Vláda slibuje od roku 2027 ještě výraznější slevy na jízdné pro studenty a seniory. Zní to hezky, skoro jako návrat do časů nekonečných předvolebních dárků. Jenže každý dárek má svého plátce. A tím je opět daňový poplatník.
České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.
Premiér Fiala vyrazil do Nupak u Prahy, aby tam v reflexní vestě, ovšem bez helmy, to by se na stavbě dít nemělo, „zkontroloval“ výstavbu pražského okruhu. Prostě se tam jen tak prošel a sdělil novinářům klíčové věty, že se „Česká republika stala velkým staveništěm. To myslím opravdu pozitivně, protože nedostatečnost naší dopravní infrastruktury bylo něco, co nám bránilo v tom, abychom se posunuli mezi ty nejúspěšnější země.“
Je až šílené, v co se zvrhnul český způsob udělování řidičských průkazů. Neustálé veřejné opakování lobbistických skupin autoškol a ministerstva dopravy o nehodách mladých vrcholí v naprosto neprůchodný systém, kdy se mladí děsí, zda budou moci řídit auto. A firmy se živí na přípravách na testy, a testy jsou úplně nesmyslné.
Pro příští rok bude v ČR připravena k zahájení výstavba 90 kilometrů dálnic, pro rok 2027 to bude více než sto kilometrů. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda podle něj dělá všechny kroky k tomu, aby v roce 2033 byla v Česku dokončena základní dálniční síť.
Po roce 2029 by kamiony a autobusy mohly platit mýtné i na některých silnicích nižších tříd. Opatření, které má zabránit objíždění placených úseků, podpořili začátkem tohoto týdne hejtmani a ministerstvo dopravy připravilo změnu zákona. Podle kritiků by to vedlo k nepřehlednosti a zvýšení nákladů dopravců by se projevilo ve zdražení přepravovaného zboží. Píše to Mladá fronta Dnes (MfD).
Přibližně v polovině roku by řidiči podle plánu státu mohli poprvé jet rychlostí 150 kilometrů v hodině po dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos otevře 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová bude dálnice D1 a výrazně se rozšíří severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Dalších 64,4 kilometru dálnic a 45,4 kilometru silnic první třídy se začne stavět, oznámilo ŘSD.
Tuzemské obchodní řetězce letos rozšířily síť dobíjecích stanic pro elektromobily u svých poboček. Další instalace plánují i v příštích letech, podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) je k tomu váže i aktualizovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Do financování sítě by se měl více zapojit stát, míní svaz. Ministerstvo dopravy (MD) příští rok vyhlásí několik dotačních výzev na podporu infrastruktury alternativních paliv v minimální výši 1,3 miliardy korun.
Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím a havarijním stavu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který také zjistil neúčelné vynakládání peněz na opravy.
Česko s Itálií příští týden na neformálním summitu Evropské unie společně vyzvou k tomu, aby sedmadvacítka v příštím roce neuplatňovala sankce vůči automobilkám, které neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je naplnění cíle prodejů nepravděpodobné kvůli snížení evropské poptávky po vozidlech na elektrický pohon.
Čínští technologičtí giganti Tencent a Alibaba jednají o investici do start-upu zaměřeného na umělou inteligenci (AI) DeepSeek. Investice by firmu ocenila na více než 20 miliard dolarů (zhruba 415 miliard korun). S odkazem na své čtyři zdroje o tom napsal web The Information.
Index PX dnes klesl o 0,55 procenta na 2641,53 bodu. Dolů ho stáhly hlavně akcie Erste Bank. Rostla naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita investorů se zvýšila, objem zobchodovaných akcií činil nadprůměrných zhruba 750 milionů korun. Koruna dnes ztrácela vůči oběma hlavním světovým měnám.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy 42 korun za jednu akcii. Odpovídá to 80 procentům z loňského očištěného čistého zisku. V případě schválení návrhu by tak podnik akcionářům vyplatil 23 miliard korun. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude 1. června rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh.
Číst více
Italský antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Booking.com. Důvodem je podezření na nepoctivé obchodní praktiky související s tím, jak jsou jednotliví poskytovatelé ubytování na platformě Booking.com prezentováni. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
O post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČKMOS) na další čtyři roky se v pátek na sjezdu odborů budou ucházet tři kandidáti, a to dosavadní předák Josef Středula, místopředseda olomoucké regionální rady odborů Alois Mačák a šéf školských odborů František Dobšík.
Německá vládasnížila odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se letos zvýší 📈 jen o 0,5 procenta, uvedla ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová. Na vině je podle ní konflikt na Blízkém východě a jeho dopad na světové hospodářství. V lednové prognóze vláda kancléře Friedricha Merze počítala pro letošek s růstem HDP o jedno procento.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
Zástupci členských států EU dnes také podpořili přijetí ✅ dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko přestaly nové postihy blokovat.
Číst více
Moldavský soud uložil oligarchovi a někdejšímu politikovi Vladimiru Plahotniukovi trest vězení v délce 19 let za bankovní krádež v hodnotě jedné miliardy dolarů (20,7 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters.
Zástupci členských států EU podpořili schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur 💶 (2,2 bilionu Kč). Maďarsko odvolalo svou blokaci a uvedlo, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by mělo být opatření finálně schváleno.