Staré ustupuje novému. Chemapol, Transgas, Merkuria i Prior ukazují, jak se mění Praha
Praha se mění blok po bloku. Tam, kde stály administrativní paláce, obchodní domy nebo technické budovy ze 70. a 80. let, vznikají nové čtvrti s byty, kancelářemi, obchody a školkami. Chemapol ve Vršovicích je další na řadě a spolu s Transgasem, Merkurií, žižkovským Mordorem či modřanským Priorem ukazuje, jak rychle staré město ustupuje novému.
Pražské čtvrti procházejí výraznou proměnou. Na místech starších administrativních, obchodních nebo technologických budov vznikají nové projekty, které mají lépe odpovídat současným potřebám města. Přinášejí byty, kanceláře, služby, školky, aktivní parter i nové veřejné prostory.
Jedním z dalších příkladů je bývalý Chemapol ve Vršovicích. Administrativní budova v Kodaňské ulici, dnes známá také jako Kodaňská 4D Center, má v příštích letech uvolnit místo nové zástavbě. Developer Daramis zde připravuje projekt Kodaňská 1441, který má doplnit blokovou strukturu Vršovic.
Příběh Chemapolu ale není jen otázkou jedné budovy. Zapadá do širšího trendu, kdy se Praha vyrovnává s dědictvím architektury šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Některé stavby už technicky nevyhovují, jiné potřebují zásadní úpravy, další stojí na místech, kde město hledá intenzivnější a pestřejší využití.
Kdysi tu bydleli svobodní dělníci a dělnice košických železáren. Dnes je z bývalé socialistické ubytovny Kosmalt dům s 507 byty. Atrium Architekti ukázali, že i panelák může mít druhý život.
Tohle měl být obyčejný panelák na odpis. Dnes je z něj 507 bytů a návod, jak zachránit města
Reality
Transgas: místo brutalistního areálu nový polyfunkční projekt
Jedním z nejznámějších příkladů podobné proměny je někdejší Transgas na Vinohradech. Soubor budov z přelomu šedesátých a sedmdesátých let sloužil plynárenskému dispečinku a federálnímu ministerstvu paliv a energetiky.
Transgas patřil k nejvýraznějším brutalistním stavbám v Praze a jeho budoucnost byla dlouho předmětem veřejné debaty. Po rozhodnutí, že objekt nezíská památkovou ochranu, byla demolice dokončena v roce 2020.
Na místě má vzniknout nový polyfunkční projekt s kancelářemi, byty, obchody a veřejným prostorem. Jde tak o proměnu místa z původně specializovaného administrativně-technologického areálu na městskou zástavbu odpovídající současnému využití Vinohradské třídy.
Jedna z nejsledovanějších pražských parcel vstupuje do nové fáze. Penta a PSN zahájily stavbu Vinohradské 8, která má zacelit místo po Transgasu. Marek Dospiva mluví o technicky nejnáročnějším projektu Penty a o stavbě, kde se pracuje jen 75 centimetrů od železničních tunelů.
Nejkomplikovanější stavba Penty. Dospiva ukázal projekt, který vzniká těsně nad tunely
Reality
Žižkovský Mordor: technická stavba ustupuje nové čtvrti
Dalším příkladem je bývalá Ústřední telekomunikační budova na Žižkově, známá jako Mordor nebo Štrougalova věž. Vznikla v sedmdesátých letech jako významné telekomunikační centrum a dlouho patřila k výrazným bodům pražského panoramatu.
S postupem času ale přestala vyhovovat technologicky i provozně. Vlastník areálu, společnost Central Group, zde připravuje projekt Centrum Nového Žižkova. Místo rozsáhlého technického komplexu má vzniknout převážně rezidenční čtvrť s komerčními plochami a veřejným prostorem.
Proměna žižkovské telekomunikační budovy ukazuje posun, který Praha zažívá na více místech. Pozemky dříve vyhrazené infrastruktuře, administrativě nebo státním podnikům se postupně otevírají běžnému městskému životu.
Praha má v přípravě rekordních 157 tisíc bytů, na trh se ale dostávají pomalu. Podle Central Group výstavbu brzdí úřady, drahé stavební dodávky i nejistá pravidla. Majitel skupiny Dušan Kunovský varuje, že současný boom může brzy skončit.
Kunovský: Ceny stavebních materiálů jsou přepálené. Jeřáby v Praze dojedou a boom skončí
Reality
Merkuria v Holešovicích: demolice jako zdroj materiálu
Do stejného přehledu patří i někdejší Merkuria v Holešovicích. Kancelářský komplex v Argentinské ulici vznikl pro podnik zahraničního obchodu Merkuria a Československou obchodní komoru. Podobně jako Chemapol byl spojený se světem zahraničního obchodu a administrativy své doby.
Na jeho místě vzniká nový kancelářský projekt Mercury od Skansky. Tento případ je zajímavý tím, že developer nepřistoupil k demolici jen jako k odstranění staré stavby, ale jako k možnosti znovu využít materiály. Skanska mluví o takzvané remolici, tedy rozebírání budovy s důrazem na opětovné použití a recyklaci.
Podle developera se podařilo z původní stavby znovu využít nebo zrecyklovat více než 97 procent materiálu. Merkuria tak ukazuje jednu z cest, jak mohou nové projekty navazovat na původní stavby alespoň materiálově, i když jejich architektonická podoba z města mizí.
Prior v Modřanech: proměna centra sídliště
Dalším plánovaným příkladem je obchodní dům Prior v Modřanech. Budova na Sofijském náměstí patřila k typickým obchodním domům sídlištní éry. Na rozdíl od Transgasu nebo Chemapolu nešlo o reprezentativní administrativu, ale o každodenní centrum lokality.
Loňský rekord českého realitního trhu táhlo několik obřích obchodů v čele s Palladiem. Letos jsou objemy nižší, investoři ale z trhu nemizí. V Praze se podle Savills připravují další transakce s kancelářemi a hotely za miliardy korun.
Prahu čekají další velké realitní obchody. Na trhu jsou hotely i kanceláře za miliardy
Reality
Na jeho místě má vzniknout projekt Galerie Modřany s obchody, kancelářemi, byty a novým veřejným prostorem. Záměr má proměnit centrum Modřan a dát mu současnější podobu.
Právě Prior připomíná, že proměna poválečné architektury se netýká jen slavných ikon nebo odborně sledovaných staveb. Dotýká se i budov, které byly součástí běžného života sídlišť a lokálních center.
Méně regulací, rychlejší povolování, větší odvaha a jasná pravidla pro rozvoj. Experti Realitního Clubu popisují, co by mělo po volbách udělat nové vedení Prahy, aby se z hlavního města nestala jen kulisa pro turisty a bydlení pro nejbohatší.
Praha nesmí zamrznout jako skanzen. Nové vedení musí povolit brzdy výstavby
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
