někteří prý i dostávali mzdu v lewesských librách. Skutečně se podařilo vytvořit malou cirkulární ekonomiku.

Další plátci je obdrželi jako dar v potravinových bankách, kde je potřebným dárci předpláceli jako jakési poukázky. Charitní rozměr byl důležitou součástí projektu. Od roku 2008 byly do potravinových bank darovány lewesské libry v hodnotě přesahující dvanáct tisíc liber (cca 360 tisíc korun). Dobročinnost a podpora lokálního byznysu se tu navíc spojovala. Klienti potravinových bank dostali obálku s librami, které pak utratili v místních obchodech.

Ne každý podnikatel byl z nápadu nadšený, přece jen to byla drobná práce navíc. V pokladně muselappřibýt místo pro alternativní bankovku, se kterou se nedalo platit ani v nedalekém městě Hove a někdy ani nebylo možné ji směnit za „opravdovou libru“. Přesto však místní dostali do rukou nějakou tu zajímavost, která podpořila lokální obchod.

Posílit lokální ekonomiku a komunitu byl ostatně jeden ze základních cílů lewesské libry, ale i několika dalších regionálních platidel (v Bristolu, Totnes nebo Stroudu), se kterými přišla organizace Transition Cities, jenž se snaží o to, aby města a regiony byly soběstačnější a odolnější. „Myšlenka regionálních měn byla taková, aby v daném místě zůstaly. Na bristolské libře bylo drobným písmem napsáno 'drží peníze mimo Kajmanské ostrovy od roku 2012'. Ani Jeff Bezos nemohl hromadit lewesské libry,“ popisuje za organizaci Rob Hopkins.

Andrés Manuel López Obrador

Milei naruby? V Mexiku klesá chudoba díky levicovým reformám

Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.

Přečíst článek

Oběť digitálních plateb

Lewesská libra přežila všechny ostatní regionální platidla. Nyní však projekt po sedmnácti letech končí. Důvodem však není jeho zhroucení či defraudace, ale vývoj spotřebitelského chování. Lidé platí hlavně kartami a o papírové peníze ztrácí zájem.

The Times připomíná, že v době vzniku alternativní libry byla každá druhá platba hrazena hotovostí, dnes už jen každá čtvrtá. V brzké době by vydavatelé museli vytisknout další várku, k čemuž ale už nevidí pádný důvod a přínos.

Poslední kávu s pocitem nezávislosti na globální ekonomice si tak držitelé bankovek mohli dát v neděli 31. srpna. „I když se tato kapitola uzavírá, hodnoty, které lewesská libra představuje - podpora místních podniků, udržitelnost a komunitní spolupráce - budou v Lewes nadále vzkvétat,“ uvedla šéfka projektu Susan Murrayová. A po libře zůstane nejen její odkaz, ale i desetitisícový dar pro místní udržitelné skupiny.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Bankovka v hodnotě 2000 korun

Koruna je politá živou vodou. Od začátku roku si připsala skalp dolaru, eura i britské libry

Přečíst článek
Britský král Karel III a královna Camilla mávají davům z balkonu Buckinghamského paláce po korunovačním ceremoniálu v Londýně.

Lukáš Kovanda: 20 miliard čistého zisku. Vydařená korunovace Karla III. navíc upevnila reputaci britské monarchie

Přečíst článek

Zlato je na rekordu. A může růst dál

Zlato překonalo rekord a může dál růst
Pixabay
Stanislav Šulc

Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.

Rok zlata. Druhý v řadě. Nejpopulárnější cenný kov letos posílil již o 30 procent. Platí to nyní, stejně jako to platilo v dubnu, kdy poprvé dosáhl historické hranice 3500 dolarů za troyskou unci. Po měsících stagnace se zlato opět vydalo k růstu. Důvod? Je jich víc. A ne všechny jsou pozitivní.

První důvod: Nejistota trvá. A nejistota často vede investory právě k sázkám na zlato. Zlato je totiž historickým symbolem jistoty.

S tím souvisí také důvod druhý: Centrální banky dále nakupují zlato, když se zhruba před třemi lety staly nejvýraznějšími investory do zlata. Souvisí to zejména s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi. Řada centrálních bank si uvědomila, že devizové rezervy nejsou samospásné a je lepší mít také fyzické zlato. Výhodou centrální bank přitom je, že nejsou citlivé na cenu ani nepotřebují tradiční výnos, jaký nabízejí například dividendové akcie nebo dluhopisy.

Zlato je rekordně drahé

Cena zlata je na historickém maximu

Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na 3508,50 dolaru (73 260 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a dosáhla tak historického maxima. Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a rostoucí sázky na pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. Jeho cena roste šestý den po sobě. Stříbro se drží poblíž 14letého maxima, kterého dosáhlo v pondělí.

Přečíst článek

Stabilizační faktor

Tyto důvody ovlivňující cenu zlata přetrvávají, takže částečně je již trh absorboval, i proto cena zlata od dubnového dosažení rekordní úrovně stagnovala.

Jenomže pak tu je důvod úplně nový, třetí: Výrazně rostou sázky na to, že americká centrální banka Fed sníží úrokové sazby. To by jednak mělo mít vliv na rizikovější aktiva, zejména růstové akcie, ale také to bude tlačit na hodnotu dolaru, a naopak to může tlačit cenu zlata nahoru.

Navíc, a to je možná nejdůležitější, nižší výnosy na spoření vkladů mohou stále víc investorů přivést právě ke zlatu. To sice nenabízí výnos v tradičním slova smyslu (nevyplácí se z něj dividenda ani úrok), ale hraje stabilizační roli v portfoliu, což si řada investorů znovu připomene.

Zlato stává obětí obchodní války mezi USA a Švýcarskem

Obchodní válka mezi USA a Švýcarskem má další oběť: zlato

Americká celní agentura zveřejnila detaily obchodní „dohody“ mezi USA a Švýcarskem. Nečekanou novinkou je i to, že se celní řízení bude vztahovat také na dovoz kilových a 100uncových cihel zlata. Doposud přitom zlato bylo podobných povinností chráněno, stejně jako je třeba v Česku vyčleněno z daně přidané hodnoty.

Přečíst článek

Rostou odhady ceny

A s tím rostou také odhady odborníků na to, jaké ceny vlastně zlato dosáhne ke konci letošního roku. Goldman Sachs aktuálně předpovídá 3700 dolarů za unci, ale dodává, že cena se může pohybovat v rozmezí od 3650 po 3950 dolarů.

Švýcarská UBS odhaduje, že do března příštího roku může zlato překonat hranici 3600 dolarů za unci a hranici 3700 do poloviny příštího roku.

zlato

Stanislav Šulc: Kam až se vyšplhá zlato? 4000 dolarů už není utopie

Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.

Přečíst článek

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Ostrá fáze kampaně začala. Babiš dostal do hlavy berlí

Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme