Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vystrčil v ostré diskuzi s Okamurou: Kdo nechce Ukrajině pomáhat zbraněmi, chce její kapitulaci

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)
ČTK
 ČTK

Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.

„Nedodávat zbraně znamená kapitulaci Ukrajiny,“ prohlásil Vystrčil. „Pokud někdo nechce pomáhat zbraněmi, tak potom neusiluje o mír, ale o kapitulaci,“ uvedl k postoji SPD.

Okamura zopakoval, že pokud by SPD byla ve vládě sama, muniční iniciativu by zastavila úplně. „My jsme proti zasílání zbraní a peněz na Ukrajinu,“ prohlásil. Rozhodnutí vládní koalice jeho hnutí s ANO a Motoristy pokračovat alespoň v koordinaci dodávek zbraní označil za „kompromis umění možného“. SPD se podle Okamury podařilo prosadit do koaličního stanoviska, že Česko samo už nebude do muniční iniciativy přispívat finančně a nevyšle české vojáky na Ukrajinu.

FOTOGALERIE: Útoky ruských dronů na Ukrajině v letošním roce

Vystrčil to pokládá za poškozování České republiky. Připomenul, že vláda se v programovém prohlášení zavázala podporovat suverenitu všech zemí a eliminovat rizika války v Evropě. „Nemanipulujte, nelžete, nevymýšlejte si,“ uvedl k Okamurově důrazu na českou suverenitu. Pokud by Ukrajina kapitulovala, Rusko se podle Vystrčila posune na slovenské hranice s NATO.

Útok ruského dronu v Kyjevě ČTK

Okamura poznamenal, že Rusko už s NATO sousedí v Pobaltí. Podle něj by Evropa měla převzít iniciativu v mírových jednáních, Evropskou komisi v současné sestavě ale označil za neschopnou. Vystrčil Okamurovi vytkl, že chce silnou, bezpečnou a sebevědomou Evropu, ale přitom usiluje o referendum o vystoupení z EU a z NATO.

Kyjev

Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.

Přečíst článek

Předseda SPD má zato, že kompromisní postoj koalice k muniční iniciativě neohrozí ve Sněmovně úterní vyjádření důvěry vládě v čele s Andrej Babiš (ANO). „Jsem přesvědčen o tom, že naše nová vláda bude mít důvěru,“ uvedl Okamura na dotaz, zda důvěru vládě dají i všichni poslanci jeho hnutí. Reagoval tak na vyjádření poslance SPD Jaroslava Foldyny, který uvedl, že s vyslovením důvěry bude mít kvůli muniční iniciativě problém.

Na muniční iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun. Podle Vystrčila vynesly českému státu transakce na daních deset miliard korun.

Související

Žaloba na prezidenta? Turkovi se nedivím, Pavel by se mu měl omluvit, řekl Macinka

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé)
ČTK
 ČTK

Prezident Petr Pavel by se podle šéfa Motoristů Petra Macinky měl omluvit poslanci a čestnému předsedovi strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci na ministra životního prostředí. Vicepremiér a ministr zahraničí Macinka, který prozatím vede i ministerstvo životního prostředí, to řekl při cestě z Ukrajiny. Uvedl, že se nediví Turkovi, že se rozhodl na prezidenta podat žalobu na ochranu osobnosti, neboť Pavlovo vyjádření se prý poslance velmi dotklo. Prezidentská kancelář v reakci na informace o žalobě České televizi v SMS zprávě napsala, že zatím není jasné, co chce Turek žalovat, proto počká na detaily.

„Nedivím se Filipu Turkovi, že jde cestou osobnostní žaloby. Bude se snažit, aby soud nařídil prezidentovi se mu (Turkovi) omluvit, protože prezident asi by se mu omluvit měl. Má za co,“ uvedl Macinka.

Pavel v dopisu pro premiéra Andreje Babiše uvedl, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter tohoto chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti, uvedl prezident.

Filip Turek a Petr Macinka dorazili na Ukrajinu

Dalibor Martínek: Kozel Turek dorazil na Ukrajinu

Ze strany Motoristů můžeme evidentně očekávat jednu hrůzu za druhou. Teď se patrně dočkáme další, Turek a Macinka dorazili na Ukrajinu. Patrně se dopustí nějakého prohlášení. Jeden aby neustále trnul. Nejmenší parlamentní strana, ona to ani není strana, prostě Macinka a Turek, neustále přinášejí rozruch.

Přečíst článek

„Směs dojmů z novinových titulků“

Macinka má za to, že Pavel se snažil Turka vylíčit jako naprosto největšího nepřítele české ústavnosti. Čestného předsedu strany, který dlouhodobě čelí kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích, hájil její šéf mimo jiné tím, že Turek nikdy nebyl stíhán ani nikdy z ničeho obžalován. „To prostě je z pozice pana prezidenta směs nějakých dojmů z novinových titulků. Jsou to taková vyjádření, která bůhvíkdo píše,“ uvedl Macinka. Jako příklad uvedl sousloví: „podle názorů ústavní nauky“.

Prezident v dopisu konstatoval, že musí chránit základní ústavní hodnoty včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů. U Turka je řada okolností, které hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu vůči základním hodnotám ústavního řádu, míní. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ uvedl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Petr Pavel

Stanislav Šulc: Vydařený novoroční oběd prezidenta s premiérem. Turek má prostě smůlu

Oběd dvou nejvyšších ústavních činitelů země dopadl podle očekávání. Andrej Babiš splnil, co slíbil, a přednesl návrh na jmenování motoristy Turka na post ministra. Prezident Petr Pavel pak také splnil, co slíbil, a Turka jmenovat nadále odmítá. S tím se rozešli. Ale příběhu tím konec není, ačkoli nám tento novoroční oběd řekl víc, než by se mohlo zdát.

Přečíst článek

Dalšími výroky pak Turek vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin, minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem, uvedl Pavel. Kandidát Motoristů také podle něj opakovaně prokazoval nedostatek respektu k předpisům, nešlo přitom o jednorázové excesy.

Turek se za některé výroky omluvil, u některých autorství popírá. Kontroverze vzbudilo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž před lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.

Související

Lukáš Kovanda: Který deficit platí? Spor o čísla může odhalit tři roky rozpočtového selhání

Zbyněk Stanjura
ČTK
Lukáš Kovanda

V uplynulých takřka deseti letech se ve vyčíslení schodku státního rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, zahrnující pozici vůči EU. Dokládá to třeba i výroční zpráva Národní rozpočtové rady z března 2024, shrnující kromě jiného hospodaření státního rozpočtu předešlého roku.

Národní rozpočtová rada v dané zprávě konstatuje (str. 11), že „státní rozpočet nakonec skončil v hotovostním vyjádření v deficitu 288,5 miliardy korun, respektive 299,4 miliardy korun po očištění vlivu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů.“ Rada zde tedy používá oba údaje, byť jako první uvádí údaj nižší, neočištěný. Postupuje tedy stejně jako běžně samo ministerstvo financí už od roku 2018, ať už za působení Aleny Schillerové v jeho čele nebo Zbyňka Stanjury. Národní rozpočtová rada dále tamtéž pokračuje: „Plánovaný deficit 295 miliardy korun, který předpokládal nulovou bilanci příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU, se tak ve své podstatě podařilo splnit.“

Poslední citovaná věta je zásadní. Rada totiž konstatuje splnění plánovaného deficitu, které ale striktně vzato platí za daný rok pouze při uplatnění vyčíslení schodku se zahrnutím pozice vůči EU a finančním mechanismům. Při tomto zahrnutí, v neočištěné podobě, totiž za rok 2023 vzniká schodek 288,5 miliardy korun, který je tedy nižší než údaj 295 miliard korun. Zatímco v očištěné podobě vzniká deficit 299,4 miliardy korun, který je vyšší než údaj 295 miliard korun, takže schodek splněn není.

Částka odpovídající překročení schodku o 4,4 miliardy korun při užití očištěného výdaje je z hlediska celkového objemu rozpočtu poměrně nízká, avšak přesto svým rozsahem jen nepatrně zaostává například za sumou 4,7 miliardy korun, která byla v roce 2023 vyplacena na slevy na jízdném dětí, studentů a seniorů v autobusech a na železnici. Takže už jde o částku, která se stala politickým tématem, která budila zájem veřejnosti i médií. Její bagatelizace tedy nepřipadá v úvahu.

Premiér ČR po jednání vlády

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Přečíst článek

Národní rozpočtová rada i přes nenaplnění rozpočtu v rozsahu 4,4 miliardy korun v očištěné podobě konstatuje jeho splnění, při prioritizaci vyčíslení v neočištěné podobě. Evidentně tedy sama prioritizuje údaj nižší, 288,5 miliardy korun, tedy údaj neočištěný, jehož uplatněním jedině lze za rok 2023 konstatovat splnění deficitu, jak tak Národní rozpočtová rada činí. Přitom totožný postup, který Národní rozpočtová rada uplatňuje v uvedené výroční zprávě, tedy prioritizace neočištěného údaje, ovšem za loňský rok vede k vyčíslení schodku ve výši 290,7 miliardy korun, a nikoli 249,9 miliardy korun.

Navíc, pokud by se měl jako prioritní nově používat postup, který za rok 2025 vede k deficitu 249,9 miliardy korun, jak po tom nyní například část politické reprezentace volá, bude to skutečně pro Fialovu vládu celkově příznivější? Vždyť pokud by se tentýž postup následně použil jako prioritní i u výsledků rozpočtu za léta 2023 a 2024, vyšlo by najevo, že Fialova vláda se do schváleného limitu schodku nevešla nejen v roce 2025, ale ani v letech 2023 a 2024. Pokud se naopak setrvá při postupu běžně používaném v posledních skoro deseti letech, který vede k vyčíslení schodku za rok 2025 ve výši 290,7 miliardy korun, Fialova vláda se tak do schváleného schodku nevešla pouze v roce loňském, zatímco v letech 2023 a 2024 ano – jak za rok 2023 ve zmíněné výroční zprávě, jak je uvedeno výše, ostatně tedy konstatuje i sama Národní rozpočtová rada.

Spořicí účty v lednu 2026: Čtyřprocentní úrok nezmizel, ale přibylo podmínek

Čtyřprocentní úrok se na nejlepších spořicích účtech drží i po Novém roce, i když pro mnohé střádaly už jen pro oko. Kdo chce dnes ze spoření vytěžit maximum, musí hlídat nejen číslo v ceníku banky, ale i limity, bonusy a další drobně psané podmínky. Víme, kde vám za vaše peníze dají nejvíc.

Přečíst článek

Konec zavedené praxe

Pokud se ustoupí od zavedené praxe posledních takřka deseti let a začnou se jako prioritní prezentovat schodky státního rozpočtu v očištěné podobě, tj. bez zahrnutí pozice vůči EU, pak to znamená:

Schodky Fialovy vlády za roky 2023 a 2024 se zhorší natolik, že nebude již možné deklarovat splnění schváleného schodku, který tak Fialova vláda překročí tři roky po sobě – 2023, 2024 a 2025.

Například schodek Sobotkovy vlády za rok 2017 a Babišových vlád za roky 2018 a 2020 budou naopak o něco nižší, než za dané roky tehdy vlády veřejnosti prezentovaly.

Sečteno, podtrženo, dosud se ve vyčíslení schodku rozpočtu běžně prioritizoval údaj neočištěný, a to i tehdy, když tato prioritizace vedla k vyzdvižení údaje pro vládu méně příznivého, jako například za výše uvedené roky působení Sobotkova či Babišových kabinetů. Proč nyní tuto zavedenou praxi měnit jenom proto, že v jednom konkrétním roce (za rok to zase může být opačně) by taková změna vedla k vyčíslení výše schodku, která je z hlediska části politiků v očích veřejnosti jaksi stravitelnější?

Související

Schodek pro příští rok bude maximálně 231 miliard. Víc nedovolí zákon, uvedl Stanjura

Přečíst článek
Doporučujeme