Vidět hudbu, slyšet barvy. Světové digitální umění se představuje v Praze

Výprava do neprobádaného světa připomínající počítačovou hru, která se neustále vytváří, plně digitální tanečník nebo trojrozměrné skulptury, které vidíte jen pomocí fotoaparátu svého mobilního telefonu. To je část děl unikátní výstavy nazvané Synesthetic Immersion, která v sídle KKCG na Bořislavce představuje díla z digitální sbírky OxCollection. Výstava vyvrcholí v průběhu Signal Festivalu v polovině října.

Strach z možností umělé inteligence se přidává k tlakům soudobé společnosti. Zároveň ale AI nabízí celou řadu nástrojů, které daly vzniknout zcela nové generaci umělců. Výběh těch nejzajímavějších přináší aktuální výstava Synesthetic Immersion, která se pod vedením kurátorky a odbornice na digitální umění Elle Anastasiou představuje v sídle KKCG na pražské Bořislavce.

Podívejte se na jedno z děl představených na výstavě v sídle KKCG

„Propojujeme tu dva fenomény, které jsou pro digitální umění příznačné. Synestezii a imerzi. Synestezie je možnost podněty pro určitý smysl zobrazovat pro smysly jiné, například vizualizovat hudbu. Imerze pak je trochu módní slovo, které ale ve vizuálním umění má tradici od devadesátých let a označuje stav, kdy divák potlačí své ego a splyne s uměleckým dílem,“ vysvětluje kurátorka výstavy Elle Anastasiou.

video

Uznávaný umělec Refik Anadol oživil Dvořákovy sny. Pracovali jsme na tom rok, říká

Leaders

Refik Anadol patří k nejúspěšnějším digitálním umělcům světa. Jeho díla se prodávají za miliony dolarů, vystavují je nejprestižnější muzea světa včetně newyorského MoMA, patřil k hvězdám letošního předávání hudebních cen Grammy. Nyní Anadol díky investici Karla Komárka z KKCG připravil speciální instalaci pro festival Dvořákova Praha nazvanou Dvořák Dreams. „S AI pracuji posledních sedm let a hlavní je si uvědomit, že AI nic ani nikoho nenahradí. Ale spolupráce člověka s AI změní všechno,“ říká úspěšný umělec v exkluzivním rozhovoru pro portál newstream.cz.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

AI posílí lidskost

Ve foyer KKCG na Bořislavce jsou nainstalované architektonické krychle, které izolují zvuk a světlo pro každé umělecké dílo a zapojují publikum do pohlcující ho mikrokosmu 4D zážitku. Design výstavy se spirálovitě šíří od vstupů směrem dovnitř, zaujímá celý prostor, přičemž středobod architektonické promenády tvoří socha v rozšířené realitě od Sougwen Chung.

„Projekt se jmenuje Ligatury. Využívám vlastní software, který převádí dvourozměrná data do 3D objektů. Vznikají sochy, které jsou prostupné, měnící se. To mě v mém díle zajímvá,“ uvedla Sougwen Chung, čínsko-kanadská umělkyně a výzkumnice v oblasti kolaborace mezi člověkem a stroji. „Nacházíme se v historicky velmi zajímavém okamžiku, kdy nové technologie pokládají zcela nové otázky o limitech lidské kreativity. Zároveň se ukazuje, že veškeré technologie jsou ale v konečném důsledku vždy vztažené k lidskému tělu a lidskosti,“ dodává umělkyně.

Martin Kodl: Je to paradox, ale největší růst trhu s uměním u nás nastartovala krize v roce 2008

Leaders

Pokračovatel rodinné tradice. Martin Kodl je šéfem Galerie Kodl, která je nejúspěšnější aukční síní u nás. Za posledních třicet let se právě zde prodala umělecká díla za takřka dvanáct miliard korun. Na jarní aukci v roce 2022 byl prodán nejdražší obraz v historii České republiky „Staropražský motiv“ Bohumila Kubišty, který byl vydražený za 123,6 milionů korun, tato aukce je navíc komerčně nejúspěšnější tuzemskou aukcí v historii. „Nic zásadního neměníme. V kanceláři mám bustu svého dědy, který na mě ‚dohlíží‘, abych se pořád choval stejně, tedy slušně a seriózně,“ říká Martin Kodl. Přinášíme ochutnávku z velkého rozhovoru s Martinem Kodlem z magazínu Newstream CLUB.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

To potvrzuje i Davide Quayola, umělec, jehož dílo bylo představeno v řadě světových galerií a muzeí. „Hodně se dnes vykreslují dystopické scénáře, podle nichž většinu lidské tvořivosti převezmou stroje. Moc si to neumím představit, a hlavně nikdo si takovou budoucnost nepřeje. My naopak oslavujeme lidskou kreativitu, která vždy byla spojena s určitým kontextem doby a technologickými možnostmi. Tehdy bylo a dnes stále je přirozené, že s těmi možnostmi umělci experimentují,“ připomíná Quayola.

Tvůrčí proces

Mezi vystavovanými umělci je Nancy Baker Cahill, která prezentuje své dílo „Chvějící se a živý nerv našeho teď“. Daito Manabe představuje návštěvníkům nové dílo „Buňky: Generace“, které je fúzí biologie a uměleckého vyjádření pomocí vizuálního ztvárnění neurologických výstupů potkanů a klade otázku, jaký stupeň lidskosti je zapotřebí při tvůrčím procesu. Ryoji Ikeda převádí dvourozměrné sekvence vzorů odvozených z chyb pevného disku do audiovizuálního díla, nacházející krásu v technologických chybách.

Všechna díla pocházejí z 0xCollection, umělecké sbírky a iniciativy se zaměřením na digitální umění, nová média a časová média sídlící ve švýcarské Basileji. Jejím cílem je rozvíjet digitální umění v přítomnosti pro budoucnost.

Výstava „Synesthetic Immersion“ potrvá do 16. října. Otevřená je denně od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin, o víkendech pak od 13 do 18. Výstava je součástí Signal Festivalu, který se uskuteční v polovině října.

Vrcholem podzimní aukční sezóny bude Picassův obraz Žena s hodinkami. Za téměř tři miliardy

Enjoy

Aktuálním vrcholem podzimní globální aukční sezóny se stane dražba obrazu Pabla Picassa z roku 1932 s názvem Žena s hodinkami. V aukci síně Sotheby´s by podle odhadů mohla vynést až 120 milionů dolarů (asi 2,74 miliardy korun), čímž by se obraz stal druhým nejdražším proslulého malíře prodaným v aukcích, napsal deník The Wall Street Journal.

duk

Přečíst článek

Umělá inteligence přináší revoluci jako pazourek, říká módní návrhářka

Enjoy

„Umělá inteligence je skvělý nástroj a pomocník. Doba, kdy pochopíme, co všechno umí, teprve přijde. Je to podle mě nový pazourek,” říká Lucie Marková, módní návrhářka, která ji ve své práci aktivně používá. Fashion designérka s její pomocí vytvořila například zlatou kolekci Nebula či bílé nebeské šaty pro Olgu Menzlovou na slavnostní večer nedožitých 85. narozenin Jiřího Menzela. 

Patrik Borýsek

Přečíst článek