Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
„Původní termín 7. dubna armáda zamýšlela v souvislosti se záměrem spuštění nového YouTube kanálu Armády ČR, který je však v současnosti předmětem interních jednání, aby záměr nového komunikačního kanálu zcela naplnil podmínku koordinované prezentace resortu - včetně například vyřešení duplicity obsahu se současným kanálem Armády ČR a ministerstva obrany. Z tohoto důvodu jej armáda dosud neodvysílala,“ uvedl Pešek.
Autorkou armádního podcastu Kamufláž je mluvčí generálního štábu Anežka Vrbicová, která zmíněný rozhovor vedla. Armáda avizovala 27. března na sociálních sítích, že se v dalším díle mohou posluchači těšit na speciálního hosta v podobě prezidenta, tedy vrchního velitele ozbrojených sil. Díl ale zveřejněn doposud nebyl.
„Zvítězila demokracie.“ Pavel reaguje na drtivou porážku Orbána
Maďarští voliči v parlamentních volbách vyslali podle prezidenta Petra Pavla jasný signál – chtějí změnu. „Zvítězila demokracie. Je to dobrá zpráva pro Evropu,“ uvedl na síti X. Pogratuloval vítězi voleb Péteru Magyarovi a jeho hnutí Tisza a zároveň ocenil, že dosavadní premiér Viktor Orbán bezprostředně uznal porážku a oznámil odchod do opozice.
„Bylo to kvůli zásahu z ministerstva obrany,“ uvedl pro Aktuálně.cz jeden z vysoce postavených důstojníků ozbrojených sil. „Nedovolili nám to. Co víc k tomu mám říct,“ dodal další z vojáků z centrálního velitelství.
Vztahy mezi vládou a Hradem jsou aktuálně napjaté. Situace v posledních dnech eskaluje kvůli neshodám ohledně delegace na nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Turecku. Česko chce reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO) společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Jaromír Zůna (za SPD). Na summit chce však jet také Pavel, který se zúčastnil všech dosavadních summitů NATO od zvolení prezidentem.
Související
Pavel kritizuje škrty v obraně: V současné době je to nezodpovědné
Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.
Plicní fibróza patří mezi závažná onemocnění, o kterých se málo mluví, přesto mohou zkrátit život více než některé formy rakoviny. Lékaři ji často odhalí pozdě, nově ji ale pomáhá zachytit i screening plic. Progresivní formy plicní fibrózy mohou vést k nevratnému poškození plic a postupnému zhoršování plicních funkcí. Pacienti mají omezenou schopnost zvládat běžné denní aktivity. Přesto o plicních fibrózách veřejnost stále ví méně než o jiných závažných plicních onemocněních a jejich příznaky (kašel, dušnost či únava) bývají často zaměňovány za jiné zdravotní potíže nebo přirozený projev vyššího věku.
video
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
„Plicní fibrózy patří k onemocněním, u nichž se medicínská závažnost dlouho neodrážela v odpovídající míře pozornosti. Přitom ve skupině kuřáků ve věku 55 až 74 let vidíme podobný podíl lidí s potenciálním plicním nádorem i s potenciální plicní fibrózou, v obou případech zhruba mezi 3 a 4 procenty. O to zásadnější je, aby lidé z této rizikové skupiny přicházeli na vyšetření a nechali si zkontrolovat plicní zdraví včas. Stejně důležité pak je, aby pacient nebyl ztracen mezi jednotlivými stupni péče a aby od začátku úzce spolupracovali radiolog, pneumolog i praktický lékař,“ uvedla prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Včasný záchyt rozhoduje
Včasné odhalení je pro pacienty zásadní. Díky rychlému odeslání do specializovaného pracoviště může být zahájena odpovídající léčba. Nové doporučení pro záchyt intersticiálních abnormalit plic (ILA) při CT vyšetření má pomoci odhalit rizikové pacienty dříve, než se jejich onemocnění zhorší a způsobí trvalé poškození.
Mění přístup Čechů k prevenci. A zachraňuje životy. Příběh Kateřiny Šédové
Kateřina Šédová ví, jak křehké je zdraví. Ve dvaadvaceti jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor. Díky tomu, že poslouchala své tělo, přežila – a od té doby inspiruje ostatní, aby prevenci nepodceňovali. Založila organizaci Loono, která už pomohla desítkám lidí zachytit vážnou nemoc včas. „Kdyby naše práce pomohla jen jednomu člověku, stálo to za to,“ říká Kateřina Šédová, která je jednou z desítky osobností nominovaných na ocenění Impakt Awards by newstream.
„Nízkodávkové CT umožňuje zachytit změny na plicích ještě předtím, než se onemocnění klinicky projeví. Pro radiology je proto důležité tyto nálezy systematicky popisovat a správně interpretovat, aby pacient mohl být včas odeslán k dalšímu vyšetření,“ vysvětlil prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a předseda Radiologické společnosti ČLS JEP.
Screening přináší nové nálezy
Opožděná diagnostika však i nadále zůstává jednou z největších bariér skutečně účinné péče. Nové doporučení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) pro záchyt ILA v rámci screeningového programu karcinomu plic proto představuje důležitý posun směrem k dřívějšímu rozpoznání rizikových pacientů.
Probíhající screeningový program využívající nízkodávkové CT, který byl primárně vytvořen pro časný záchyt rakoviny plic, nově přináší také příležitost zachytit další závažná (nejen) plicní onemocnění ještě ve fázi, kdy pacient nemusí mít výrazné příznaky.
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Z aktuálních dat národního screeningového programu karcinomu plic přitom vyplývá, že z téměř 20 tisíc pacientů, kteří podstoupili vyšetření v období od ledna 2022 do srpna 2025, bylo u 3,1 procenta zjištěno podezření na nález plicní fibrózy. Vedlejší nálezy zároveň nejsou okrajovým problémem. U 72 procent pacientů byl diagnostikován alespoň jeden z vedlejších nálezů.
Čas hraje zásadní roli
Čas je u plicních fibróz klíčový. „Pacient zachycený v časné fázi má výrazně lepší prognózu. Můžeme jej sledovat, včas zahájit léčbu a zpomalit progresi onemocnění. Čas zde hraje zásadní roli,“ uvedla MUDr. Ivana Čierná Peterová, primářka Plicní ambulance a místopředsedkyně výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Včasné rozpoznání plicní fibrózy je pro pacienty klíčové, její progresivní formy výrazně ovlivňují délku života.
Účinná prevence a moderní terapie zlepšují prognózu pacientů s rakovinou prostaty
Rakovina prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním českých mužů, její výskyt se za posledních dvacet let ztrojnásobil. V současné době postihuje kolem 80 tisíc pacientů, jejichž průměrný věk je 73 let. Přestože se jedná o závažnou diagnózu, účinná prevence a moderní medicína přinášejí výrazné zlepšení prognózy i kvality života pacientů.
Spolupráce je podmínkou toho, aby záchyt skutečně vedl k včasné léčbě. Významnou roli v tomto procesu mají také praktičtí lékaři, kteří často bývají těmi, kteří pacienty cíleně oslovují do screeningu, motivují je k zapojení, vysvětlují jeho důležitost a v případě podezření je směřují do další péče.
„Pro primární péči je téma plicních fibróz zatím spíše okrajové a v běžné praxi se o něm stále mluví málo. Pacienti s tímto onemocněním se v ordinaci praktického lékaře zpočátku často jeví jako běžné respirační případy, a právě proto je důležité myslet i na méně časté diagnózy ve chvíli, kdy potíže přetrvávají nebo neodpovídají na standardní léčbu. Včasné rozpoznání podezření a rychlé odeslání pacienta k dalšímu dovyšetření může významně prodloužit dobu, po kterou si zachová kvalitu života,“ dodal MUDr. Norbert Král, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pacient se nesmí ztratit v systému
Dobře koordinovaná péče o pacienty s plicními fibrózami nestojí pouze na samotném záchytu, ale především na spolupráci napříč odbornostmi a schopnosti promítnout radiologický nález do dalších kroků v léčbě.
Stejně důležité je dlouhodobé zvyšování informovanosti mezi lékaři i veřejností, aby nepodceňovali nenápadné symptomy a nebáli se řešit přetrvávající dýchací obtíže včas.
„Z pacientského pohledu je velmi důležité, aby cesta k diagnóze nebyla zbytečně dlouhá a nepřehledná. Každé prodlení znamená nejen další nejistotu, ale i čas, kdy se nemoc může dál rozvíjet bez odpovídající péče,“ uvedla Mgr. Petra Adámková.
Česko jde napřed
Česká republika patří mezi první země, které systematicky propojují screening karcinomu plic se záchytem plicních fibróz. Díky tomu je možné onemocnění odhalit dříve, zahájit léčbu a pacientům nabídnout více let kvalitního života.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
video
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Na první pohled se Praha nemění. Pod povrchem se ale podle odborníků rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což může v budoucnu zásadně proměnit podobu města.
V evropském srovnání je Praha zatím spíš výjimkou než pravidlem. Zatímco metropole jako Paříž, Londýn nebo Brusel jsou už dnes jasně rozdělené na „bohaté“ a „chudé“ čtvrti, česká metropole si stále drží relativně promíchanou sociální strukturu. V zahraničí přitom nejde jen o statistiku. Vyloučené periferie a luxusní centra tam často odděluje nejen cena bydlení, ale i kvalita škol, služeb nebo bezpečnost.
Právě tímto směrem by se ale Praha mohla začít vydávat. Nová analýza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) naznačuje, že rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími se pomalu, ale vytrvale zvětšují. Zatím jde o nenápadný trend, který v každodenním životě není příliš vidět. Historie jiných evropských měst ale ukazuje, že podobný vývoj se může v relativně krátké době zlomit a výsledkem jsou města, kde se jednotlivé skupiny obyvatel téměř nepotkávají.
„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Zároveň však analýza upozorňuje, že se postupně zvětšují rozdíly v rozmístění tzv. okrajových tříd, tedy nejbohatších a nejchudších obyvatel. Tyto změny jsou zatím nenápadné, ale dlouhodobě mohou vést k většímu oddělování jednotlivých skupin.
Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží
Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.
Rozmístění obyvatel v Praze není náhodné, ale odráží charakter jednotlivých čtvrtí i historický vývoj města. Sociálně slabší skupiny obyvatel se v rámci města často soustřeďují do určitých lokalit. Typicky jde o některá sídliště, například Černý Most, dále o vybrané části vnitřního města, ale také o okrajové oblasti v blízkosti průmyslových areálů, jako jsou Horní Počernice, Libeň nebo Vysočany.
Tyto oblasti mají často vyšší hustotu obyvatel, nižší průměrné vzdělání a vyšší nezaměstnanost. Výraznější zastoupení zde mají také cizinci s nižším socioekonomickým statusem.
Nižší střední třída, tedy pracovníci ve službách a prodeji, je typicky spojena se sídlišti ze 70. a 80. let. Přestože tyto lokality čelí určitým socioekonomickým výzvám, vyznačují se dobrou dostupností služeb a relativně kvalitní infrastrukturou.
Na opačné straně spektra stojí vyšší střední a vysoká třída. Vyšší střední třída, specialisté, obývá především tradičně atraktivní čtvrti jako Dejvice, Letná nebo Vinohrady. Tyto lokality nabízejí kvalitní veřejný prostor, výbornou dostupnost a často procházejí procesem gentrifikace, kdy se postupně mění sociální skladba obyvatel směrem k vyšším příjmovým skupinám.
Vysokopříjmové skupiny se pak koncentrují zejména v nové rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo v oblasti holešovického přístavu. Právě zde se objevuje fenomén tzv. gated communities, tedy uzavřených rezidenčních areálů.
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
Uzavřené rezidenční komplexy představují z pohledu městského plánování potenciální problém. Omezují prostupnost území a mohou posilovat sociální izolaci. „Uzavřené neprůchozí areály jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora.
Zkušenosti z jiných evropských měst ale ukazují, že tenhle vývoj se dá ještě zbrzdit – nebo úplně otočit. Hodně záleží na tom, jak se k tomu město postaví. Klíčové je hlavně dostupné bydlení, rozumně plánovaná výstavba a čtvrti, kde vedle sebe můžou normálně fungovat lidé s různými příjmy. Důležitou roli hraje i to, aby byly školy, služby a veřejný prostor kvalitní napříč celou Prahou, nejen v „lepších“ částech.
Po 100 letech slibů má bělehradské metro změnit celé město. Češi už jsou u toho
Projekt prvního bělehradského metra se po letech odkladů přibližuje realizaci. Metro má zásadně změnit dopravu, urbanismus i investiční potenciál srbské metropole.
Podle IPR Praha je zásadní podporovat sociálně různorodé prostředí. To zahrnuje dostupné bydlení, kombinaci různých typů bytů i kvalitní veřejný prostor. „Z hlediska městského plánování a bytové politiky je klíčové podporovat sociálně různorodé prostředí,“ doplňuje Boháč.
Podobný obraz nabízí i zázemí hlavního města. Segregace zde zůstává nízká, ale rozdíly mezi skupinami jsou o něco výraznější.
Vyšší příjmové skupiny se stěhují do příměstských obcí, jako jsou Černošice, Dolní Břežany, Jesenice nebo Zdiby. Naopak sociálně slabší skupiny se koncentrují ve větších středočeských městech, například v Kladně, Neratovicích, Berouně nebo Benešově.
video
Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně
Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.
Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
