Ruská hodinářská značka Raketa, která ještě před lety čelila úpadku, zažívá výrazné oživení. K růstu jí pomohla změna strategie, domácí poptávka i pozornost, kterou přitáhla díky prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vyplývá to z textu agentury Reuters.

Když britský právník David Henderson-Stewart továrnu u Petrohradu v roce 2010 převzal, našel ji v žalostném stavu. Z někdejšího podniku s tisíci zaměstnanci zůstalo jen několik hodinářů pracujících ve starém vybavení. Přesto v ní viděl potenciál, mimo jiné díky silné tradici sovětského designu.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Made in Russia“

Pod jeho vedením se Raketa zaměřila na výrobu luxusnějších hodinek s důrazem na původ „Made in Russia“. Tento krok se ukázal jako klíčový. Po zavedení západních sankcí v souvislosti s válkou na Ukrajině sice došlo k omezení obchodu a uzavření zahraničních luxusních obchodů v Rusku, domácí poptávka však vzrostla. Firma zároveň pokračovala v exportu do Evropy a na Blízký východ.

Výhodou společnosti je i vlastní výroba většiny komponentů, díky níž není závislá na západních dodavatelích. V modernizovaném závodě dnes pracuje více než 200 zaměstnanců, kteří s využitím renovovaných strojů vyrábějí mechanické součástky přímo na místě.

Značka získala výraznou publicitu v roce 2022, kdy byl Vladimir Putin opakovaně viděn s hodinkami z její zakázkové divize Imperial Peterhof Factory. Podle některých médií to bylo vnímáno jako signál podpory domácí produkce. Od té doby prezident tyto hodinky nosí pravidelně, což zvýšilo zájem o podobné modely.

Raketa vykázala v roce 2025 zisk 109 milionů rublů (téměř 30 milionů korun), což představuje meziroční nárůst o více než 15 procent. Hodinky se prodávají v cenovém rozpětí přibližně od 700 do 3500 dolarů a často vycházejí ze sovětských designů, například model Baikonur inspirovaný stejnojmenným kosmodromem.

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Money

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

nst

Přečíst článek

Mezi nejúspěšnější produkty patří i model s ručičkami pohybujícími se proti směru hodinových ručiček. Na jeho potenciál upozornila hlavní inženýrka Ljudmila Vojniková, která v továrně pracuje od 50. let a pomohla uchovat technickou dokumentaci i během složitého období po rozpadu Sovětského svazu.

Podle ní zůstává podstata značky stejná. „Naše Rakety zůstávají stejné, jen s drobnými změnami v detailech. Strávila jsem tu celý život a jsem hrdá, že se nám to podařilo znovu oživit,“ uvedla.

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Podle Thomase Nilssona, ředitele švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby, by Rusko potřebovalo udržet cenu ropy Urals nad hranicí 100 dolarů za barel po dobu minimálně jednoho roku, aby dokázalo vyrovnat rozpočtový deficit. Pro řešení širších ekonomických problémů by byly vysoké ceny nutné ještě delší dobu, uvádí Financial Times.

Prezident Vladimir Putin už dříve připustil, že výkon ekonomiky zaostává za očekáváními, a upozornil, že zvýšené příjmy z ropy – které mohou dosahovat až 150 milionů dolarů denně – budou pouze krátkodobé.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Systémový problém

Situace by se navíc mohla dále zhoršit v případě stabilizace cen ropy, například pokud by příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vydrželo. To by podle Nilssona ještě více zkomplikovalo financování ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již pátým rokem.

„Rusko má stále systémový problém. Není to udržitelný model růstu, když vyrábíte materiál pro válku, který je následně zničen na bojišti,“ uvedl Nilsson.

Ekonomické potíže se podle něj promítají i do samotného obranného sektoru, který byl dosud hlavním tahounem růstu. Moskva sice přesouvá prostředky do moderních oblastí, jako jsou bezpilotní systémy a zbraně dlouhého doletu, mimo sektor dronů je však vojensko-průmyslový komplex ztrátový, zatížený korupcí a závislý na státním financování.

Manipulace s daty

Švédská rozvědka navíc upozorňuje, že Rusko systematicky manipuluje ekonomická data, aby vyvolalo dojem odolnosti vůči sankcím a válečným výdajům. Už oficiální čísla přitom naznačují problémy – ruský HDP v úvodu roku klesl o 1,8 procenta a zhoršení je patrné i v klíčových odvětvích, jako je průmysl nebo stavebnictví.

Podle Nilssona je skutečný stav ještě horší. Inflace se podle něj pohybuje blíže úrovni 15 procent, tedy výrazně nad oficiálními údaji. Spolu s německou rozvědkou BND Švédsko odhaduje, že Rusko podhodnocuje svůj rozpočtový deficit zhruba o 30 miliard dolarů. Některé finanční ukazatele navíc podle něj naznačují riziko budoucí bankovní krize.

Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího

Money

Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.

nst

Přečíst článek

Přestože mezinárodní prognózy počítají se zpomalením inflace ke zhruba pěti procentům, švédská strana varuje, že Rusko „žije na vypůjčený čas“. Ekonomika podle Nilssona směřuje buď k dlouhodobému úpadku, nebo k náhlému šoku.

Švédsko proto vyzývá evropské země k přijetí dalších sankcí a posílení podpory Ukrajině. Podle ministryně zahraničí Marie Malmer Stenergardové Evropa zatím nevyužívá všechny možnosti, jak ruskou ekonomiku oslabit.

Navzdory ekonomickým potížím se však podle Nilssona nemění strategické cíle Kremlu. Rusko podle něj považuje mírová jednání za „politické divadlo“ a nadále usiluje nejen o kontrolu Donbasu, ale i o odříznutí Ukrajiny od Černého moře, včetně možného obsazení Oděsy. „Ve hře může být i samotný Kyjev,“ uvedl.

Ekonomické slabiny však podle něj budou i nadále omezovat schopnost Ruska tyto cíle naplňovat.