FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt
Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.
V Panoším Újezdu u Slabců ve Středočeském kraji zůstal po původním historickém stavení jen kamenný chlívek. Drobná hospodářská stavba, která by jinde možná skončila jako ruina nebo byla nahrazena novostavbou, se v rukou architektky Lenky Milerové proměnila v kompaktní letní byt.
Rekonstrukce dokončená v roce 2023 stojí na několika přesných zásazích. Do původních kamenných zdí byly vloženy nové velkoformátové otvory, které stavbu otevřely světlu i okolní krajině. Interiér sjednotila nová betonová podlaha a vyhloubení protilehlého svahu umožnilo vytvořit prostor pro koupelnu. Výsledkem je minimalistický letní byt, který neskrývá původní charakter stavby, ale doplňuje jej o současné prvky.
Materiálová paleta je záměrně střídmá. Architektka použila beton, pozinkovanou ocel a kámen. Právě kontrast původního zdiva a nových industriálně laděných detailů dává malé stavbě současný výraz. Milerová tak nevytváří romantizující chalupu, ale přesnou, úspornou a civilní architekturu.
„Cílem nebylo z kamenného chlívku udělat novostavbu, ale zachovat jeho syrovost a doplnit ji o současné prvky. Pracovali jsme s minimem materiálů a s přesnými zásahy, které malému prostoru dávají světlo, funkci a nový způsob užívání,“ říká architektka Lenka Milerová. Projekt je jedním z těch, které se uchází o Českou cenu za architekturu.
Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci. 
Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje
Reality
Staré stodoly, chlévy a seníky dostávají nový život
Podobné proměny starých hospodářských objektů jsou v posledních letech stále výraznějším tématem současné architektury. Stodoly, seníky, chlévy nebo zahradní domky často ztrácejí původní funkci, ale zároveň mají silnou prostorovou i materiálovou kvalitu. Místo demolice se proto stále častěji hledá způsob, jak je adaptovat pro současné bydlení, rekreaci nebo práci.
Princip bývá podobný. Původní obálka stavby zůstává, zatímco dovnitř se vkládá nová funkce. Architekti často zachovávají kamenné nebo cihelné zdivo, původní hmotu a měřítko, ale doplňují je o současné materiály, větší prosklení, betonové podlahy, ocelové prvky nebo dřevěné vestavby. Důležitý je především kontrast mezi starým a novým.
Tento přístup je zajímavý nejen esteticky, ale i prakticky. Práce s existující stavbou šetří místo, materiál i energii a současně pomáhá zachovat charakter venkovského prostředí. V době, kdy se řada obcí potýká s tlakem katalogových domů a necitlivých přestaveb, představují podobné rekonstrukce alternativu.
Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.
Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů
Reality
Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice. 
Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
