Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
V Česku mají lidé k dispozici několik screeningových programů, které pomáhají odhalit rakovinu včas, často ještě dříve, než se objeví první příznaky. Mezi dlouhodobě zavedené patří například screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Ten je určen pro muže i ženy od 45 do 74 let.
Dalším programem je mamografický screening rakoviny prsu pro ženy od 45 let. Screening rakoviny děložního hrdla se pak provádí při pravidelné gynekologické prohlídce. V posledních letech k nim přibyly také nové programy zaměřené na včasné odhalení rakoviny plic a prostaty.
Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.
Dlouhověkost se nerodí v laboratoři. Začíná v nákupním košíku, v dětství a v hlavě, říkají odborníci
Enjoy
Vyšetření hradí zdravotní pojištění
Jak upozorňuje ředitel screeningového centra Karel Hejduk, všechny tyto programy jsou plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Účast lidí se ale liší. „Dá se říci, že poměrně dobře pokrytý je cervikální screening, který se provádí v průběhu gynekologické prohlídky,“ říká Hejduk. V rozšířeném intervalu se ho účastní asi 80 procent žen, což ale zároveň znamená, že pětina žen toto vyšetření úplně míjí.
Prevence zachraňuje životy
Mamografického screeningu se v dvouletém intervalu účastní zhruba 60 procent žen, tedy přibližně 750 tisíc. „A právě u těchto žen se nalezne nádor u asi čtyř až pěti tisíc. Tím, že je ale zachycen ve screeningu, bývá většinou v malém stadiu, které je dobře léčitelné,“ doplňuje Hejduk.
Výzvou podle něj zůstává především kolorektální screening. „Pokrytí v tříletém intervalu dosahuje přibližně 50 procent. To znamená, že polovina obyvatel tento screening, na který mají právo jít, míjí,“ upozorňuje.
Právě prevence přitom může hrát zásadní roli. Screening totiž dokáže odhalit nádory v časném stadiu, nebo jim dokonce předejít. U kolorektálního screeningu lékaři vyhledávají takzvané adenomové polypy, ze kterých by se během let mohl vyvinout nádor. Pokud jsou odstraněny včas, rakovina se vůbec nemusí rozvinout. „Díky screeningovému programu je každý rok odstraněno přibližně 20 tisíc takových adenomů,“ dodává Hejduk.
Spánek je základním regulačním mechanismem organismu. Pokud není alespoň v rozumné a udržitelné kvalitě, jakákoliv snaha o dlouhodobé zlepšení zdraví je dříve či později marná. Z pohledu biohackingu a longevity je spánek biologickou podmínkou fungování podporujícího život. Přesto je právě spánek oblastí, kterou lidé často obětují ve prospěch výkonu a povinností. Je Nový rok, a tedy čas předsevzetí. Zdravěji spát by mělo být prioritou. Jak toho dosáhnout?
Biohacking: Je jen jedno předsevzetí, které musíme dodržet. Zdravější spánek
Enjoy
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
