Česká dopravní infrastruktura by měla v příštím roce získat výraznou finanční injekci. Návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury počítá s výdaji 183,1 miliardy korun, meziročně o téměř 14 miliard více. Peníze mají směřovat především do výstavby dálnic a modernizace železnic.
České dálnice a silnice čeká složitý boj o peníze. Původní návrh rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok, tak jak jej předložilo ministerstvo financí, by nestačil ani na rozjeté stavby, varoval šéf ŘSD Radek Mátl. Podle něj i ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyňka Hořelici už je ale situace o něco lepší, oba věří, že se podaří vyjednat výrazné navýšení rozpočtu. Ministr dopravy Martin Kupka žádá o 60 miliard korun navíc, aby se udrželo tempo výstavby a Česko mohlo do roku 2033 dokončit základní dálniční síť.
Ředitelství silnic a dálnic zastavilo stavbu asi na 300 metrů dlouhém úseku dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na třech haldách v trase stavby je zvýšená koncentrace přírodní radioaktivity. Mohla by ohrozit zdraví lidí na stavbě, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Případ ŘSD ohlásilo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost k odbornému posouzení. Podle úřadu naměřené hodnoty radiace nejsou zdraví nebezpečné.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos otevře 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic první třídy. Hotová bude dálnice D1 a výrazně se rozšíří severní propojení Čech a Moravy po dálnici D35. Dalších 64,4 kilometru dálnic a 45,4 kilometru silnic první třídy se začne stavět, oznámilo ŘSD.
Stavba jihovýchodní části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1 začne v pondělí 16. prosince. Na sociální síti X o tom informoval generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba vyjde na 9,76 miliardy korun bez DPH a pro státní podnik ji uskuteční sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. Plánované zprovoznění je v roce 2027.
Stát dal v letech 2018 až 2023 na opravy a údržbu silnic první třídy 62,5 miliardy korun, přesto byla téměř třetina z nich v nevyhovujícím a havarijním stavu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který také zjistil neúčelné vynakládání peněz na opravy.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil rozhodnutí o vítězi tendru na výstavbu dálnice D11 v úseku z Trutnova na státní hranice s Polskem. Vítězem byla polská stavební firma Budimex, která ale podle ÚOHS nesplnila podmínku technické kvalifikace.
Koncem letošního roku bude v Česku rozestavěných rekordních víc než 210 kilometrů dálnic, ze základní dálniční sítě chybí dobudovat zhruba 650 kilometrů, řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Věří, že hotovo by mohlo být do deseti let, dodal. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že příští rok se otevře 118 kilometrů nových dálničních úseků a spustí se výstavba 93 kilometrů dálnic.
S Karlem Havlíčkem, stínovým premiérem, jsme dělali rozhovor minulé úterý. Po rozhovoru se ve své kanceláři celkem překvapivě rozpovídal o podlimitních zakázkách na Ředitelství silnic a dálnic. Jak je prý pobírá jakási propojená skupina podnikatelů, že jde o sekání trávy kolem dálnic a podobné drobné činnosti a jak je celý systém „dojení“ státu propracovaný. Havlíček také ze svého křesla v budově poslanecké sněmovny líčil, jak s touto partičkou chtěl zatočit, jak s nimi seděl v jedné místnosti a jak byli arogantní a sebejistí ve svém vztahu k vedení ředitelství.
Rekonstrukce hlavní dopravní tepny v Česku, dálnice D1, v posledních letech komplikovala cestu většiny řidičů. Ale ani po skončení obřích opravných prací mezi Mirošovicemi a Kývalkou za 28 miliard korun není D1 v pořádku a některá místa dál ohrožují bezpečnost dopravy, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Stát výsledek rekonstrukce hájí.
Stát plánuje v letošním roce zahájit stavbu 105 kilometrů dálnic a 18 kilometrů silnic I. třídy. Díky velké rozestavěnosti budou v příštích letech narůstat počty nově otevřených úseků dálnic. Letos se tak otevře 15,4 kilometru, příští rok až 118 kilometrů, řekli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Loni bylo v Česku zprovozněno 21,2 kilometru dálnic.
Dnešních demonstracích proti vysokým životním nákladům ve Francii se podle organizátorů zúčastnilo na 8️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí, píše agentura AFP. Protesty se podle předchozích údajů uskutečnily na stovkách míst. V řadě měst zasahovala policie se slzným plynem a vodními děly.
Nejvyšší podíl hlasů z letos zvolených senátorů získal obhajující senátor STAN David Smoljak v Praze 9, nejvíce hlasů posbíral staronový senátor STAN Petr Štěpánek na Příbramsku. Nejtěsněji prohrály Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která neobhájila mandát na Kladensku, a starostka Orlové Lenka Brzyszkowská (ANO) na Karvinsku. Vyplývá to z volebních výsledků.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje zisk deseti mandátů za jednoznačné vítězství Starostů v letošních senátních volbách. Výsledek hnutí STAN je podle něj absolutně nad očekávání. Starostové podle něj chtějí být hlavním vyzyvatelem hnutí ANO pro příští roky i v parlamentních volbách a dokázat, že jsou mu schopni konkurovat.
Číst více
❗Výsledek hnutí ANO v senátních volbách, když nezískalo žádný mandát, je katastrofální, řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Hnutí se podle něj musí zamyslet nad tím, kdo pracuje a kdo se pouze spoléhá na silnou značku.
Číst více
V Senátu po letošních volbách bude méně žen. Po minulých volbách zasedalo v horní parlamentní komoře 17 žen, nyní jich bude jen 1️⃣4️⃣. Dvě senátorky neobhájily svůj mandát a dvě již nekandidovaly. Nově zasedne do senátní lavice senátorka za ODS Zuzana Ceralová Petrofová za obvod Hradec Králové.
Úřadující premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je druhým premiérem po Stanislavu Grossovi, jehož politickému subjektu se nepodařilo v senátních volbách získat žádný mandát. Nulový výsledek zaznamenal tehdejší premiér Gross v senátních volbách v roce 2004. Jeho strana tehdy ještě pod názvem ČSSD (nyní SOCDEM) neobhájila ani jedno ze tří křesel.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který byl dnes zvolen do Senátu za obvod Česká Lípa, senátorské imunity nevyužije. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá. Ještě před konáním druhého kola senátních voleb přes datovou schránku informoval Půta předsedu Senátu, že pokud bude zvolen senátorem, požádá o vydání k trestnímu stíhání.
‼️Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli🏆 senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.Číst více
Hlasování v letošním finále senátních voleb dnes ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 2️⃣2️⃣ nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy zároveň rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo.