Po 100 letech slibů má bělehradské metro změnit celé město. Češi už jsou u toho
Projekt prvního bělehradského metra se po letech odkladů přibližuje realizaci. Metro má zásadně změnit dopravu, urbanismus i investiční potenciál srbské metropole.
Po více než sto letech debat, plánů a neúspěšných pokusů se první metro v historii Bělehrad konečně přibližuje realizaci. Srbské úřady tvrdí, že projekt je tentokrát „nezastavitelný“. Uzavřené smlouvy se zahraničními dodavateli, zajištěné financování a přípravy na hloubení tunelů dávají vzniknout infrastruktuře, která má zásadně proměnit dopravu, urbanismus i investiční atraktivitu srbské metropole.
Český developer UDI Group zahajuje v hlavním městě Srbska svůj další bytový projekt Zvezdano Brdo (Starry Hill). Ve Starém Bělehradu vznikne celkem 341 bytů vyššího standardu, 443 parkovacích míst v podzemí a množství retailových jednotek v přízemí budovy. Celkem skupina plánuje do projektu investovat 1,5 miliardy korun.
Český developer postaví v Bělehradě další stovky bytů za 1,5 miliardy
Reality
Podle serveru Bloomberg byly v posledním roce podepsány závazné kontrakty se zahraničními stavebními firmami a bankami v hodnotě přibližně jedné miliardy eur. Celkové náklady první linky se odhadují na 4,4 miliardy eur, její otevření je plánováno na rok 2030. Druhá linka má následovat o několik let později a paralelně se připravují i návrhy třetí trasy.
„Tentokrát je to skutečné. Nikdy jsme se nedostali tak daleko,“ říká Andreja Mladenović, šéf státní společnosti JKP Belgrade Metro and Train, která projekt zastřešuje.
Metro má zásadně ulevit chronickým dopravním zácpám, snížit znečištění ovzduší a umožnit další urbanistický rozvoj města s 1,7 milionu obyvatel. „Bělehrad se příliš rozrostl na to, aby neměl metro. Je to absolutní převratná změna,“ dodává Mladenović.
Bez řidiče, s dveřmi na nástupištích
Nové metro má být plně automatické, bez strojvedoucích, s bezpečnostními dveřmi oddělujícími nástupiště od kolejí. Jde o technologii, kterou využívá jen omezený počet nejmodernějších systémů na světě. Výstavba je sice dražší, dlouhodobé provozní náklady by však měly být výrazně nižší.
Začínal u světově proslulého architekta Normana Fostera. V Česku projektoval budovu ELI Beamlines a v Singapuru největší školku na světě. Teď Ian Bogle pro českého developera UDI Group navrhuje novou čtvrť do bělehradského brownfieldu Duga. „Nové ‚plíce‘ města, které zelení propojí celé centrum s okolím, jsou skutečně velkým přínosem nejen pro Dugu, ale i pro širší kontext města,“ říká Bogle v rozhovoru pro Newstream.
Architekt Bogle: Norman Foster mě naučil dívat se na věci jinak
Reality
Hlavními dodavateli projektu jsou čínská společnost Power Construction Corporation of China (PowerChina), která zajišťuje hloubení tunelů, a francouzská Alstom, jež dodá vlaky, koleje, elektrická a signalizační zařízení. Financování poskytuje konsorcium bank včetně Deutsche Bank a Bpifrance.
Výběr partnerů odráží geopolitickou strategii Srbska. Země usiluje o vstup do Evropské unie, zároveň však udržuje silné vazby na Čínu, Rusko i Spojené státy, píše Bloomberg.
Projekt čelí také významným rizikům. Ekologické organizace protestují proti plánům na výstavbu technického zázemí v blízkosti vodních zdrojů, opozice kritizuje přidělení zakázek bez otevřených tendrů. Napětí zesílilo po tragédii v Novi Sadu, kde se po rekonstrukci zřítila betonová konstrukce nádraží a zahynulo 16 lidí. Incident vyvolal masové protesty a zpomalil schvalování infrastruktury v celé zemi.
Další komplikace mohou nastat při samotné výstavbě, při hloubení tunelů ve městě s více než dvoutisíciletou historií se mohou objevit významné archeologické nálezy.
Metro změní mapu Bělehradu, Češi budou u toho
Výstavba metra už nyní výrazně mění developerskou mapu Bělehradu. Okolí budoucích stanic se stává magnetem pro investory a ceny pozemků i nemovitostí zde rostou dvouciferným tempem.
Srbsko patří do Evropské unie a nikam jinam, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem v Paříži. Snažit se o normalizaci vztahů musí jak Bělehrad, tak Priština, apeloval Macron. Podle Vučiče tak nečiní Kosovo, píše agentura AFP.
Macron: Budoucnost Srbska je v Evropské unii a nikde jinde
Politika
Mezi nejviditelnější projekty posledních let patří rozsáhlý komplex Belgrade Waterfront podél řeky Sávy, nové administrativní a rezidenční čtvrti v Novém Bělehradě či příliv mezinárodních hotelových značek do centra města.
Rostoucí srbská ekonomika a příprava metra činí z Bělehradu atraktivní cíl také pro české investory. Ti jej vnímají jako rychle rostoucí trh s nižšími vstupními náklady než ve střední Evropě a s potenciálem výrazného zhodnocení v horizontu 10–15 let.
Nejaktivnějším českým developerem ve městě je UDI Group, pro kterou je Srbsko největším zahraničním trhem. Skupina zde plánuje investice v objemu téměř 20 miliard korun. Vlajkovým projektem je rezidenční čtvrť Lastavice v Novém Bělehradě s téměř 500 byty. Dalšími projekty jsou Zvezdano Brdo ve Starém Bělehradě či rozsáhlý projekt Duga s ambicí vytvořit novou městskou čtvrť s přibližně 1 800 byty.
V luxusním segmentu působí česká investiční skupina Sebre, která stojí za projektem Marina Dorćol na břehu Dunaje v centru města. Menším, architektonicky výrazným projektem je Puškinova Residence v prestižní čtvrti Senjak.
Třetím českým hráčem je brněnský Domoplan, jenž připravuje butikový rezidenční projekt Arboleda u lesoparku Zvezdara s investicí přibližně 340 milionů korun.
Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.
Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů
Reality
Česká hotelová skupina Czech Inn provozuje na gruzínském pobřeží Černého moře hotel Magnetic Beach. Chce expandovat dál a mimo jiné se dívá na příležitosti v Arménii. „Obě země jsou budoucí turistické hity. Mají obrovskou tradici, velkou kulturu, perfektní gastronomii, podniky,“ říká provozní ředitel Czech Inn David Svoboda v rozhovoru pro newstream.cz. 
Chceme na Východ. Čechů si tam váží, říká hoteliér Svoboda mladší
Enjoy
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
