Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Tohle kdysi býval chlívek.
Česká cena za architekturu/Radek Šrettr Úlehla
Petra Nehasilová

Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.

V Panoším Újezdu u Slabců ve Středočeském kraji zůstal po původním historickém stavení jen kamenný chlívek. Drobná hospodářská stavba, která by jinde možná skončila jako ruina nebo byla nahrazena novostavbou, se v rukou architektky Lenky Milerové proměnila v kompaktní letní byt.

Rekonstrukce dokončená v roce 2023 stojí na několika přesných zásazích. Do původních kamenných zdí byly vloženy nové velkoformátové otvory, které stavbu otevřely světlu i okolní krajině. Interiér sjednotila nová betonová podlaha a vyhloubení protilehlého svahu umožnilo vytvořit prostor pro koupelnu. Výsledkem je minimalistický letní byt, který neskrývá původní charakter stavby, ale doplňuje jej o současné prvky.

Materiálová paleta je záměrně střídmá. Architektka použila beton, pozinkovanou ocel a kámen. Právě kontrast původního zdiva a nových industriálně laděných detailů dává malé stavbě současný výraz. Milerová tak nevytváří romantizující chalupu, ale přesnou, úspornou a civilní architekturu.

„Cílem nebylo z kamenného chlívku udělat novostavbu, ale zachovat jeho syrovost a doplnit ji o současné prvky. Pracovali jsme s minimem materiálů a s přesnými zásahy, které malému prostoru dávají světlo, funkci a nový způsob užívání,“ říká architektka Lenka Milerová. Projekt je jedním z těch, které se uchází o Českou cenu za architekturu.

Chalupa po rekonstrukci

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Přečíst článek

Staré stodoly, chlévy a seníky dostávají nový život

Podobné proměny starých hospodářských objektů jsou v posledních letech stále výraznějším tématem současné architektury. Stodoly, seníky, chlévy nebo zahradní domky často ztrácejí původní funkci, ale zároveň mají silnou prostorovou i materiálovou kvalitu. Místo demolice se proto stále častěji hledá způsob, jak je adaptovat pro současné bydlení, rekreaci nebo práci.

Princip bývá podobný. Původní obálka stavby zůstává, zatímco dovnitř se vkládá nová funkce. Architekti často zachovávají kamenné nebo cihelné zdivo, původní hmotu a měřítko, ale doplňují je o současné materiály, větší prosklení, betonové podlahy, ocelové prvky nebo dřevěné vestavby. Důležitý je především kontrast mezi starým a novým.

Tento přístup je zajímavý nejen esteticky, ale i prakticky. Práce s existující stavbou šetří místo, materiál i energii a současně pomáhá zachovat charakter venkovského prostředí. V době, kdy se řada obcí potýká s tlakem katalogových domů a necitlivých přestaveb, představují podobné rekonstrukce alternativu.

I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.

Přečíst článek

Obecní dům v Rudimově

Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny

Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Renovace domku v Kohoutovicích uvnitř jedné ze zatáček staré trasy Masarykova okruhu.

Dům sevřený zatáčkou starého Masarykova okruhu. V Brně vznikla nominovaná rekonstrukce

Přečíst článek
Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Přečíst článek

Praha zrušila kulturní centrum u Stalina. Město se dál mění v pouhý kýč a skanzen pro turisty

Stalin v Praze
ČTK
Michal Nosek

Pražská magistrátní koalice opět ukázala, že má vizi. Bohužel takovou, v níž mladý člověk smí v centru města existovat hlavně tehdy, pokud drží turistickou mapu, kartou platí za trdelník, hotově za matrjošku v obskurních prodejnách se suvenýry a nejpozději ve 21:30 odjíždí předraženým taxíkem na letiště.

Kulturní centrum Stalin na Letné bylo vyřazeno z tržního řádu. Na první pohled banální úřední krok. V pražském překladu však jde o jasný vzkaz. Tady jste měli místo, kde se něco dělo, lidé se scházeli, hrála hudba, fungovaly toalety a město nemuselo vymýšlet další prezentaci o živé metropoli. Takže to samozřejmě muselo skončit. A naši Pražané se mají zase o něco lépe.

Je pozoruhodné, s jakou přesností umí Praha zasahovat proti spontánní kultuře. Když někde vznikne místo, které funguje bez dvaceti strategických dokumentů, bez bronzové cedule „projekt byl realizován za podpory…“ a bez slavnostního rautu s primátorem a radními v první řadě, úřad znejistí. Občan se baví? Podnikatel investoval? Umělci mají domluvené termíny? Lidé chodí? Podezřelé.

Kreativní Praha? Jen kýč a skanzen pro turisty

Město, které se rádo stylizuje do role evropské metropole, tím znovu ukazuje, že největší hrozbou veřejného prostoru není prázdnota, komerce ani turistický kýč, ale několik koncertů na Letné. Mladí lidé jsou v Praze zjevně vítáni především jako pracovní síla v kavárnách, plátci předražených nájmů a statistická položka v kampani Praha je kreativní. Jakmile však chtějí být skutečně kreativní, je třeba vytáhnout tržní řád a udeřit. Své by mohly vyprávět i Kasárna Karlín.

Místo u bývalého Stalinova pomníku je přitom symbolicky téměř dokonalé. Tam, kde dříve stála monumentální socha diktátora, dnes město bojuje proti nebezpečí v podobě kulturního centra

Vadí, nevadí

Samozřejmě, velké motorkářské spanilé jízdy, korporátní atrakce, turistické spektákly a různé městské „eventy“ v Praze své místo mají. To je přece reprezentace. Hluk motorů je svoboda. Hluk koncertu je problém. Harley na magistrále je životní styl. Kapela na Letné je narušení koncepce. Město pro lidi? Ano, ale prosím pro lidi předem schválené a v odpovídající věkové kategorii.

Nejabsurdnější na celé věci je načasování. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy provozovatel podle svých slov podepsal smlouvu, domluvil dodavatele i umělce, pořídil zázemí a otevřel sezonu. Jinými slovy udělal přesně to, co se po podnikatelích obvykle chce. Plánoval, investoval, převzal riziko. Praha mu na oplátku poskytla nejcennější službu veřejné správy. Zákaz a nepředvídatelnost.

Národní muzeum v Praze

Lukáš Kovanda: Neděle „zdarma“ v muzeích nejsou bez nákladů. Účet za bezplatnou kulturu může přijít později

Bezplatné neděle v muzeích, galeriích a na památkách mají zpřístupnit kulturu širší veřejnosti. V době rekordní návštěvnosti ale vyvolávají zásadní otázku: pomáhá stát dostupnosti kultury, nebo oslabuje instituce, které ji vytvářejí a spravují? Ekonomie totiž platí i v kultuře — žádný oběd není zadarmo.

Přečíst článek

Co s prostorem?

Možná by bylo fér přejmenovat magistrátní politiku vůči kultuře na město krátkých nájmů a dlouhých projevů. V projevech bude Praha živá, otevřená, evropská, kreativní a přátelská. V praxi bude živost vyňata z tržního řádu, otevřenost posouzena komisí, Evropa odložena na příští volební období a kreativita povolena pouze v omezené míře.

Nad Letnou se tak znovu vznáší stará otázka. Co má vlastně stát na místě bývalého Stalina? Metronom už tam je. Možná by ale město mělo přidat nový monument. Třeba vztyčit sochu úředníka s razítkem, jak statečně chrání Prahu před lidmi, kteří v ní chtějí žít.

Související

Pražská muzejní noc nabídne desítky míst i nové zastávky, třeba Rothmayerovu vilu ve Střešovicích.

Praha dnes večer otevře své kulturní poklady. Muzejní noc nabídne desítky míst i nové zastávky

Přečíst článek
Veleslavín

Praha nakupuje nemovitosti: město chce zámek i Národní dům za stovky milionů

Přečíst článek

Vnímání luxusu se mění. A dobrý interiér může vydělat až desítky procent navíc

Byt v Pařížské ulici
Vimislicki, užito se svolebím
Petra Nehasilová

Dobře navržený interiér už není jen otázkou estetiky. Stává se klíčovým faktorem, který ovlivňuje hodnotu bytu, jeho prodejnost i vnímání kupujících. Rozhodující přitom nejsou materiály, ale celková logika prostoru.

Na realitním trhu se tradičně řeší metry čtvereční, lokalita a cena za metr. Jenže v posledních letech začíná stále častěji rozhodovat i něco jiného, a to jak prostor působí jako celek. A právě tady vstupuje do hry interiér, který už dávno není jen estetickým doplňkem, ale zásadním faktorem ovlivňujícím hodnotu nemovitosti.

Podle Jakuba Vymyslického, majitele studia Vimislicki interior design, může kvalitně navržený a dotažený interiér zvýšit cenu bytu o jednotky až desítky procent. V prémiovém segmentu přitom nejde jen o samotnou částku.

Stejně důležitou roli hraje i rychlost prodeje. „Kupující dnes nehledají jen metr čtvereční. Hledají hotové, srozumitelné řešení,“ říká Vymyslický.

Proč „hezký byt“ nestačí

Představa, že vyšší cenu automaticky zajistí drahé materiály nebo designový nábytek, je dnes čím dál méně přesná. Kupující jsou citlivější na to, jak prostor funguje jako celek, a to nejen vizuálně, ale i prakticky.

Klíčovou roli hraje dispozice, práce se světlem, proporce jednotlivých místností a kvalita detailu. Právě tyto faktory určují, jestli byt působí harmonicky a přirozeně, nebo naopak roztříštěně a nečitelně. „Rozhodující není extravagance, ale čitelnost prostoru,“ vysvětluje Vymyslický.

Rozdíl se pak rychle projeví i na trhu. Některé byty zůstávají v nabídce měsíce bez výraznějšího zájmu, zatímco jiné se prodají během několika týdnů. Ne kvůli lokalitě, ale kvůli tomu, jak působí.

Když design změní všechno

V praxi není výjimkou, že právě interiér rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu prodeje. Typickým příkladem je byt, který dlouhodobě nenachází kupce. Často jde o prostor bez jasné koncepce, s nesourodými materiály a nahodilými úpravami.

Ve chvíli, kdy takový byt projde kompletním redesignem, kdy se sjednotí materiály, nastaví jasná logika prostoru a dotáhnou detaily, může se jeho pozice na trhu zásadně změnit. „Řešili jsme byt, který byl dlouhodobě bez zájmu. Po rekonstrukci byl prodaný během několika týdnů za výrazně vyšší cenu,“ popisuje Vymyslický.

video

Minimalismus za desítky milionů. Jak se dnes bydlí na Pařížské

Na Pařížské vznikl byt, který nestaví na dekoracích, ale na nejdražších materiálech a technologiích. Travertin, zakázková výroba a chytrá domácnost ukazují, jak vypadá luxus, když se nešetří.

Přečíst článek

Důležité je, že nejde o efekt „wow“ na první pohled. Mnohem častěji funguje subtilnější princip. Pocit, že prostor je správně navržený a nevyžaduje další zásahy.

Menší byty, větší dopad

Zajímavé je, že největší efekt kvalitního interiéru se často projevuje u menších bytů. Zatímco u velkých nemovitostí může část nedostatků „zmizet“ v ploše, u menších dispozic je každý detail viditelný. Každý metr musí fungovat a každá chyba se násobí.

Právě proto má u menších bytů komplexní návrh ještě větší význam. „U menší plochy je každý metr cenný a každá chyba je vidět,“ říká Vymyslický. Dobře promyšlené řešení tak dokáže výrazně zvýšit nejen komfort bydlení, ale i celkovou hodnotu nemovitosti.

Proměnila se i samotná definice luxusu. Zatímco dříve byl spojovaný především s viditelnými prvky, jako jsou materiály, značky nebo velikost prostoru, dnes je mnohem méně okázalý. „Luxus je dnes klid. Absence rušivých prvků, absence improvizací, absence stresu,“ uzavírá Vymyslický.

Chata na břehu Sázavy nahrazuje svou předchůdkyni na stejném místě.

Češi objevují nový luxus: ticho, dřevo a řeku. Tahle chata u Sázavy mění budoucnost

Na břehu Sázavy vyrostla chata, která nevznikla na zelené louce, ale místě původní. Z té po požáru zbyla jen kamenná podezdívka.

Přečíst článek

Mikrobyt v historickém centru Prahy

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Na ploše běžného hotelového pokoje vznikl interiér s kuchyní, šatnou, dvojlůžkem i rekuperací. Projekt studia Tunicate dokazuje, že chytrá rozhodnutí mohou vytvořit luxusní bydlení i v miniaturním formátu.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Designové prosklené stěny pod značkou Steel Design, které propojují moderní interiéry bez rušivých rámů.

Doornite spojuje českou preciznost a španělský design. Nové dveře míří do škol, kanceláří i Evropy

Přečíst článek
Kompletní rekonstrukce bytu v pražském domě z konce 30. let, která propojuje historické kvality interiéru s moderním životem mladé rodiny.

Fotogalerie: Nosný sloup mohl celý byt pokazit. Místo toho se stal jeho hlavní atrakcí

Přečíst článek