Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí. Íránské revoluční gardy dnes večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.

Trump to napsal ve dvou obsáhlých příspěvcích na své sociální síti Truth Social poté, co v pákistánském Islámábádu bez výsledku skončila jednání mezi americkou a íránskou delegací o ukončení bojů.

Trhy věří v Orbánovu porážku. Maďarský forint v týdnu zpevnil nejvíce ze všech měn světa

Trhy

Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Prezident USA uvedl, že by jednání v Pákistánu mohl obsáhle popsat, protože jej o průběhu informoval viceprezident J.D. Vance, zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner, avšak „záleží pouze na jedné věci, Írán není ochoten vzdát se svých jaderných ambicí“.

„V mnoha ohledech jsou dohodnuté body lepší než pokračování našich vojenských operací až do konce, ale všechny tyto body jsou bezvýznamné ve srovnání s tím, že by se jaderné schopnosti dostaly do rukou tak výbušných, problematických a nepředvídatelných lidí,“ uvedl Trump s tím, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň. Teherán přitom dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží mírovým účelům.

Stop pro všechny lodě

Námořnictvo USA podle amerického prezidenta nyní zahájí proces blokády Hormuzského průlivu a bude zastavovat všechny lodě, které se jím budou snažit proplout, dokud nebude plavba umožněna všem. Írán v této souvislosti obvinil z vydírání celého světa tím, že v oblasti nastražil námořní miny a začal vybírat poplatky.

USA proto budou podle šéfa Bílého domu zastavovat lodě, které tyto poplatky Íránu zaplatily a zároveň zahájí práce na odstraňování min z průlivu. „Každý Íránec, který na nás nebo na nebojové lodě vystřelí, bude rozstřílen do pekel,“ dodal Trump.

„Blokáda začne brzy, budou do ni zapojeny i jiné země. Íránu nebude dovoleno, aby z tohoto nezákonného vydírání těžil. Chtějí peníze a, co je ještě důležitější, chtějí jádro,“ uvedl Trump s tím, že ozbrojené síly USA zůstávají připraveny a „dodělají to málo, co z Íránu zbylo“.

Íránské revoluční gardy uvedly, že se vypořádají s jakýmikoliv vojenskými plavidly připlouvajícími do Hormuzského průlivu a že je budou pokládat za porušení příměří. Dále uvedly, že průliv „chytře spravuje“ íránské námořnictvo a že je „otevřený pro bezpečnou plavbu nevojenských lodí v souladu s konkrétními pravidly“.

Izrael a Spojené státy 28. února zahájily válku proti Íránu, která se rozrostla v širší regionální konflikt, do něhož se zapojilo také proíránské militantní hnutí Hizballáh v Libanonu nebo s Teheránem sympatizující milice v Iráku. Írán v odvetě cílil mimo jiné na americké vojenské cíle a další zájmy v regionu, vysílal bezpilotní letouny na ropnou infrastrukturu v okolních arabských zemích a blokuje Hormuzský průliv,

Za normálních okolností je Hormuzským průlivem přepravována asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Dále oblastí prochází výrazná část dodávek hnojiv i velké množství dalšího zboží. V důsledku konfliktu je ale prakticky uzavřen a proplouvá jím jen velmi málo lodi, a to navzdory dvoutýdennímu příměří, které začalo platit v noci na středu. Před válkou se žádné mýtné za proplutí úžinou neplatilo.

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Politika

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

nst

Přečíst článek

Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).

Za propadem stojí z podstatné části opatření vlád středoevropských zemí. Nejprve ke krocení cen u čerpacích stanic přistoupily v důsledku války v Íránu Maďarsko a Slovensko. Když hrozilo, a částečně se to již zjevně dělo (v Česku v březnu nafta zdražila nejvíce ze zemí EU, o více než 40 procent, vyplývá z dat Evropské komise), že si petrochemická jednička těchto zemí, maďarský MOL, bude kompenzovat své ušlé maďarské a slovenské zisky v Česku, rozhodlo Česko na začátku dubna omezení marží i právě v ČR, k němuž došlo tento týden. Rafinační marže MOL tak klesá z březnového maxima takřka 30 dolarů na barel na méně než polovinu, letos vůbec poprvé výrazněji pod pětiletý průměr.

Současně ke stropování marží „na český způsob“ přistoupilo v dubnu Polsko, je v něm ovšem ještě přísnější a „méně tržní“ než ČR. Povolená totiž marže, resp. přirážka nad průměr velkoobchodních, resp. burzovních cen činí v přepočtu maximálně zhruba 1,30 koruny za litr, nikoli 2,50 koruny za litr jako v ČR, a výpočet průměrné ceny coby základu pro určení maržové přirážky se vůbec neopírá o „primární zdroj tržní ceny, burzu v Rotterdamu, ale jen o ceny velkoobchodníků a klíčových dodavatelů v čele s polostátním Orlenem, které burzovní ceny odrážejí již jen nepřímo.

Vlády středoevropských zemí se sice koncentrují na stropování cen a marží čerpacích stanic, ale omezující tlak postupuje „nahoru“ celým dodavatelským řetězcem, takže nyní své marže omezují tedy i samotné rafinérie. Orlen kromě rafinérií v Polsku vlastní české rafinérie Unipetrolu, MOL zase bratislavské rafinérie Slovnaftu.

Trhy věří v Orbánovu porážku. Maďarský forint v týdnu zpevnil nejvíce ze všech měn světa

Trhy

Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další omezení rafinačních marží lze čekat v nadcházejícím týdnu, protože se v nich plně projeví stropování cen pohonných hmot v podání české vlády, která s ním začala v tomto týdnu.

Rafinační marže se ovšem tenčí „i z druhé strany“, „od zdroje“, protože v tomto týdnu na historický nominální rekord, více než 144,40 dolarů za barel, zdražila fyzická ropa Brent (takzvaný Dated Brent). Rafinérie přitom pochopitelně zajímá předně právě fyzická cena ropy s dodáním již třeba v nejbližších dnech, a ne termínové kontrakty na Brent, jejichž cena je nyní pod 100 dolary za barel, které ovšem odrážejí cenu vyhlíženou nejdříve až za měsíc či dva.