Centrální banka koupila za milion dolarů bitcoin, digitální dolar a blockchainové depozitum. Bude to pro ni testovací portfolio, na kterém se chce učit nakládání s kryptem. Banka spustila také vlastní digitální laboratoř, která bude testovat vedle kryptoměn také projekty umělé inteligence.

Česká národní banka dnes ústy svého mluvčího Jakuba Holase oznámila, že poprvé ve své historii nakoupila digitální aktiva. Nákup není zahrnut do devizových rezerv, ale investicí v hodnotě jednoho milionu dolarů, tedy téměř 21 milionů korun. Vzniká testovací portfolio digitálních aktiv založených na blockchainu. „Vedle bitcoinu bude portfolio zahrnovat také testovací investici ve formě dolarového stablecoinu a tokenizované depozitum provedené na blockchainu. Cílem portfolia je získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv a zavést a ověřit procesy, které jsou v souvislosti s tím nezbytné,“ uvedl Holas s tím, že banka nepočítá, že by dokupovala další měny.

„S myšlenkou vytvořit testovací portfolio jsem přišel v lednu 2025. Cílem bylo prozkoumat decentralizovaný bitcoin z pohledu centrální banky a posoudit jeho možnou roli při diverzifikaci rezerv. Následně bankovní rada rozhodla o vypracování analýzy. Navazující interní diskuse rozšířily záběr i na budoucnost plateb a tokenizaci aktiv. Vedle bitcoinu tak byly zařazeny také stablecoiny a tokenizovaná depozita. Veřejnost budeme o zkušenostech průběžně informovat a přibližně za dva až tři roky představíme celkové vyhodnocení projektu,“ uvedl guvernér Aleš Michl.

„Koruna je naším platidlem. ČNB bude i nadále usilovat o to, aby inflace zůstala nízká a koruna pevná. Způsobů, jak platit a investovat, však bude v příštích letech rychle přibývat. Díky ČNB mají dnes všichni přístup k okamžitým platbám a mohou tak platit rychle a digitálně. Mysleme ale více na budoucnost, vizionářsky. Je reálné, že si v budoucnu bude možné za koruny snadno koupit tokenizovaný český dluhopis – a nejen to. Jedním klepnutím espresso, druhým investice pro úspory: například dluhopis nebo jiné aktivum, které dosud bývalo spíše pro větší investory. Jako centrální banka si chceme tuto cestu otestovat,“ vysvětlil guvernér.

Michl původně počítal s tím, že by kryptoměnová aktiva zahrnul do rezerv centrální banky. To si ale vysloužilo jak domácí kritiku - například od ministra financí Zbyňka Stanjury, tak z Evropské centrální banky. Její guvernérka Christine Lagardeová v lednu na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny, čímž podle analytiků, například Lukáše Kovandy, nepřímo tlačila právě na ČNB. 

Kryptoměny tedy do rezerv nepůjdou. „Držba digitálních aktiv je v rámci testovacího portfolia oddělena od devizových rezerv a nemá žádný vliv na schopnost ČNB provádět případné devizové intervence či ovlivňovat měnovou politiku. Nákup portfolia byl realizován jako tržní operace v rámci běžných finančních aktivit ČNB mimo devizové rezervy a vzhledem k jeho marginální velikosti nebudou mít jeho případné cenové výkyvy vliv na hospodaření ČNB,“ potvrdila  banka. 

Nákup schválila bankovní rada ČNB na konci října, podkladem byla Analýza možností investic do dalších tříd aktiv. Z analýzy podle sdělení banky vyplývá, že digitální aktiva prochází vývojem, pronikají do majetku investičních fondů a firem a jejich akceptace se může v budoucnu dále rozšiřovat. ČNB chce být na tyto změny připravena, současně ale zdůrazňuje, že v dohledné době neplánuje bitcoin ani jiná digitální aktiva zařadit mezi své devizové rezervy. V otázce dalších investičních tříd, jimiž se analýza rovněž zabývala, bankovní rada dosud nerozhodla. Proto nyní zveřejňuje pouze část analýzy věnovanou digitálním aktivům.

Digitální laboratoř

Digitální měny budou v samostatném portfoliu. „Cílem je získat praktickou zkušenost s technologiemi založenými na blockchainu, které mohou v budoucnu zásadně ovlivnit fungování finančního a platebního systému. V rámci testovacího portfolia ČNB prověří celý řetězec procesů spojených s nákupem, držením a správou digitálních aktiv – od technické správy klíčů a víceúrovňových schvalovacích postupů přes krizové scénáře a bezpečnostní mechanismy až po prověřování souladu s AML,“ uvedla banka. 

Celkový objem pro pořízení portfolia je stanoven na jeden milion dolarů, jeho hodnota i složení portfolia se může v průběhu testování částečně měnit s ohledem na prováděné testovací operace a tržní vývoj ceny bitcoinu. Celkový objem však nebude aktivně navyšován. „Je nutné zdůraznit, že hodnota bitcoinu může výrazně kolísat. Bez znalosti vysokého rizika by žádný investor neměl bitcoin kupovat,“ upozornil guvernér.

Nový investiční hub

Centrální banka současně spustila nový projekt inovačního hubu ČNB Lab, který má zastřešit testování technologií a trendů, jež mohou v budoucnu ovlivnit fungování finančního trhu a provádění měnové politiky. Pod křídly ČNB Lab bude vedle testování digitálních aktiv a blockchainových řešení probíhat také zkoušení nástrojů umělé inteligence, podpora inovací v oblasti platebního styku, včetně okamžitých plateb, a další projekty spojené s digitalizací finančního sektoru. 

„ČNB Lab má být platformou, na které budeme shromažďovat naše zkušenosti a poznatky z testování nových technologií a trendů. Vedle blockchainu a digitálních aktiv se zaměříme také na nástroje umělé inteligence a inovace v oblasti platebního styku. Jde o to, abychom měli praktickou zkušenost, odbornou kapacitu a byli tak co nejlépe připraveni na to, co přinese budoucnost,“ řekl Michl. Banka také doplnila, že vznik kryptoměnového portfolia je v souladu se zákonem o ČNB. 

Bitcoinová ETF: nový zlatý důl pro správce fondů

Trhy

Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.

Skupina UniCredit čelí ze strany ECB i vlády v Římě dlouhodobému tlaku na odchod z Ruska a postupně tamní aktivity omezuje. „Rusko má 15 tisíc sankcí, jejichž dodržování vyžaduje gigantické úsilí, což je velká výzva,“ uvedl Orcel. „Další výzvou pro nás je, aby nás neznárodnili,“ dodal.

Spořádaný odchod

Orcel už v minulosti opakovaně řekl, že usiluje o spořádaný odchod z ruského trhu, který by nepoškodil akcionáře banky tím, že by ruské aktivity byly při prodeji podhodnoceny.

V květnu zájem o ruské aktivity UniCredit projevila trojice podniků, a to Asas Capital, Mada Capital a Inweasta sídlících ve Spojených arabských emirátech. Bylo by to ale za cenu o 60 procent nižší, než činí jejich tržní hodnota. Inweasta už na ruském trhu působí, v loňském roce koupila od české skupiny PPF Group ruskou pojišťovací divizi PPF Life Insurance.

Západní státy uvalily na ruský finanční sektor sankce v reakci na vojenskou invazi na Ukrajinu. Moskva ji zahájila v únoru 2022.

Citigroup smí prodat ruskou pobočku. Ale Putin určí cenu

Money

Putin schválil prodej ruské pobočky americké Citigroup. Odchod z Ruska ale nebude pro banku výhodný. Podmínky jí diktuje Kreml.

ČTK

Přečíst článek