Investiční byt může přinášet stabilní příjem, rozhodně však nejde o bezpracnou investici. Z inkasovaného nájemného ukrajují daně, opravy, pojištění i období, kdy nemovitost zůstane prázdná. Majitel navíc musí správně nastavit smlouvu, prověřit nájemníka a počítat s průběžnou správou bytu.
Zájem o pronájem pražských kanceláří loni vzrostl meziročně o 21 procent. V poslední části roku byl dokončen jediný kancelářský projekt, a to rekonstrukce budovy 100 Yards v Praze 1. Vyplývá to z analýzy Prague Research Forum (PRF), která sbírá data od realitně-poradenských společností působících v ČR. Podle té se v důsledku růstu poptávky a nízké výstavby neobsazenost pražských administrativních prostorů snižovala.
Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na sedmiletý pronájem kancelářských prostor v budově Tokovo v Praze 7, roční nájem bude 103 milionů korun. Dočasné prostory jsou potřeba kvůli nutné rekonstrukci památkově chráněné budovy ministerstva v Praze 6. Cena za pronájem vzbudila před rokem kritiku médií a politiků, dojednaná částka je vyšší. Ministerstvo kritiku odmítá, kromě růstu cen pronájmů kvůli inflaci se podle něj oproti loňsku mimo jiné zvýšil rozsah pronajímané plochy. Na pronájem upozornil deník Právo.
Ceny pronájmů byly v červenci nejvyšší v historii. Meziročně zdražily o 4,5 procenta. Největší růst zaznamenaly malé byty ve velmi dobrém stavu. Z pohledu regionů pronájmy nejvíce zdražily v Praze a Zlínském kraji, vyplývá to z analýzy platformy Valuo. Kromě pronájmů vzrostly za poslední tři měsíce také ceny bytů o 1,8 procenta a rodinných domů o 1,5 procenta. V meziročním srovnání ale zlevnily.
Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.
Nájemníci mají přednost před turisty, rozhodla saská vláda. Města budou moci zakázat krátkodobé pronájmy. Majitelé bytů v atraktivních částech měst se proti tomu bouří.
Jak si poradit s přiznáním daní při prodeji nemovitosti či vozidla, při příjmech z pronajímání bytu či jiného prostoru, případně u akciových příjmů, radí v komentáři Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO
Firma Imoba ze svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše si nechá lukrativní kancelářské centrum v Praze 5, uvedl server Seznam Zprávy. V něm sídlí vydavatelský dům Mafra a Rádio Impuls. Tedy média, která Babišův Agrofert prodal skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Mluvčí Kaprainu Ondřej Pechar potvrdil, že budova nebyla součástí transakce a Mafra v ní zůstává v nájmu.
Nákupy nemovitostí zatím Češi odkládají a bytovou situaci řeší nájmem. Právě pronájmy teď činí většinu transakcí realitních kanceláří. A kvůli nedostatku bytů a odložené poptávce se nyní vytváří prostor pro růst cen nemovitostí. „Ceny porostou, ale bude to souviset především s vývojem hypotečních sazeb. Věříme, že oživení trhu nastane v momentu, kdy se sazby začnou pohybovat kolem 4 až 4,5 procenta,“ říká Jan Hrubý, generální ředitel RE/MAX Česko a Slovensko.
V Praze se už rok nezačala stavět žádná nová kancelářská budova. I když někteří majitelé stávajících kanceláří jsou nyní ochotni přistoupit na flexibilní podmínky, co se týká velikosti prostor i doby nájmu, vysoké náklady na vybavení interiéru odrazují firmy od stěhování. Další peníze je stojí likvidace drahého vybavení, k níž se zavazují v nájemní smlouvě.
Aktuálně skomírající výstavba kancelářských projektů může dostat další ránu. Podle průzkumu poradenské firmy Knight Frank plánuje zhruba polovina velkých nadnárodních společností omezit v příštích třech letech své kancelářské prostory. Firmy se tak přizpůsobují rozšířenější práci z domova, kterou začaly zavádět v době pandemie.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
