Zájem o pronájem kanceláří v Praze meziročně stoupl o 21 procent
Zájem o pronájem pražských kanceláří loni vzrostl meziročně o 21 procent. V poslední části roku byl dokončen jediný kancelářský projekt, a to rekonstrukce budovy 100 Yards v Praze 1. Vyplývá to z analýzy Prague Research Forum (PRF), která sbírá data od realitně-poradenských společností působících v ČR. Podle té se v důsledku růstu poptávky a nízké výstavby neobsazenost pražských administrativních prostorů snižovala.
Poptávka včetně opětovného projednání stávajících smluv činila v loňském roce podle PRF 636 700 metrů čtverečních ploch. Nejvíce měly firmy zájem o prostory v Praze 4 a 5 a následně v Praze 8. Čtvrtinový podíl na poptávce měly loni finanční společnosti, po nich následovaly technologické firmy a poskytovatelé odborných služeb.
V posledním čtvrtletí loňského roku činila poptávka 185 100 metrů čtverečních. To je meziročně o 11 a mezičtvrtletně o 39 procent více. Také koncem roku spíše převládal zájem o obnovení stávajících smluv namísto hledání nových kancelářských prostorů, vyplývá z dat PRF. Nejvyšší poptávka byla po kancelářích v Praze 4, následovala Praha 1 a Praha 8. Nejvíce kanceláře sháněly technologické, finanční a energetické společnosti.

Nepoměr mezi nabídkou a poptávkou
V roce 2024 se v Praze postavilo celkem 72 800 metrů čtvereční kancelářské plochy v osmi projektech. Celkem jí tak na konci roku bylo v hlavním městě 3,96 milionu metrů čtverečních. V roce 2025 ale bude podle analýzy dokončena jen třetina objemu, co loni. Omezená výstavba tak podle vedoucí oddělení kanceláří ve společnosti Colliers Jany Vlkové bude vytvářet nepoměr mezi nabídkou a poptávkou. Už nyní podle ní velké společnosti čelí obtížím při výběru vhodných míst.
Celkový objem neobsazených kancelářských ploch v Praze byl koncem roku 290 700 metrů čtverečních. Nejnižší míra neobsazenosti byla zaznamenána v Praze 2, a to 2,6 procenta. Naopak nejvíce volné administrativní plochy bylo v Praze 3, konkrétně 19 procent, uvádí PRF.
Nižší nabídka v kombinaci s rostoucí poptávkou a vyššími náklady na výstavbu podle analýzy zvyšuje nájemné. To roste hlavně v zavedených kancelářských lokalitách, nejvyšší možné nájemné ale podle dat roste jen mírně. V centru města se pohybovalo v rozmezí 28,50 až 29,50 eura (zhruba 730 korun) za metr čtvereční měsíčně. Ve vnitřním městě zůstalo v rozmezí 18,50 až 19,50 eura (477 korun) za metr čtvereční měsíčně a ve vnějších lokalitách města mezi 15,50 a 16,50 eura (400 korun) za metr čtvereční měsíčně.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.