Zbourat, nebo rekonstruovat? Projektant popisuje, jak se podařilo staré chalupě vrátit lesk
Koupit starou chalupu a vtisknout jí nový život. Sen mnoha lidí zvláště v post-covidové době. Má to řadu úskalí, ale výsledek může stát opravdu za to. Projektant Jan Shejbal radí na vlastní realizaci rekonstrukce chalupy ve východočeském Chlumu, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku.
Proč stará chalupa? To se ptá řada lidí. Odpověď je přitom jasná: genius loci. Každé místo, každý dům má svoji energii. Historie této chalupy je velice dlouhá – velká část domu již existovala a je zakreslena ve Stabilním katastru z roku 1839. Navíc místo v malé vesničce Chlum se nachází v blízkosti údolí řek Novohradky a Krounky a stejnojmenného Přírodního parku údolí Krounky a Novohradky. Takže rozhodnutí bylo jasné. Ta další ale následovala a snadná už nebyla.
Opravit, nebo zbourat a stavět znovu? Tady už to tak snadné být nemusí. Stavební náklady na rekonstrukci, nebo na odstranění objektu a postavení nového jsou přibližně stejné. A každá varianta má své výhody. My jsem se rozhodli jít cestou rekonstrukce se zachováním původních prvků a konstrukcí, jako je například kamenné zdivo v přízemí, které je v části interiéru ponecháno a částečně přiznané konstrukce krovu v podkroví. Výsledkem jsou je mimořádný dům se třemi apartmány.
Podívejte se na nově zrekonstruovanou chalupu
Zbavit se vlhkosti
Vzhledem k vlhkosti kamenného zdiva bylo provedeno vybourání stávající podlahy, podřezání celého objektu s vložením nové hydroizolační vrstvy a konstrukce nové podlahy včetně zateplení – díky řádnému odizolování objektu bylo možné použít dřevěné podlahy v celém objektu bez rizika. Dále byly otlučeny stávající vápenocementové omítky a byly provedeny omítky nové hliněné, protože tyto omítky umožňují lepší „dýchání“ kamenného zdiva a výrazně zvyšují kvalitu vnitřního prostředí.
Nad větší polovinou přízemí jsou dřevěné trámové stropy. Stávající podhledy jsme rozebrali, původní stropní trámy jsou nově přiznané, čímž došlo k optickému zvýšení místností. A došlo k nové skladbě podlah s vložením kročejové izolace. Nad druhou polovinou byly v minulosti provedeny cihelné klenby valené do ocelových nosníků. Zde jsme očistili omítku a ponechali jsem cihly klenby jako pohledové.
| Více o chalupě najdete zde |
Krov je z velké části původní s drobnou opravou poškozených krokví a s doplněním kleštin pro zpevnění krovu. Samozřejmostí je zateplení půdního prostoru, nová krytina na střeše je z pálených tašek.
Moderní energie
V chalupě jsou samozřejmě veškeré rozvody zcela nové. Pro snížení provozních nákladů za elektrickou energii jsou na střeše fotovoltaické panely, které v letním období kryjí provoz vířivky a zlepšují energetickou bilanci chalupy (přetoky si spotřebováváme sdílením na sídle naší společnosti).
Pro dobíjení vozidel či elektro kol je připraven venkovní zásuvková skříň s dvou a tří fázovými zásuvkami.
Do Prahy přišel z Berlína, kde jeho restaurace držela Michelinskou hvězdu. Na podzim otevřel restauraci Parzival, kterou popisuje jako svůj nejosobnější projekt. „Když se lidé ptají, jaká je to kuchyně, nejjednodušší odpověď zní: jsem to já na talíři,“ říká šéfkuchař Gal Ben Moshe. A dodává: „Degustační menu není soubor jídel. Je to příběh.“
Michelinský šéfkuchař mění Prahu. Restaurace Parzival je moje DNA, říká Gal Ben Moshe
Enjoy
Videotéka Oneplay uvedla závěrečnou epizodu druhé řady úspěšné série Metoda Markovič. Kauza Jiřího Straky povýšila tuzemskou televizní tvorbu ještě o něco výš než původní Hojer. A blíží se úrovni standardu Netflixu, jehož Mindhunter od Davida Finchera zjevně platí za hlavní inspirační zdroj české novinky.
RECENZE: Je to snadné. Metoda Markovič je nejlepší český seriál
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
