Po prázdninách se většina lidí vrací do pracovního či školního režimu, což přináší nové tempo a strukturu. Stále máme k dispozici dost čerstvé zeleniny a ovoce, ale tělo už někdy ocení teplou polévku nebo pečenou či dušenou zeleninu s bylinkami.

Polní zelenina, ovoce i bylinky jsou na vrcholu, a proto je ideální čas zásobit tělo vitaminy a minerály ze sezónních zdrojů. Tento měsíc mezi jinými vynikají hrušky, lilek a léčivá síla šípků a rakytníku.

Hrušky jsou tradičním ovocem českých sadů a jedeno z nejoblíbenějších. V průměru obsahují kolem 85procent ovoce, takže dobře hydratují a také obsahují řadu prospěšných látek. Z mikronutrientů je to zejména měď, vitamín C, draslík a vitamín K. Hrušky jsou taktéž cenným zdrojem rozpustné vlákniny, zejména pektinu. Ten váže toxiny a těžké kovy, podporuje zdravou střevní mikroflóru a pomáhá regulovat hladinu cholesterolu i udržovat krevní cukr v rovnováze. Draslík, vitamín K i pektin dohromady také pomáhají udržovat v dobrém stavu kardiovaskulární soustavu. Z fytochemikálií obsahují hrušky polyfenoly, fenolické kyseliny a flavonoidy, které vykazují antioxidační kapacitu a posilují imunitu organismu a předcházejí vzniku chronického zánětu. Tyto látky se nacházejí zejména ve slupce ovoce, proto je dobré hrušky neloupat.

Hit jménem lilek

V sezóně je nyní i lilek, který je nízkokalorický a zároveň obsahuje pestrou paletu bioaktivních látek. Je bohatý na vlákninu, především tu nerozpustnou, která podporuje zdraví střevní mikroflóry a působí preventivně proti zácpě. Z mikroživin stojí za zmínku minerál mangan, který funguje jako významný antioxidant. Je ho málo ve stravě, kde upřednostňujeme živočišné produkty a je také důležitý pro zdraví kostí a metabolismus sacharidů. V lilku dále najdeme měď, draslík, vitamín B6 a B9. Lilky obsahují také nasunin, specifický antokyanin, který je koncentrovaný hlavně ve slupce a má silné antioxidační účinky. Nasunin chrání buněčné membrány před oxidativním poškozením a podporuje detoxikaci těžkých kovů z organismu. Tento i další polyfenoly v lilku působí protizánětlivě, chrání cévy a mohou pomoci při regulaci hladiny cholesterolu. Díky obsahu chlorogenní kyseliny mají lilky také antimikrobiální účinek a podporují regulaci krevního cukru. Z kulinářského pohledu je lilek skvělý právě na začátku podzimu, kdy tělo potřebuje více sytících, ale přitom lehce stravitelných pokrmů.

Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa

Enjoy

Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Zatímco hrušky a lilky doplňují jídelníček, příroda v září nabízí také léčivé dary, které patří spíše do domácí lékárny než na talíř. Šípky jsou snad nejznámějším podzimním plodem a právem jsou spojovány s podporou imunity. Obsahují extrémně vysoké množství vitaminu C, který se v čerstvých šípcích může pohybovat od 500 do 800 mg na 100 g, tedy mnohonásobně více než v citrusových plodech. Kromě toho jsou bohaté na karotenoidy, zejména beta karoten a lykopen, které posilují zrak a působí antioxidačně. Najdeme v nich také polyfenoly a to zejména flavonoidy, třísloviny a fenolické kyseliny, které mají protizánětlivé a antivirové účinky. Šípky jsou zdrojem manganu, vitamínu E a K a vápníku, čímž podporují nejen imunitní systém, ale také pevnost kostí a celkovou vitalitu. Pravidelná konzumace šípkového čaje nebo sirupu se tradičně doporučuje při nachlazení, ale i na posílení cév. Díky vysokému obsahu pektinů šípky podporují zdraví střev a přispívají k detoxikaci organismu.

Rakytník řešetlákový je další zázračná podzimní podpora imunity. Jeho bobule jsou oranžové díky vysokému obsahu karotenoidů, včetně beta-karotenu, luteinu a zeaxantinu, které chrání oči a pokožku před oxidačním stresem. Rakytník je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu C, jehož obsah se pohybuje mezi 200 a 600 mg na 100 g. Obsahuje také celou řadu vitamínů a minerálů a zejména vzácnou kyselinu palmitoolejovou (omega-7 mastnou kyselinu). Ta podporuje zdraví srdce a předchází problémům s citlivostí na inzulín, vedoucí až k cukrovce druhého typu. Bioaktivní látky v rakytníku, jako jsou flavonoidy, fenolové kyseliny a steroly, pomáhají regulovat hladinu cholesterolu a mají protinádorový potenciál.

Biohacking: Proč jíst bio? Toxiny v běžné zelenině zhoršují zdraví

Enjoy

Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

„Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.

Poté, co se někdejší opozičníci dostali do vlády, je vše jinak. Nebo snad je zhruba desetinásobně vyšší schodek, plánovaný pro příští rok na úrovni 286 miliard korun, pořád zločinem? Nikoli. Jde o „výsledek hledání rovnováhy mezi prioritami a danými požadavky.“

Priority jsou zřejmé a lze je jen těžko zpochybňovat. Vítězi návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou totiž z hlediska meziročního navýšení absolutních výdajových částek ministerstvo obchodu a průmyslu, hlavně kvůli Dukovanům (má mít o skoro 31 miliard korun více než v rozpočtu schváleném na rok letošní), a dále resort obrany, hlavně „kvůli Trumpovi a NATO“ (o více než 21 miliard).

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Názory

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Pozor, k vítězům lze na první pohled řadit i ministerstvo práce a sociálních věcí, kvůli zejména starobním důchodům, ovšem po očištění o inflaci se výdaje tohoto resortu reálně procentuálně sníží, o 0,1 procenta.

Vláda tedy prioritizuje energetiku a obranu, a to dokonce na úkor resortu, jenž zodpovídá za výplatu důchodů. To však stále neospravedlňuje desetkrát vyšší schodek v porovnání s rokem 2019. Šest let starý schodek 28,5 miliardy by v úpravě inflaci v příštím roce odpovídal nějakým 42 miliardám. Takže i v úpravě o inflaci bude schodek příštího roku bezmála sedmkrát vyšší než ten údajně „zločinný“ z roku 2019.

Samozřejmě geopolitická i související energetická situace se od roku 2019 změnila, a ne k lepšímu. To rozpočet na příští rok reflektuje, jak víme. Ovšem i tak se mohly veřejné finance blížit vyrovnanému stavu. Jak?

Trvaleji největší „sekeru“ do nich v období po roce 2019 zatíná nikoli covid, válka na Ukrajině, Dukovany nebo Trumpovy požadavky na zbrojení, nýbrž opatření ryze domácí provenience. Takzvané zrušení superhrubé mzdy z konce roku 2020.

Mobily, notebooky i další elektronika zdraží. EU chystá novou daň z elektroodpadu

Názory

Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Toto faktické snížení daně z mezd zaměstnanců ze zhruba 20 na 15 procent – prosazené společně částí stran současné vlády a částí stran současné opozice – připravuje jen letos veřejné rozpočty o zhruba 150 miliard korun. V podobném rozsahu je ochuzovalo pochopitelně i v minulých letech.

Nebýt takzvaného zrušení superhrubé mzdy, Česko by tak letos pomalu mohlo hovořit o vyrovnaném hospodaření, neboť kraje a obce budou hospodařit opět přebytkově. V letošním prvním pololetí vykazovaly přebytek zhruba 65 miliard korun. Pokud by tento přebytek platil pro celý letošek, pak při jeho součtu s možným inkasem ze superhrubé mzdy, jestliže by stále existovala, oněch 150 miliard, dospíváme k sumě zhruba 215 miliard korun. Která je jen o 26 miliard nižší než letos plánovaný schodek státního rozpočtu, oněch 241 miliard korun.

Schodek veřejných financí v rozsahu nízkých desítek miliard by už znamenal v podstatě vyrovnané hospodaření státu, alespoň tedy v poměru k HDP, který má letos nominálně činit 8454 miliard korun.  Vždyť 26 miliard z 8454 miliard odpovídá 0,3 procenta. I příští rok se deficit veřejných financí v poměru k HDP mohl vejít od hodnoty 0,5 procenta a jejich hospodaření tak mohlo být takřka vyrovnané. I přes navýšení výdajů na Dukovany a armádu.

Kdepak, vyrovnání hospodaření veřejných financí je čistě otázkou domácí, tuzemské politické vůle. A jednoho tahu perem. Vůle se ale nedostává, přestože na úrocích z dluhu má Česko zaplatit v příštím roce 110 miliard – z podstatné části jsou tyto peníze odrazem zrušení superhrubé mzdy. Ty úroky nakonec nebudou spláceny z ničeho jiného než z velké části opět z daní.

Politici snížili lidu daně, aby ten v budoucnu zaplatil jiným daněmi za vzniklé manko, ovšem i s úroky. Nebuďme však jen škarohlídy. Nadějně působí třeba to, že návrh rozpočtu vychází z odhadu výkonu ekonomiky, který je o 88 miliard horší, než s jakým ve své nejnovější prognóze počítá Česká národní banka. A pokud se naplní prognóza ČNB, mohou veřejné finance ČR počítat s dodatečnými 30 miliardami korun navíc. Podstatou část z toho by si k dobru připsal sám státní rozpočet.

Na obranu vlády je navíc třeba říci to, že má manévrovací prostor notně omezený. Vždyť na penze půjde rekordních zhruba 740 miliard korun, 31 procent veškerých výdajů. Půjde tedy na ně 3,6krát více než na obranu státu, kterýžto výdaj, zhruba 207 miliard, bude přitom rovněž rekordní. A na obsluhu státního dluhu půjde taktéž rekordních 110 miliard korun.

Náklady a dluh a na výdaje na jsou ze všech mandatorních výdajů ty „nejmandatornější“. S nimi se prostě nehne. A dělají hned 850 miliard korun. Tedy více než třetinu všech výdajů.

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Názory

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek