Vsadil na Kladno a Prahu. Češi chtějí bydlet i investovat, říká Vais z EBM
Nemovitosti zase táhnou. Češi nakupují a chtějí i investovat. „V lednu jsme se dostali na rekord v celé naší historii,“ říká Jakub Vais, spolumajitel skupiny EBM Group. Ta staví nejenom na Kladně, ale i v Praze.
V Praze i Brně se byty kvůli vysokým cenám zmenšují. Je tomu tak i na Kladně?
V tomto ohledu jdeme možná tak trochu proti proudu a nesnažíme se dispozice zmenšovat. Naše 2+kk mají něco přes 50 metrů čtverečních. A tak trochu jinak skládáme i naše projekty, minimálně polovina bytů jsou obvykle o dispozici 3+kk a víc.
Na jakou klientelu cílíte? Primárně na ty, kteří chtějí bydlet?
Vždy se snažíme nabídnout vyšší standard, než je v dané lokalitě obvyklý, a nejde jen o zmiňované dispozice, ale i o provedení. Takže cílíme na klientelu, která je o něco náročnější na to, kde chce žít. Většina našich zákazníků jsou ti, který hledají vlastní bydlení, ne ti, kteří hledají investiční byty.
Atelier No Architects funguje na bázi propojení architektury a vizuálního umění. Jakub je architekt a publicista. Daniela je vizuální umělkyně. Za svou společnou práci získali množství ocenění, například Big See Award 2020 a 2021 na poli architektury za Montessori školku a projekt Baugruppe. Vytvářejí různé projekty pro širokou škálu klientů. Ať už jde o mini byt či velký dům. Velikost totiž podle nich nerozhoduje o kvalitě bydlení.
Velikost kvalitu bydlení neurčuje. Pohodlně žít se dá i na dvaceti metrech, říkají architekti
Reality
Jsou Češi nároční klienti?
Češi jsou obecně hodně nároční. Dám příklad, když si kupujete apartmán v rakouských Alpách, zaplatíte až 300 tisíc korun za metr čtvereční. Zvenku vypadá projekt skvěle, kvalita provedení uvnitř už tak vysoká není. A lidem to tak stačí. V tuzemsku by to neprošlo.
Například projektem na Máchově jezeře cílíte na hodně náročnou klientelu.
Ten projekt máme strašně moc rádi, i když nedává smysl po ekonomické stránce, protože jde pouze o osm apartmánů. Vrhli jsme se ale do něj proto, abychom se jím mohli chlubit. Konečně se nám povedlo splnit to, že máme prodáno tolik, abychom si mohli dovolit stavět za vlastní. V tomto případě jsme do financování totiž nechtěli tahat banku. Teď finišujeme, vybíráme generálního dodavatele a věříme, že buď ještě před létem, anebo nejpozději 1. září se nám podaří spustit stavbu.
Nemovitostní fond, který jste založili loni, vnímáte jako přijatelnější formu financování vašich projektů?
Nemáme za sebou žádnou velkou korporaci, žádného institucionálního investora, takže o založení fondu jsme ve skupině hovořili již delší dobu. Potřebovali jsme ale dorůst do velikosti, kdy fond bude natolik atraktivní, že bude dávat smysl. Jeho založení je pro nás obrovským posunem ve financování našich projektů, získávání ekvity pro naše projekty a další akvizice. Hledali jsme způsob, jak to dělat trochu standardizovaně, jak využít know-how nebo povědomí o našich projektech a zároveň naplnit tu obrovskou poptávku.
Jaké projekty jste do fondu kvalifikovaných investorů zatím vložili?
Jde o pět našich projektů a další připravujeme. Naší strategií je vkládat projekty v momentu, kdy už u nich budeme, obrazně řečeno, vidět na stavební povolení. Chceme fond držet v dobrém rozpoložení tak, abychom doručili našim investorů zisk, který jim slibujeme. Nemůžeme si proto dovolit u projektů žádné výkyvy ve smyslu jejich prodlužování kvůli razítku.
Malé byty tady byly i v minulosti, ale pořád se zmenšují, říká Michal Navrátil, majitel společnosti Dřevodílo. Tu před deseti lety ovládl, a vlastně zachránil před krachem. Našel pro ni nové zákazníky, často velké developery, upravil portfolio výroby.
Z malých bytů dokážeme chytrým řešením udělat velké, říká výrobce interiérů Navrátil
Reality
Jaké zhodnocení investorům nabízíte?
Za loňský rok se nám podaří doručit našim investorů maximální výnos zastropovaný 12 procenty. V případě, že by přišla na trh nějaká obrovská rána, tak pořád garantujeme minimální výnos na úrovni šesti procent. Ručíme totiž naším vlastním kapitálem vloženým ve fondu. Ten držíme na úrovni 25 procent. Jak jsem ale zmiňoval, že do fondu vkládáme projekty v poměrně pokročilé fázi přípravy, tudíž neočekáváme nějaké dramatické zvraty. Tedy že by se fond měl zabývat tím, z čeho bude vyplácet minimální zhodnocení. Naopak velmi komfortně cílíme na to, že investoři dostanou tu maximální část, která je zastropovaná na 12 procentech.
Celý rozhovor s Jakubem Vaisem z EBM čtěte v jarním čísle magazínu Realitní Club, který vydává Newstream. K dostání na stancích, Sendu a v digitální formě na stránkách Newstreamu.
Klenuté stropy či původní kachlová kamna architekti zachovali, stejně jako další velmi cenné historické detaily. Historie domu v městských hradbách (klienti si nepřáli zveřejnit město) totiž sahá až do středověku. O pohodlí majitelů se i tak starají ty nejmodernější technologie. 
Bojovali s vlhkostí, středověký dům v hradbách se jim nakonec podařilo zachránit
Reality
Demografická křivka mluví jasně, nedostatek středních škol je zřejmě nejožehavějším problémem Prahy. Architekti proto vedení města nabízí řešení. Rychlé a zároveň ekonomické. 
V Praze chybí střední školy. Architekti mají rychlé a zároveň ekonomické řešení
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
