Češi neumí stárnout zdravě. Bez prevence zdravotnický systém nevydrží, varují lékaři
Češi se dožívají stále vyššího věku, jenže zdraví jim nepřibývá. Počet let prožitých s nemocemi a omezeními zůstává stejný, zatímco náklady zdravotního systému rostou rekordním tempem. Lékaři a odborníci a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají: Bez důrazu na prevenci, změnu životního stylu a nové motivace pro pacienty se zdravotnictví dostane na hranici udržitelnosti. A data poprvé jasně ukazují, že prevence není luxus ani ideologie, ale nutnost.
České zdravotnictví je v paradoxní situaci. Na jedné straně patří akutní péče ke světové špičce, například infarkt dnes přežívá drtivá většina pacientů, kteří se dostanou včas do nemocnice. Na druhé straně se doba života ve zdraví prakticky neprodlužuje. Lidé sice neumírají, ale dlouhé roky žijí s chronickými nemocemi, omezeními a závislostí na systému.
„Zdravotnictví léčí nemoc, ale zdraví samo o sobě nedodává,“ říká profesor Michal Vrablík, jeden z autorů Národního kardiovaskulárního plánu, s tím, že o zdraví se staráme hlavně tím, jak žijeme. A to žádný lékař za pacienta udělat nemůže.
Právě kardiovaskulární nemoci ukazují hranice současného modelu. Úmrtnost na akutní infarkt klesla na minimum, další výrazné zlepšení už ale možné není. „Mortalitu v nemocnici už prakticky nemáme kam snižovat. Prostor je především v prevenci,“ zaznívá v debatě.
První týdny v novém roce bývají ve znamení vysoké motivace pro lifestylové změny, ale mnohdy se postupem času ukáže, že samotná vůle nemusí stačit. Únava, stres, nedostatečná regenerace nebo kolísající energie představují biologické limity, které je těžké obejít pouhým rozhodnutím. Pokud se i v únoru svého cíle držíte, můžete podpořit své tělo systematičtěji. Jednou z možností je takzvaný supplement stack, tedy promyšlená kombinace doplňků stravy cíleně sestavená tak, aby podporovala konkrétní fyziologické procesy, jako regulaci hmotnosti, kvalitu spánku nebo zdraví kůže.
Biohacking: Nejde o to používat víc doplňků, ale jejich lepší kombinaci
Enjoy
Skvělý systém, který nemotivuje ke změně
Debata otevřela i kontroverzní téma. Vysoká dostupnost kvalitní péče může lidi paradoxně demotivovat od změny chování a špatných návyků. „Ta naše špičková péče je vlastně trochu nevýchovná,“ říká neurovědkyně Kateřina Veverová z neurologické kliniky 2. LF UK. „Lidé vědí, že když zanedbají prevenci, systém je zachrání. V zahraničí by za stejnou péči zaplatili obrovské peníze a chovali by se proto jinak.“
Právě proto se stále častěji mluví o vnější motivaci. Nejen o bonusech od zdravotních pojišťoven nebo benefitech od zaměstnavatelů, ale i o nepříjemnějších nástrojích. „Pokud někdo odmítá změnit životní styl, ale chce extrémně drahou léčbu, musíme se ptát, jestli to dává smysl,“ zaznělo v diskuzi.
Lidé neberou léky. A systém se točí v kruhu
Jedním z největších, a přitom málo viditelných problémů je nedodržování léčby. Týká se kardiologie i psychiatrie. „U deprese mají pacienti brát léky šest až devět měsíců. V Česku je vysazují po dvou nebo třech,“ říká docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Nemoc se vrátí, často silnější, a pacient se znovu dostane do systému.“
Podobná situace je i u jiných chronických onemocnění. Lékaři upozorňují, že nejde jen o nezodpovědnost pacientů, ale o realitu přetíženého systému. Krátké návštěvy, stres v ordinaci a zahlcení informacemi vedou k tomu, že pacienti doporučení zapomínají nebo je špatně pochopí.
„Až osmdesát procent informací si člověk po odchodu z ordinace nepamatuje,“ zaznělo v debatě. I proto se objevuje návrh na novou roli, roli zdravotního edukátora, který by pacienty provázel, vysvětloval a pomáhal jim doporučení skutečně dodržovat.
Prevence není jen vůle, ale i prostředí
Lifestylový poradce Vojta Urban upozorňuje, že prevence není jen otázkou osobní odpovědnosti. „Většina špatných rozhodnutí vzniká ve stresu, únavě a spěchu. Chceme se na chvíli cítit líp a hřešíme sladkým, alkoholem, nikotinem.“
Češi mají podle něj relativně dobrý vztah k pohybu, ale zásadně selhávají ve stravě, spánku a práci se stresem. „Když si domů doneseme plný košík nesmyslů, žádné zdravé jídlo z toho už nevymyslíme.“
Proto dává smysl měnit i prostředí, ve kterém se rozhodujeme. Ne zákazy, ale postupnými změnami, které lidé přijmou. „Aby ta zdravější volba byla ta jednodušší,“ shrnuje Urban.
Zima je pro kůži obdobím výrazné zátěže, a to především z hlediska dlouhodobé integrity kožní bariéry. Kůže je metabolicky aktivní orgán, který reaguje na změny prostředí a zimní podmínky kombinují hned několik stresorů současně. Nízké teploty, suchý vzduch, vítr, omezené sluneční záření, časté přechody mezi venkovním chladem a přetopenými interiéry a zároveň změny vnitřního prostředí organismu vytvářejí soubor vlivů, na které lidská kůže evolučně není ideálně adaptována. Prvním praktickým krokem je proto uvědomění si, že zimní přístup a potenciálně péče by měla být jiná než letní, a zaměřená na ochranu a stabilizaci.
Biohacking: Jak přeprogramovat kůži, aby přežila mráz
Enjoy
Data poprvé ukazují skutečnou cenu nemoci
Zásadní zlom přinášejí nová data, která kromě ceny léčby ukazují i společenské náklady nemocí, pracovní neschopnost, ztrátu produktivity, péči v rodinách nebo předčasné odchody z práce. Příklady od zaměstnavatelů ukazují, že cílená prevence funguje. Stačí zvýšit proočkovanost nebo zlepšit základní péči o zdraví zaměstnanců, a nemocnost výrazně klesá. „Prevence není náklad. Je to investice, která dokáže snížit výdaje celého systému a prodloužit život ve zdraví,“ shodují se účastníci debaty.
Otázka už není jestli, ale kdy
Česko dnes stojí před rozhodnutím. Buď bude dál spoléhat na špičkovou léčbu nemocí, které vznikají roky zanedbávání, nebo začne systematicky investovat do prevence, edukace a změny prostředí. „Otázka už nezní, jestli si to můžeme dovolit. Ale jestli si můžeme dovolit čekat,“ shodli se odborníci.
