Akcie české zbrojařské skupiny Colt CZ budou nově obchodovány také na nizozemské burze Euronext Amsterdam. Na regulovaném trhu by se s nimi mělo začít obchodovat od 15. dubna. Akcie se už obchodují na pražské burze a mezi oběma trhy budou plně zastupitelné.

Podle generálního ředitele Radka Musila jde o významný krok v dalším rozvoji firmy. „Dokončení duálního listingu na burze Euronext Amsterdam představuje významný milník,“ uvedl. Pražská burza, kde je Colt CZ kotována od června 2020, podle něj zůstává pro společnost strategicky klíčová. Duální listing schválila valná hromada minulý týden, v Amsterdamu se akcie budou obchodovat pod označením COLT, přičemž identifikační číslo ISIN zůstává stejné.

Valná hromada v minulém týdnu zároveň podle výsledků jednání zveřejněných na webu pověřila představenstvo firmy, aby do jednoho roku zvýšilo základní kapitál až o téměř 940 tisíc korun. V této souvislosti má být investičním bankám nabídnuto téměř 9,4 milionu akcií za 600 až 1500 korun za kus. Podle údajů v obchodním rejstříku nyní základní kapitál Colt CZ Group SE činí víc než 6,26 milionu korun.

Firma už dříve uvedla, že prostředky z navýšení kapitálu chce využít na další investice a akvizice. Na stejné burze se od letošního ledna obchodují také akcie jiné české zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které po vstupu na trh krátkodobě výrazně posílily.

Duální listing může otevřít Colt většímu okruhu investorů, řekl portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Tento krok bude podle něj dříve či později zřejmě spojený se snahou získat nový kapitál na akvizice. „Načasování je dobré. Na rozdíl od ostatních zbrojařů investoři akcie Coltu nevyprodávají. Důvodem je skutečnost, že na rozdíl od předních hráčů není tolik závislý na těžké vojenské technice a pokračování ukrajinského konfliktu,“ dodal.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil na to, že vstup Colt CZ na amsterdamskou burzu přichází v momentě, kdy se celý evropský obranný sektor nachází v určité fázi vystřízlivění. Po extrémně silném roce, kdy investoři nakupovali zbrojařské tituly v podstatě bez ohledu na detaily, se letos pozornost přesouvá ke schopnosti generovat cash flow, plnit zakázky a udržet si marže. „A právě v tomto kontextu dává krok Coltu strategicky velmi dobrý smysl,“ doplnil Lajsek.

Růst díky akvizicím

Colt CZ v posledních letech výrazně rostl i díky akvizicím. V roce 2021 koupil amerického výrobce zbraní Colt a o rok později přijal současný název. Mezi další klíčové transakce patří například nákup výrobce munice Sellier & Bellot za více než 7,8 miliardy korun nebo převzetí většinového podílu ve společnostech Synthesia Nitrocellulose a Synthesia Power, kde hodnota transakce po odečtení dluhů dosáhla deseti miliard korun.

Skupina sídlí v Česku a zaměstnává zhruba 4500 lidí v několika zemích včetně USA, Kanady či Švédska. Zaměřuje se na výrobu střelných zbraní, střeliva a nitrocelulózy a své produkty prodává pod řadou známých značek, například Colt, Česká zbrojovka nebo Sellier & Bellot. Hlavním akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE, který podle médií ovládá podnikatel René Holeček.

Za loňský rok Colt CZ vykázal výnosy 23,4 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. Čistý zisk přesáhl dvě miliardy korun a meziročně vzrostl téměř o 96 procent.

Aktualizováno

Šéf Rheinmetallu schytal kritiku od Ukrajinců kvůli výrokům o dronech

Leaders

Kritiku od ukrajinských politiků i podnikatelů sklidil šéf německé zbrojařské skupiny Rheinmetall Armin Papperger, který dal před několika dny dal najevo pochybnosti ohledně inovativnosti ukrajinských dronů. Píše o tom server Politico. Později Rheinmetall vyzdvihl snahy Ukrajinců o obranu jejich země před ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP výroky označil za divné.

ČTK

Přečíst článek

Youtubeři pronikli do slovenské zbrojovky. Šest hodin tam natáčeli, dostali se až k houfnicím

Zprávy z firem

V areálu slovenské zbrojovky ZTS Špeciál a v její podzemních prostorech se šest hodin nerušeně pohybovala dvojice mužů, která se dostala až houfnicím. Nahrávku z akce pak zveřejnili na internetu. Napsal to slovenský list Pravda, podle kterého nejde o první případ vniknutí civilních osob do uvedené firmy se sídlem na západním Slovensku. Podnik, jehož vlastníkem je stát, incident přiznal.

ČTK

Přečíst článek

Lev XIV. by mi měl být vděčný za zvolení papežem, vzkázal americký prezident Donald Trump do Vatikánu. Papež má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Papeže, který pochází z Chicaga, na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Novinářům pak Trump řekl, že není jeho velkým fanouškem, napsala agentura AFP.

„Papež Lev je slabý ohledně kriminality a hrozný v zahraniční politice,“ uvedl Trump. Podle něj papež souhlasí s tím, aby Írán měl jaderné zbraně. Takový postoj papež ani vatikánská diplomacie ale nikdy neuvedli. „Nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států, protože dělám to, kvůli čemuž jsem byl zvolen,“ dodal Trump.

Papež Lev XIV. v minulosti kritizoval například zadržování migrantů ve Spojených státech ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Papež také odmítá válku na Blízkém východě, jako ostatně další konflikty, například na Ukrajině. V pátek papež uvedl, že žádná příčina nemůže ospravedlnit válku. Podle něj Ježíš „nikdy nestojí na straně těch, kteří dříve svírali meče a dnes shazují bomby“.

„Papež by se měl přestat podbízet radikální levici“

„Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem a ne politikem,“ uvedl Trump na adresu hlavy katolické církve. Americký prezident dodal, že se mu víc líbí papežův bratr Louis Prevost, protože je příznivcem jeho hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou).

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

Názory

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Nejsem velkým fanouškem papeže Lva,“ řekl Trump novinářům. Podle něj je papež hodně liberální, což v americké politické debatě znamená, že je na opačné straně, než konzervativci. Trump se také domnívá, že papež „nevěří v boj proti kriminalitě“.

Americký prezident v textu na síti Truth Social také podal svou interpretaci loňského konkláve, které zvolilo v květnu papežem amerického kardinála Roberta Prevost, současného Lva XIV.. Podle Trumpa si kardinálové vybrali za papeže Američana, protože se domnívali, že bude lépe vycházet s Trumpem. „Kdybych nebyl v Bílém domě, tak by Lev nebyl ve Vatikánu,“ uvedl Trump.

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Politika

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

nst

Přečíst článek

Analytici poměrů ve Vatikánu naopak poukazovali na to, že americký pas mohl být ve volbě papeže pro Prevosta spíše přítěží. Katolická církev totiž dlouho měla ostych zvolit do svého čela občana země, která je velká mezinárodní mocnost.

Lev XIV. je prvním papežem v dějinách katolické církve, který se narodil na území Spojených států. Během svého života však dlouhou působil i v Peru a před zvolením do čele katolické církve také několik let ve Vatikánu. Konkláve, tedy shromáždení kardinálů, ho zvolilo papežem loni 8. května po úmrtí papeže Františka.