Umělá inteligence jako hrozba pro lidstvo byla desítky let tématem katastrofických a sci-fi knih i filmů. Dnes se tyto scénáře stávají součástí seriózních debat. Nejblíže realitě je zatím to, že AI začíná výrazně měnit – a otřásat – ekonomikou.

Nezaměstnanost ve vyspělém světě – včetně Česka – v posledním roce začala nenápadně růst. Je to pořád něco jako klid před velkou bouří. Ještě loni v rétorice o pokrocích umělé inteligence a technologií převažoval optimismus, protože se čekal boom v řadě odvětví, které budou exponenciálně vydělávat díky tomu, že AI seškrtá náklady a umožní levně škálovat, tedy zvětšovat byznys. To se projevilo v rekordním růstu cen akcií i kryptoměn, jimž technologický optimismus pomáhá.

Letos se „boom“ rétorika změnila. Nejprve začala praskat cenová bublina na technologických akciích a kryptu, protože masivní investice do AI – v řádech stamlionů dolarů – působí spíše hrozivě. A přidaly se pesimistické předpovědi o tom, co AI do byznysu vůbec přinese. Především v první, transformační vlně. Existuje reálná hrozba, že dopad na zaměstnanost bude masivní, a to ve chvíli, kdy státy na to nemají připravenu podpůrnou politiku. Plus se temný výhled přenáší na konkrétní byznysové sektory. A zaznívají konkrétní varovné hlasy. 

Do roka a do dne

Šéf AI v Microsoftu Mustafa Sulejman prohlásil tento týden pro Financial Times, že během dvou let mohou skončit mnohé kancelářské profese. „Duševní a kancelářská práce, při které sedíte u počítače – ať už jste právník, účetní, projektový manažer nebo markeťák – většina těchto úkolů bude během příštích 12 až 18 měsíců plně automatizována umělou inteligencí,“ uvedl s tím, že práci převezmou agenti. 

Tito AI agenti budou podle něj v příštích dvou až třech letech schopni sami koordinovat činnost v rámci pracovních postupů velkých institucí, zdokonalovat se a chovat se autonomně. „Vytvoření nového modelu bude jako vytvoření podcastu nebo napsání blogu. Bude možné navrhnout takovou AI, která bude vyhovovat požadavkům každé instituce, organizace i člověka na planetě,“ tvrdí jeden z tvůrců současného AI pokroku. 

Fyzická přítomnost lidí v kancelářích ztratí smysl

Elon Musk začátkem února v podcastu Dwarkesh také nastolil poměrně temné vize, rozhodně tedy pro většinu světa, co nesedí vedle něj na vrcholu technologické pyramidy. 

I on zopakoval, že většina kognitivních úloh, které dnes lidé vykonávají v kancelářích u počítače, bude plně automatizována. S nástupem AGI (obecné umělé inteligence), kterou on sám předpovídá už na konec letošního roku, ztratí fyzická přítomnost lidí v kancelářích pro většinu firem smysl. Pokud AI zvládne práci právníka, účetního nebo kodéra, nepotřebujete pro ně pronajímat patra v mrakodrapech.

Musk proto varuje před „apokalypsou komerčních realit“. Čeká, že ceny metrů kancelářských budov, i jejich hodnota, půjdou dolů. Protože je Musk jedním z největších influencerů světa, na tento výrok  zareagovaly prudkým poklesem akcie pronajímatelů jako CBRE či Jones Lang LaSalle.

Technologický podnikatel Matt Shumer, zakladatel start-upu OtherSide AI, rozčeřil debatu ještě víc, když napsal na sociální sítě široce sdílenou esej o budoucnosti. V ní říká, že obří změna už přišla, jenom ji lidé ještě nevidí. 

„Dne 5. února vydaly dvě velké AI laboratoře nové modely ve stejný den: GPT-5.3 Codex od OpenAI a Opus 4.6 od Anthropic (tvůrci Claude, jednoho z hlavních konkurentů ChatGPT). A něco „zaklaplo“. Ne jako rozsvícení světla. Spíš jako když si uvědomíte, že voda kolem vás stoupá – a už vám sahá k hrudi,“ uvedl v emotivně laděném textu. Nové modely AI už zvládají samy i složité úkoly, na které byl dříve potřeba programátor. „Řeknu AI, co chci, odejdu od počítače na čtyři hodiny a vrátím se k hotové práci. Dobře odvedené. Lépe, než bych ji udělal sám. Bez nutnosti oprav,“ líčí. A nové modely AI už podle něj mají i vlastní úsudek, to, co se tvrdilo, že mít nebudou. 

AI zdražuje počítače. Paměti i SSD vyskočily až na dvojnásobek

Money

Paměťové čipy mizí do AI datacenter a běžní zákazníci to začínají pociťovat na cenovkách. SSD i operační paměti zdražily pro běžné uživatele během pár měsíců i na více než dvojnásobek.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Jde se připravit?

Co to znamená pro zaměstnávání? „Amodei (Dario Amodei z Anthropic, pozn. red.) veřejně odhaduje, že AI může během jednoho až pěti let odstranit padesát procent juniorních kancelářských profesí. Mnozí v oboru si myslí, že je to konzervativní odhad. Nejde o nahrazení jedné dovednosti. AI je obecná náhrada kognitivní práce. Zlepšuje se ve všem současně. Právo, finance, psaní, programování, medicínská analýza, zákaznický servis – všude už dnes dosahuje úrovně srovnatelné s profesionály a rychle se zlepšuje,“ varuje Shumer s tím, že všechny typy počítačové práce přestaly být ve střednědobém horizontu bezpečné. 

Radí, aby se lidé na tuto budoucnost připravili. A sice – naučili se skutečně používat AI modely, které jim zjednoduší práci. Zároveň si vytvářeli finanční rezervu a hledali, kde mají silné stránky – ve vztazích, odpovědnosti a podobně. „Příštích dva až pět let bude dezorientující. Lidé, kteří z toho vyjdou nejlépe, jsou ti, kdo začnou jednat teď – ne ze strachu, ale ze zvědavosti a s urgencí,“ uzavřel Shumer. 

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.

Průměrné náklady na jednoho deportovaného podle zprávy dosáhly zhruba 133 333 dolarů, píše Bloomberg. V případě Rwandy, která přijala sedm osob, činily náklady přibližně 1,1 milionu dolarů na osobu.

Zpráva rozebírá náklady kontroverzní politiky, v jejímž rámci byli cizinci posíláni do třetích zemí namísto návratu do vlasti. Bílý dům postup obhajoval tím, že je nutný pro vyhoštění nelegálních migrantů, jejichž domovské státy je odmítají přijmout. Organizace na ochranu práv migrantů však tvrdí, že praxe dopadá i na bezúhonné cizince a vystavuje je riziku přesunu do vzdálených a neznámých zemí bez reálné možnosti obrany.

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ

Politika

Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.

nst

Přečíst článek

Podle zprávy jeden z amerických úředníků v neveřejném rozhovoru uvedl, že program měl fungovat jako zastrašovací nástroj a nákladné odstrašující opatření, které mělo migranty přimět stáhnout žádosti o azyl. Výběr destinací, jako jsou Palau v Tichomoří či Eswatini v jižní Africe, měl podle něj signalizovat, že migranti mohou být posláni do vzdálených míst daleko od domova.

Největší část prostředků – celkem 32 milionů dolarů – směřovala do pěti zemí: Rovníkové Guineje, Rwandy, Salvadoru, Palau a Eswatini. Peníze byly převedeny přímo vládám těchto států, nikoli prostřednictvím třetích stran, a ministerstvo zahraničí podle autorů zprávy nevyužívá externí auditory ke kontrole jejich využití.

Rovníková Guinea, která se podle indexu Transparency International řadí mezi nejzkorumpovanější státy světa (172. místo ze 182 zemí), obdržela 7,5 milionu dolarů. To je podle zprávy více, než činila celková americká zahraniční pomoc této zemi za předchozích osm let dohromady.

Trump bourá klimatická pravidla. EPA ruší klíčový vědecký základ emisních limitů

Politika

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.

nst

Přečíst článek

Cesta až do Jižního Súdánu

Zpráva uvádí i konkrétní případy. Mexický občan byl například deportován téměř 13 tisíc kilometrů do Jižního Súdánu, přičemž náklady dosáhly odhadovaných 91 tisíc dolarů na osobu, včetně ubytování na americké vojenské základně v Džibuti během převozu. O několik týdnů později byl vrácen zpět do Mexika. Prezidentka Claudia Sheinbaumová podle zprávy uvedla, že její vláda o deportaci nebyla informována.

Jeden občan Jamajky byl navzdory rozhodnutí o vyhoštění do své vlasti poslán do Eswatini za více než 181 tisíc dolarů. Po několika týdnech Spojené státy znovu financovaly jeho převoz zpět na Jamajku. Jamajští představitelé podle autorů zprávy uvedli, že jeho návrat neodmítli.

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti na žádost o komentář ke zveřejněné zprávě nereagoval.