Partneři projektu

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Tohle kdysi býval chlívek.
Česká cena za architekturu/Radek Šrettr Úlehla
Petra Nehasilová

Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.

V Panoším Újezdu u Slabců ve Středočeském kraji zůstal po původním historickém stavení jen kamenný chlívek. Drobná hospodářská stavba, která by jinde možná skončila jako ruina nebo byla nahrazena novostavbou, se v rukou architektky Lenky Milerové proměnila v kompaktní letní byt.

Rekonstrukce dokončená v roce 2023 stojí na několika přesných zásazích. Do původních kamenných zdí byly vloženy nové velkoformátové otvory, které stavbu otevřely světlu i okolní krajině. Interiér sjednotila nová betonová podlaha a vyhloubení protilehlého svahu umožnilo vytvořit prostor pro koupelnu. Výsledkem je minimalistický letní byt, který neskrývá původní charakter stavby, ale doplňuje jej o současné prvky.

Materiálová paleta je záměrně střídmá. Architektka použila beton, pozinkovanou ocel a kámen. Právě kontrast původního zdiva a nových industriálně laděných detailů dává malé stavbě současný výraz. Milerová tak nevytváří romantizující chalupu, ale přesnou, úspornou a civilní architekturu.

„Cílem nebylo z kamenného chlívku udělat novostavbu, ale zachovat jeho syrovost a doplnit ji o současné prvky. Pracovali jsme s minimem materiálů a s přesnými zásahy, které malému prostoru dávají světlo, funkci a nový způsob užívání,“ říká architektka Lenka Milerová. Projekt je jedním z těch, které se uchází o Českou cenu za architekturu.

Chalupa po rekonstrukci

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Přečíst článek

Staré stodoly, chlévy a seníky dostávají nový život

Podobné proměny starých hospodářských objektů jsou v posledních letech stále výraznějším tématem současné architektury. Stodoly, seníky, chlévy nebo zahradní domky často ztrácejí původní funkci, ale zároveň mají silnou prostorovou i materiálovou kvalitu. Místo demolice se proto stále častěji hledá způsob, jak je adaptovat pro současné bydlení, rekreaci nebo práci.

Princip bývá podobný. Původní obálka stavby zůstává, zatímco dovnitř se vkládá nová funkce. Architekti často zachovávají kamenné nebo cihelné zdivo, původní hmotu a měřítko, ale doplňují je o současné materiály, větší prosklení, betonové podlahy, ocelové prvky nebo dřevěné vestavby. Důležitý je především kontrast mezi starým a novým.

Tento přístup je zajímavý nejen esteticky, ale i prakticky. Práce s existující stavbou šetří místo, materiál i energii a současně pomáhá zachovat charakter venkovského prostředí. V době, kdy se řada obcí potýká s tlakem katalogových domů a necitlivých přestaveb, představují podobné rekonstrukce alternativu.

I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.

Přečíst článek

Obecní dům v Rudimově

Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny

Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Dům v oblacích

Dům nad korunami stromů. V Řevnicích vznikla vila, která si podmanila prudký svah

Přečíst článek
Rodinný dům se dvěma byty se nachází v centrální části Zbraslavi v těsné blízkosti náměstí.

Za cenu osmdesátimetrového bytu získali dům pro dvě rodiny. Háček byl v pozemku

Přečíst článek
Kamenka a Roubenka U Babi

Místo demolice návrat ke kořenům. Kamenka a Roubenka U Babi v Sudetech mají nový život

Přečíst článek

Praha zrušila kulturní centrum u Stalina. Město se dál mění v pouhý kýč a skanzen pro turisty

Stalin v Praze
ČTK
Michal Nosek

Pražská magistrátní koalice opět ukázala, že má vizi. Bohužel takovou, v níž mladý člověk smí v centru města existovat hlavně tehdy, pokud drží turistickou mapu, kartou platí za trdelník, hotově za matrjošku v obskurních prodejnách se suvenýry a nejpozději ve 21:30 odjíždí předraženým taxíkem na letiště.

Kulturní centrum Stalin na Letné bylo vyřazeno z tržního řádu. Na první pohled banální úřední krok. V pražském překladu však jde o jasný vzkaz. Tady jste měli místo, kde se něco dělo, lidé se scházeli, hrála hudba, fungovaly toalety a město nemuselo vymýšlet další prezentaci o živé metropoli. Takže to samozřejmě muselo skončit. A naši Pražané se mají zase o něco lépe.

Je pozoruhodné, s jakou přesností umí Praha zasahovat proti spontánní kultuře. Když někde vznikne místo, které funguje bez dvaceti strategických dokumentů, bez bronzové cedule „projekt byl realizován za podpory…“ a bez slavnostního rautu s primátorem a radními v první řadě, úřad znejistí. Občan se baví? Podnikatel investoval? Umělci mají domluvené termíny? Lidé chodí? Podezřelé.

Kreativní Praha? Jen kýč a skanzen pro turisty

Město, které se rádo stylizuje do role evropské metropole, tím znovu ukazuje, že největší hrozbou veřejného prostoru není prázdnota, komerce ani turistický kýč, ale několik koncertů na Letné. Mladí lidé jsou v Praze zjevně vítáni především jako pracovní síla v kavárnách, plátci předražených nájmů a statistická položka v kampani Praha je kreativní. Jakmile však chtějí být skutečně kreativní, je třeba vytáhnout tržní řád a udeřit. Své by mohly vyprávět i Kasárna Karlín.

Místo u bývalého Stalinova pomníku je přitom symbolicky téměř dokonalé. Tam, kde dříve stála monumentální socha diktátora, dnes město bojuje proti nebezpečí v podobě kulturního centra. 

Vadí, nevadí

Samozřejmě, velké motorkářské spanilé jízdy, korporátní atrakce, turistické spektákly a různé městské „eventy“ v Praze své místo mají. To je přece reprezentace. Hluk motorů je svoboda. Hluk koncertu je problém. Harley na magistrále je životní styl. Kapela na Letné je narušení koncepce. Město pro lidi? Ano, ale prosím pro lidi předem schválené a v odpovídající věkové kategorii.

Nejabsurdnější na celé věci je načasování. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy provozovatel podle svých slov podepsal smlouvu, domluvil dodavatele i umělce, pořídil zázemí a otevřel sezonu. Jinými slovy udělal přesně to, co se po podnikatelích obvykle chce. Plánoval, investoval, převzal riziko. Praha mu na oplátku poskytla nejcennější službu veřejné správy. Zákaz a nepředvídatelnost.

Národní muzeum v Praze

Lukáš Kovanda: Neděle „zdarma“ v muzeích nejsou bez nákladů. Účet za bezplatnou kulturu může přijít později

Bezplatné neděle v muzeích, galeriích a na památkách mají zpřístupnit kulturu širší veřejnosti. V době rekordní návštěvnosti ale vyvolávají zásadní otázku: pomáhá stát dostupnosti kultury, nebo oslabuje instituce, které ji vytvářejí a spravují? Ekonomie totiž platí i v kultuře — žádný oběd není zadarmo.

Přečíst článek

Co s prostorem?

Možná by bylo fér přejmenovat magistrátní politiku vůči kultuře na město krátkých nájmů a dlouhých projevů. V projevech bude Praha živá, otevřená, evropská, kreativní a přátelská. V praxi bude živost vyňata z tržního řádu, otevřenost posouzena komisí, Evropa odložena na příští volební období a kreativita povolena pouze v omezené míře.

Nad Letnou se tak znovu vznáší stará otázka. Co má vlastně stát na místě bývalého Stalina? Metronom už tam je. Možná by ale město mělo přidat nový monument. Třeba vztyčit sochu úředníka s razítkem, jak statečně chrání Prahu před lidmi, kteří v ní chtějí žít.

Související

Vnímání luxusu se mění. A dobrý interiér může vydělat až desítky procent navíc

Byt v Pařížské ulici
Vimislicki, užito se svolebím
Petra Nehasilová

Dobře navržený interiér už není jen otázkou estetiky. Stává se klíčovým faktorem, který ovlivňuje hodnotu bytu, jeho prodejnost i vnímání kupujících. Rozhodující přitom nejsou materiály, ale celková logika prostoru.

Na realitním trhu se tradičně řeší metry čtvereční, lokalita a cena za metr. Jenže v posledních letech začíná stále častěji rozhodovat i něco jiného, a to jak prostor působí jako celek. A právě tady vstupuje do hry interiér, který už dávno není jen estetickým doplňkem, ale zásadním faktorem ovlivňujícím hodnotu nemovitosti.

Podle Jakuba Vymyslického, majitele studia Vimislicki interior design, může kvalitně navržený a dotažený interiér zvýšit cenu bytu o jednotky až desítky procent. V prémiovém segmentu přitom nejde jen o samotnou částku.

Stejně důležitou roli hraje i rychlost prodeje. „Kupující dnes nehledají jen metr čtvereční. Hledají hotové, srozumitelné řešení,“ říká Vymyslický.

Proč „hezký byt“ nestačí

Představa, že vyšší cenu automaticky zajistí drahé materiály nebo designový nábytek, je dnes čím dál méně přesná. Kupující jsou citlivější na to, jak prostor funguje jako celek, a to nejen vizuálně, ale i prakticky.

Klíčovou roli hraje dispozice, práce se světlem, proporce jednotlivých místností a kvalita detailu. Právě tyto faktory určují, jestli byt působí harmonicky a přirozeně, nebo naopak roztříštěně a nečitelně. „Rozhodující není extravagance, ale čitelnost prostoru,“ vysvětluje Vymyslický.

Rozdíl se pak rychle projeví i na trhu. Některé byty zůstávají v nabídce měsíce bez výraznějšího zájmu, zatímco jiné se prodají během několika týdnů. Ne kvůli lokalitě, ale kvůli tomu, jak působí.

Když design změní všechno

V praxi není výjimkou, že právě interiér rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu prodeje. Typickým příkladem je byt, který dlouhodobě nenachází kupce. Často jde o prostor bez jasné koncepce, s nesourodými materiály a nahodilými úpravami.

Ve chvíli, kdy takový byt projde kompletním redesignem, kdy se sjednotí materiály, nastaví jasná logika prostoru a dotáhnou detaily, může se jeho pozice na trhu zásadně změnit. „Řešili jsme byt, který byl dlouhodobě bez zájmu. Po rekonstrukci byl prodaný během několika týdnů za výrazně vyšší cenu,“ popisuje Vymyslický.

video

Minimalismus za desítky milionů. Jak se dnes bydlí na Pařížské

Na Pařížské vznikl byt, který nestaví na dekoracích, ale na nejdražších materiálech a technologiích. Travertin, zakázková výroba a chytrá domácnost ukazují, jak vypadá luxus, když se nešetří.

Přečíst článek

Důležité je, že nejde o efekt „wow“ na první pohled. Mnohem častěji funguje subtilnější princip. Pocit, že prostor je správně navržený a nevyžaduje další zásahy.

Menší byty, větší dopad

Zajímavé je, že největší efekt kvalitního interiéru se často projevuje u menších bytů. Zatímco u velkých nemovitostí může část nedostatků „zmizet“ v ploše, u menších dispozic je každý detail viditelný. Každý metr musí fungovat a každá chyba se násobí.

Právě proto má u menších bytů komplexní návrh ještě větší význam. „U menší plochy je každý metr cenný a každá chyba je vidět,“ říká Vymyslický. Dobře promyšlené řešení tak dokáže výrazně zvýšit nejen komfort bydlení, ale i celkovou hodnotu nemovitosti.

Proměnila se i samotná definice luxusu. Zatímco dříve byl spojovaný především s viditelnými prvky, jako jsou materiály, značky nebo velikost prostoru, dnes je mnohem méně okázalý. „Luxus je dnes klid. Absence rušivých prvků, absence improvizací, absence stresu,“ uzavírá Vymyslický.

Chata na břehu Sázavy nahrazuje svou předchůdkyni na stejném místě.

Češi objevují nový luxus: ticho, dřevo a řeku. Tahle chata u Sázavy mění budoucnost

Na břehu Sázavy vyrostla chata, která nevznikla na zelené louce, ale místě původní. Z té po požáru zbyla jen kamenná podezdívka.

Přečíst článek

Mikrobyt v historickém centru Prahy

Jak udělat z 20 metrů prémiový investiční byt? Na Malé Straně našli odpověď

Na ploše běžného hotelového pokoje vznikl interiér s kuchyní, šatnou, dvojlůžkem i rekuperací. Projekt studia Tunicate dokazuje, že chytrá rozhodnutí mohou vytvořit luxusní bydlení i v miniaturním formátu.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Designové prosklené stěny pod značkou Steel Design, které propojují moderní interiéry bez rušivých rámů.

Doornite spojuje českou preciznost a španělský design. Nové dveře míří do škol, kanceláří i Evropy

Přečíst článek
Proměna secesního bytu v Praze

Stoletý činžák na jedné z nejlepších pražských adres. Podívejte se, jak se mění bydlení na Masarykově nábřeží

Přečíst článek