Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ
Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.
Američané, Kanaďané, Britové i Francouzi považují vypuknutí třetí světové války během příštích pěti let spíše za pravděpodobné než nepravděpodobné. Výjimkou je Německo, kde převažuje názor, že globální konflikt v nejbližších letech pravděpodobný není, uvádí průzkum. Obavy přitom výrazně vzrostly oproti březnu 2025, kdy byla stejná otázka položena poprvé. Ve Spojeném království nyní 43 procent lidí věří, že do roku 2031 je nová světová válka „pravděpodobná“ nebo „velmi pravděpodobná“, zatímco před rokem to bylo 30 procent. Ve Spojených státech je tento podíl ještě vyšší – 46 procent oproti loňským 38 procentům.
„Bude použita jaderná zbraň“
Američané zároveň nejčastěji předpokládají, že jejich země bude během příštích pěti let přímo zapojena do války. Následují Britové a Francouzi. Nejméně třetina obyvatel USA, Velké Británie, Francie a Kanady také považuje za pravděpodobné, že v některém z budoucích konfliktů bude použita jaderná zbraň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Americký návrh na zónu v Donbasu budí skepsi. Nadšení nejsou ani Rusové, ani Ukrajinci
Politika
Rusko je podle respondentů největší hrozbou pro mír v Evropě. V Kanadě je však za největší bezpečnostní riziko považována Amerika pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ve Francii, Německu a Velké Británii jsou Spojené státy označovány jako druhá největší hrozba, a to výrazně častěji než Čína.
Přestože většina voličů ve Francii, Německu, Velké Británii a Kanadě v principu podporuje vyšší výdaje na obranu, ochota nést konkrétní náklady je omezená. Podpora výrazně klesá ve chvíli, kdy jsou respondenti konfrontováni s možností zvýšení daní, vyššího státního dluhu nebo škrtů v jiných oblastech rozpočtu. Ve Francii by letos zvýšení obranných výdajů za těchto podmínek podpořilo 28 procent lidí, zatímco loni to bylo 40 procent. V Německu podpora klesla z 37 na 24 procent. V německém žebříčku priorit patří obranné výdaje mezi nejméně populární oblasti státních investic – předstihuje je pouze zahraniční pomoc.
Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
Europarlament schválil obří půjčku pro Kyjev za 90 miliard. Jak hlasovali čeští europoslanci?
Money
Průzkum zároveň ukazuje výraznou skepsi vůči návrhu na vytvoření stálé armády Evropské unie pod jednotným centrálním velením. Tento krok podporuje pouze 22 procent Němců a 17 procent Francouzů. Naopak povinná vojenská služba má nejsilnější podporu právě v Německu a Francii, kde ji podporuje přibližně polovina obyvatel.
Výsledky tak odhalují zásadní dilema pro politické lídry NATO. Obavy z války mezi veřejností sílí, ale ochota financovat rozsáhlejší obranné programy slábne. Posilování bezpečnosti se proto odehrává v prostředí rostoucí nejistoty a napjatých veřejných financí.
