Praha se začíná dělit na bohaté a chudé. Analýza ukazuje rostoucí rozdíly v bydlení
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
V evropském srovnání je Praha zatím spíš výjimkou než pravidlem. Zatímco metropole jako Paříž, Londýn nebo Brusel jsou už dnes jasně rozdělené na „bohaté“ a „chudé“ čtvrti, česká metropole si stále drží relativně promíchanou sociální strukturu. V zahraničí přitom nejde jen o statistiku. Vyloučené periferie a luxusní centra tam často odděluje nejen cena bydlení, ale i kvalita škol, služeb nebo bezpečnost.
Právě tímto směrem by se ale Praha mohla začít vydávat. Nová analýza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) naznačuje, že rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími se pomalu, ale vytrvale zvětšují. Zatím jde o nenápadný trend, který v každodenním životě není příliš vidět. Historie jiných evropských měst ale ukazuje, že podobný vývoj se může v relativně krátké době zlomit a výsledkem jsou města, kde se jednotlivé skupiny obyvatel téměř nepotkávají.
„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Zároveň však analýza upozorňuje, že se postupně zvětšují rozdíly v rozmístění tzv. okrajových tříd, tedy nejbohatších a nejchudších obyvatel. Tyto změny jsou zatím nenápadné, ale dlouhodobě mohou vést k většímu oddělování jednotlivých skupin.
Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.
Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží
Reality
Kde bydlí jednotlivé skupiny
Rozmístění obyvatel v Praze není náhodné, ale odráží charakter jednotlivých čtvrtí i historický vývoj města. Sociálně slabší skupiny obyvatel se v rámci města často soustřeďují do určitých lokalit. Typicky jde o některá sídliště, například Černý Most, dále o vybrané části vnitřního města, ale také o okrajové oblasti v blízkosti průmyslových areálů, jako jsou Horní Počernice, Libeň nebo Vysočany.
Tyto oblasti mají často vyšší hustotu obyvatel, nižší průměrné vzdělání a vyšší nezaměstnanost. Výraznější zastoupení zde mají také cizinci s nižším socioekonomickým statusem.
Nižší střední třída, tedy pracovníci ve službách a prodeji, je typicky spojena se sídlišti ze 70. a 80. let. Přestože tyto lokality čelí určitým socioekonomickým výzvám, vyznačují se dobrou dostupností služeb a relativně kvalitní infrastrukturou.
Na opačné straně spektra stojí vyšší střední a vysoká třída. Vyšší střední třída, specialisté, obývá především tradičně atraktivní čtvrti jako Dejvice, Letná nebo Vinohrady. Tyto lokality nabízejí kvalitní veřejný prostor, výbornou dostupnost a často procházejí procesem gentrifikace, kdy se postupně mění sociální skladba obyvatel směrem k vyšším příjmovým skupinám.
Vysokopříjmové skupiny se pak koncentrují zejména v nové rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo v oblasti holešovického přístavu. Právě zde se objevuje fenomén tzv. gated communities, tedy uzavřených rezidenčních areálů.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška. 
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Riziko uzavřených čtvrtí
Uzavřené rezidenční komplexy představují z pohledu městského plánování potenciální problém. Omezují prostupnost území a mohou posilovat sociální izolaci. „Uzavřené neprůchozí areály jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora.
Zkušenosti z jiných evropských měst ale ukazují, že tenhle vývoj se dá ještě zbrzdit – nebo úplně otočit. Hodně záleží na tom, jak se k tomu město postaví. Klíčové je hlavně dostupné bydlení, rozumně plánovaná výstavba a čtvrti, kde vedle sebe můžou normálně fungovat lidé s různými příjmy. Důležitou roli hraje i to, aby byly školy, služby a veřejný prostor kvalitní napříč celou Prahou, nejen v „lepších“ částech.
Projekt prvního bělehradského metra se po letech odkladů přibližuje realizaci. Metro má zásadně změnit dopravu, urbanismus i investiční potenciál srbské metropole.
Po 100 letech slibů má bělehradské metro změnit celé město. Češi už jsou u toho
Reality
Co rozhodne o budoucnosti města
Podle IPR Praha je zásadní podporovat sociálně různorodé prostředí. To zahrnuje dostupné bydlení, kombinaci různých typů bytů i kvalitní veřejný prostor. „Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé prostředí,“ doplňuje Boháč.
Podobný obraz nabízí i zázemí hlavního města. Segregace zde zůstává nízká, ale rozdíly mezi skupinami jsou o něco výraznější.
Vyšší příjmové skupiny se stěhují do příměstských obcí, jako jsou Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby. Naopak sociálně slabší skupiny se koncentrují ve větších středočeských městech, například v Kladně, Neratovicích, Berouně nebo Benešově.
Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.
Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně
Reality
Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.
Stavíme pro střední třídu sedm set bytů v Kladně, říká Karel Týc z Natlandu
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
