Praha už své pozemky neprodává. Místo jednorázových zisků sází na dlouhodobou hodnotu – a ta roste raketovým tempem. Městský developer zhodnotil majetek hlavního města na víc než 9,4 miliardy korun.
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
Metropolitní plán neboli územní plán Prahy mají plánovači na stole už několik let. Na svoje schválení jeden z nejstrategičtějších rozvojových dokumentů stále čeká. Kdy by mohl začít platit a proč se jeho projednávání táhne?
Desítky nových příměstských i dálkových linek železničních linek má v budoucnu pojmout pražské Hlavní nádraží. Vzniká studie, která vlaky „pošle" pod nynější úroveň a podle níž vzniknou v centru i nové zastávky - třeba na Karlově náměstí.
Příspěvky developerských firem hlavnímu městu na budování veřejné vybavenosti v místě projektů pouze dočasně nahrazují nutné změny v systému rozdělení daní a dalších oblastech státní správy. Na dnešní diskusi o investičním rozvoji měst pořádané společností CEE Research se na tom shodli zástupci pražských samospráv a developerských firem. Pravidla pro příspěvky developerů na rozvoj infrastruktury schválilo město loni.
Celá západní Evropa má různé formy městské výstavby. „Byl by hřích, kdyby se Praha zbavovala vlastních pozemků, kterých nemá mnoho, a nevyužila je jako základ městské výstavby. Zároveň si uvědomuji, že k vytvoření kvalitního městského prostředí potřebujeme rozumné developery,“ říká urbanista Petr Hlaváček, známý jako ideový otec Pražské developerské společnosti, který v komunálních volbách obhájil za STAN post v pražském zastupitelstvu.
Toho, že možná v blížících se komunálních volbách neuspěje, se pražský radní pro územní rozvoj za TOP 09 a nynější lídr pražské kandidátky STAN Petr Hlaváček nebojí. Má údajně spoustu možností. Neobává se ani o kontinuitu projektů, které započal, ať už jde o Vltavskou filharmonii, Pražský okruh nebo výstavbu pod taktovkou Pražské developerské společnosti. Co by ale Praha podle něj potřebovala, je efektivní státní správa.
„Projekty jsem sice připravoval tak, aby pod nimi bylo moje jméno. Zároveň ale tak, aby se staly prioritou všech napříč zastupitelstvem,“ říká kandidát na primátora Prahy, architekt, urbanista a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v prvním díle podcastové série Realitní Club. Celou epizodu si poslechněte již v pondělí na newstream.cz a v podcastových aplikacích.
Ve středu Praha vyhlásila výsledky mezinárodní architektonické studie na podobu Vltavské filharmonie. Projekt, který by mohl být dokončen v roce 2032, vyjde hlavní město na šest miliard. Podle radního Prahy Petra Hlaváčka ale stavbu nejde hodnotit jako rozmařilost, ale jako dobrou investici, která městu přinese peníze. „Z příkladu ze zahraničí i analýz víme, že má významný hospodářský efekt. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream Hlaváček.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.