Česko si v lednu v evropském žebříčku inflace o dvě příčky polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 12. nejnižší, zatímco v loni v prosinci byla 14. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o 1,6 procenta proti prosincovým 2,1 procenta.

Všechny sousední státy měly inflaci vyšší. Na Slovensku činila 3,8 procenta, v Rakousku dvě procenta, v Polsku 2,4 procenta a v Německu 2,1 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 9,7 procenta, za kterou následovala Ukrajina se 7,4 procenta a Bělorusko se 6,4 procenta. Nejnižší inflaci mělo Švýcarsko a Lichtenštejnsko, shodně 0,1 procenta.

Meziroční míra inflace v eurozóně v lednu podle Eurostatu klesla na 1,7 procenta ze dvou procent v prosinci 2025. Míra inflace v eurozóně dosáhla v období od roku 1991 do roku 2026 průměrné hodnoty 2,24 procenta, přičemž v říjnu 2022 dosáhla historického maxima 10,6 procenta a v červenci 2009 rekordního minima 0,6 procenta.

Aktualizováno

Inflace je nejníž od roku 2016. Potraviny ale dál zdražují

Money

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.

ČTK

Přečíst článek

Lednová data pro inflaci v USA zatím nejsou k dispozici, ale očekává se, že inflace ve Spojených státech pravděpodobně v lednu 2026 zpomalí na 2,5 procenta. To představuje nejnižší úroveň od května, proti 2,7 procenta v každém ze dvou předchozích měsíců.

Roční míra inflace v Číně v lednu 2026 klesla na 0,2 procenta z 0,8 procenta v předchozím měsíci, což představuje nejnižší hodnotu od října 2025. Zmírnění inflace v lednu bylo způsobeno především vysokou srovnávací základnou a výraznějším poklesem cen energií. Čínská vláda pokračuje v podpůrných opatřeních, která mají podpořit domácí ekonomiku. Snaží se tak vyhnout deflaci, za celý rok 2025 se totiž ceny v Číně nezměnily, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.

Finanční kondice českých domácností se loni třetím rokem v řadě zlepšila a podle nového průzkumu agentury STEM se vrátila na předkrizovou úroveň roku 2017. Více než polovina lidí vychází se svým příjmem bez větších potíží a slábnou i obavy z budoucnosti. Ne všichni se ale z posledních let nejistoty zotavili stejně rychle.

„Převážná část veřejnosti ustála krize posledních let a loni vstoupila do období konsolidace,“ uvádějí autoři průzkumu zpracovaného pro poradenskou společnost KPMG. Index finanční situace domácností se v roce 2024 dostal na stejnou úroveň jako v roce 2017. Výše byl pouze v letech 2018 až 2020, poté prudce propadl a znovu začal růst až v roce 2023.

Přesto zůstává část společnosti pod tlakem. Podle STEM dopady krizí ustupovaly velmi pomalu zhruba pětině až čtvrtině populace. Obtíže přetrvávají zejména u lidí ve věku 45 až 59 let, dělníků a provozních pracovníků.

Superdávka se odkládá. Změny životního minima naberou zpoždění

Politika

Poslanci napříč koalicí i opozicí ve zrychleném řízení schválili hned dvě novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), které odkládají vyplácení takzvané superdávky i úpravy životního minima. Důvodem je především náročnost přepočtu dávek a snaha snížit administrativní zátěž úřadů práce. Obě předlohy nyní posoudí Senát.

nst

Přečíst článek

Většina lidí vychází s příjmem snadno

Se svým příjmem loni vycházelo velmi nebo spíše snadno 57 procent obyvatel. To je jen těsně pod historicky nejlepší hodnotou 61 procent z roku 2021 a patří k nejvyšším výsledkům od začátku sledování v roce 1993. Pozitivní trend se projevil téměř napříč všemi skupinami obyvatel.

Zlepšila se také ekonomická očekávání. Podíl lidí, kteří hodnotili svou finanční situaci jako horší než před rokem, klesl ze 44 na 38 procent. Obavy z dalšího zhoršení letos očekává 23 procent lidí, zatímco o rok dříve to bylo 32 procent. Ubylo i pocitů nejistoty – z 64 na 56 procent – a naopak přibylo těch, kteří hledí do budoucnosti s nadějí.

Polovina domácností dokáže spořit

Schopnost vytvářet úspory se po krizových letech stabilizovala. Přibližně polovina domácností dokázala v posledních třech měsících odložit část peněz stranou. Ubylo také těch, kteří se považují za chudé – z 32 na 29 procent – i těch, kteří by si při nečekaném výdaji 50 tisíc korun museli vzít půjčku, a to z 21 na 17 procent. Vysoká zůstává důvěra v banky, kterou vyjádřilo 81 procent respondentů.

Průzkum probíhal mezi 6. a 14. listopadem 2024 a zúčastnilo se ho 1355 lidí starších 18 let.

Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek

Názory

Váda ruší NERV, opozice to kritizuje, celé kauza nás vede k mnohem závažnějšímu problému. Odborná ekonomická politika se u nás takřka nepěstuje. Opozice kritizuje vládu za amatérství, jen aby se začala chovat na chlup stejně, jen co se role obrátí. Dokud tenhle kruh nepřetneme, nikam se nedostaneme.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Stabilizace i mezi firmami

Pozitivní vývoj zaznamenaly podle KPMG také firmy. Nefinanční podniky si stále častěji berou úvěry na dlouhodobé investice místo krátkodobého provozního financování. Investice směřují především do energetické efektivity, digitalizace a automatizace výroby, což má posilovat jejich konkurenceschopnost.

Rok 2024 byl obdobím konsolidace i pro většinu rodinných firem. Ty podle KPMG reagují na ekonomické výkyvy obvykle konzervativněji a méně se zadlužují. Stabilnější ziskovost vykazují zejména podniky s vícegeneračním řízením a jasně nastavenými pravidly správy. Výhled do letošního roku je podle odborníků umírněně pozitivní, rizikem však u části rodinných firem zůstává nevyřešené nástupnictví.