Partneři projektu

Nejen vysoké nájemné. Firmy se nechtějí stěhovat kvůli nákladům na vybavení kanceláří i jeho likvidaci

Nejen vysoké nájemné. Firmy se nechtějí stěhovat kvůli nákladům na vybavení i jeho likvidaci
Cushman & Wakefield
Denisa Holajová

V Praze se už rok nezačala stavět žádná nová kancelářská budova. I když někteří majitelé stávajících kanceláří jsou nyní ochotni přistoupit na flexibilní podmínky, co se týká velikosti prostor i doby nájmu, vysoké náklady na vybavení interiéru odrazují firmy od stěhování. Další peníze je stojí likvidace drahého vybavení, k níž se zavazují v nájemní smlouvě.

„Pokud nájemce uvažuje o pronájmu 500 metrů čtverečních, musí počítat s jednorázovou investicí kolem deseti dvanácti milionů korun,“ vyčísluje náklady na úpravu interiéru neboli fit-out Lena Popova z realitní poradenské sfirmy 108 Agency. „Pokud k tomu připočtete samotné stěhování a kancelářské vybavení, i poměrně bonitní společnosti takový výdaj dobře zvažují. Také proto řada z nich dává přednost setrvání v dosavadních prostorách s upgradem stávajících interiérů,“ pokračuje Popova.

Za metr čtvereční dají firmy v tuzemsku zhruba 25 až 30 tisíc korun, tedy tisícovku až 1200 eur. Před vypuknutím pandemie se podle 108 Agency náklady pohybovaly v rozmezí 400 až 600 eur za čtvereční metr.

Speciální Cena poroty v projektu Kancelář roku - Kloboucká lesní od mjölk architekti

Kancelář roku ovládla Heureka Group či Mercedes-Benz. Trendem jsou menší a kvalitnější prostory

Deset vítězů si v rámci slavnostního galavečera v Paláci Žofín odneslo ocenění Kanceláře roku. Největším trendem mezi projekty, které se dostaly do finále, byla nižší průměrná podlahová plocha oproti předchozím ročníkům a vysoká kreativa všech prostor. Soutěž již posedmé organizovala společnost Prochazka & Partners se svými partnery. Speciální cenu poroty získali mjölk architekti za sídlo společnosti Kloboucká lesní.

Přečíst článek

V Praze jako v Miláně

Do skokového nárůstu nákladů na vybudování pracovních prostor se promítly ceny stavebních materiálů, pracovní síly i energií. Jak upozornil nedávný průzkum další poradenské firmy Cushman & Wakefield, firmy v Česku také hodně investují do vybavení moderními technologiemi. Tento trend ještě zesílila pandemie, v jejímž důsledku se staly online porady a jednání standardem.

V průzkumu se Praha umístila z 26 evropských měst jako druhá v regionu střední a východní Evropy, pokud jde o náklady na vybavení kanceláří. Nejdražší byla Varšava a přes tisíc eur se za vybavení metru čtverečního platí také v Bělehradu a Budapešti. Firmy v Praze tak za fit-outy utratí podobně jako v Miláně, Římě, Lisabonu či Amsterdamu. Nejdráž vyjde vybavení kanceláří v německých byznysových centrech a také v Británii, kde medián nákladů převyšuje dva tisíce eur.

Není metro jako metro. Muzeum je top, nejlevnější kanceláře v Praze jsou na lince A

Anděl, Muzeum nebo Pankrác. Podívejte se, kde jsou v Praze nejdražší kanceláře

Bez blízkosti stanice metra nemá ani cenu stavět moderní kancelářské budovy. Tohoto pravidla se drží každý zkušený developer. U kterých stanic se však výstavba vyplatí nejvíc? A kde naopak najdou firmy nejlevnější pronájem prostor? Vodítko nabízí nová cenová metromapa realitní poradenské společnosti Colliers.

Přečíst článek

Bourání příček i vestavěných skříní

Vysoké náklady se ovšem netýkají jen nových pronájmů. Většina nájemců moderních budov totiž musí při ukončení nájemního vztahu uvést prostory do původního stavu, tedy zpravidla takzvaného shell&core. Jedním z důvodů je, že investice do úpravy kanceláře na míru se považuje za technické zhodnocení budovy, a tak se musí daňově odpisovat nebo na konci nájmu zlikvidovat. Proto bývá při ukončení nájmu odstraňováno často kvalitní a nákladné vybavení, které by mohlo sloužit i novým uživatelům, jako jsou příčky, dveře, koberce nebo vestavený nábytek.

Nové sdílené kanceláře Fleksi na pražské Brumlovce

Passerinvest vstupuje razantně na trh pražského coworkingu. Od května bude mít 10 procent trhu

Stále výraznějším hráčem na poli pražského coworkingu se v poslední době stává i společnost Passerinvest Group. Prostory pro sdílené kanceláře buduje postupně, a to ve své domovské lokalitě na pražské Brumlovce. Koncem května by zde měla mít přes 10 tisíc metrů čtverečních sdílených kanceláří. Do dalších lokalit vyjma svých budov se prý ale zatím určitě nechystá. Už teď byly investice do nových Fleksi kanceláří podle majitele společnosti Radima Passera enormní. 

Přečíst článek

Hlavně udržitelně

„Vidíme v tom značné plýtvání stavebními, finančními i lidskými zdroji. Takové podmínky jdou přímo proti principům udržitelnosti,“ podotýká šéf 108 Agency Jakub Holec. Právě udržitelnost teď přitom patří k ostře sledovaným kritériím, jak potvrzuje Glyn Evans z Cushman & Wakefield: „U kanceláří tak dnes nejde jen o jejich vzhled, ale i o to, jak přispívají k plnění finančních, společenských a udržitelných cílů firmy.“

„Pronajímatelé i nájemci se snaží snižovat uhlíkovou stopu v každém detailu, ale při stěhování se zároveň nenávratně likviduje potenciál za stovky milionů korun ročně, který by mohl dál sloužit v rámci cirkulární ekonomiky,“ upozorňuje na rozpor Holec.

Novinky na trhu nemovitostí sledujte v Realitním Clubu

Z natáčení podcastu s Leošem Anderle, šéfem Sekyra Group.

Šéf Sekyra Group: Kanceláře zdraží. Cenově se dostanou na úroveň Berlína

Kanceláře v Berlíně jsou mnohem dražší, v Praze se nájem vyšplhá nad 20 eur za metr čtvereční, říká šéf developerské skupiny Sekyra Group Leoš Anderle.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Kancelářské budovy Václavské náměstí

Prázdné kanceláře v Praze nepřibývají. Neobsazených je jen osm procent

Přečíst článek

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek