Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, míní prezident Petr Pavel. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, řekl prezident při návštěvě Karlovarského kraje ve Františkových Lázních.
Předseda SPD Tomio Okamura nechal minulý týden sundat ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny den poté, co byl zvolen jejím předsedou. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka by se měly ukrajinské vlajky postupně sundávat ze státních budov, splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity. ANO jedná o vzniku budoucí vlády s Motoristy a SPD.
„Vlajky byly vyvěšeny jako symbol solidarity se zemí, která byla napadená agresivní mocností. Myslím, že na tom se dosud nic nezměnilo. Ukrajina je stále předmětem ruské agrese a dokud nedojde k nějaké mírové dohodě, tak by naše solidarita s ní oslabit neměla,“ řekl Pavel.
Větší škodu by ale podle prezidenta znamenala změna postoje Česka k pomoci Ukrajině. „Ať už materiální, finanční, vojenské, jakékoli jiné, což by mělo přímý důsledek na ztrátách na životech, na zraněních, na materiálních škodách. Tady jsem přesvědčen o tom, že by naše pomoc měla pokračovat, protože je to nejenom solidární vůči Ukrajině, ale je to také vyjádřením hodnot, za kterými bychom si jako demokratická země měli stát,“ řekl Pavel.
Dalibor Martínek: Okamura novým šéfem Sněmovny. „Je emocionálně labilní,“ řekl jeho bratr Hayato
Demokratické strany, TOP 09, ODS nebo STAN svedly v Poslanecké sněmovně hrdý, leč marný boj. Nechtěly do čela Sněmovny Tomia Okamuru. Argumentovaly jeho protiukrajinskými, asociálními a populistickými postoji. Marně.
Místopředseda ANO Havlíček v neděli v pořadu Partie na CNN Prima News řekl, že ukrajinské vlajky by měly postupně ze státních budov mizet. Podle něj splnily svůj účel symbolu a výrazu solidarity. Havlíček předpokládá, že vlajku sundá i ze sídla ministerstva průmyslu a obchodu, pokud se stane ministrem.
Předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD Libor Vondráček navrhuje téma vlajek projednat v nějakém orgánu. Neupřesnil, zda ve stranickém, koaličním či sněmovním.
Ukrajinská vlajka visela na sídle dolní parlamentní komory od začátku ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Nový předseda Sněmovny Okamura nechal vlajku minulý týden sundat. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka to byla reakce na gesto, kterým končící vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) před lety vlajku pověsila. Politici končící vládní koalice a Pirátů Okamurovo gesto označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok.
Související
Aktualizováno
Okamura program nenaplní. Diskuse o odchodu z EU či NATO nepřichází v úvahu, uvedl Havlíček
Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané.
Ruský Vladimír Putin až nyní v plné síle pochopil, jaké má Rusko bohatství doslova zakopané v zemi. Minulý týden proto nařídil svým úředníkům, aby do 1. prosince připravili harmonogram pro „dlouhodobý rozvoj těžby a výroby vzácných a prvků vzácných zemin.“
Nutno říci, že ruská hlava nemá úplně nejkratší vedení, protože celosvětový boj o zdroje vzácných zemin je dávno v plném proudu a dominance Číny v této oblasti vytváří geopolitické napětí a zranitelnost pro průmysly závislé na těchto kriticky důležitých surovinách. Hloubka problému je vidět na posledním sporu amerického prezidenta Trumpa s Čínou, která se pokusila omezit vývoz těchto klíčových materiálů, až jí Američané napařili stoprocentní cla. Nyní je naštěstí spor u ledu, alespoň na nějakou dobu.
Trump podepsáním dohody o těžbě vzácných kovů také na jaře podmínil vojenskou pomoc Američanů Ukrajině. Ta má také velké zásoby minerálů v zemi.
Kolik toho Rusko má?
Podle Amerického geologického úřadu (USGS) činí celkové světové zásoby vzácných zemin zhruba 110 milionů tun. Z toho 44 milionů tun se nachází v Číně, následuje Brazílie (s 21 miliony tun), Indie a Austrálie. Myanmar má také významné zásoby těžkých prvků vzácných zemin a patří mezi hlavní dodavatele Číny, i když přesné množství jeho zásob není známo.
USGS odhaduje, že Rusko disponuje pátými největšími známými zásobami vzácných zemin na světě – celkem 3,8 milionu tun, což je více než ve Spojených státech, které mají podle odhadů 1,9 milionu tun.
Jenže Rusko podle CNBC tvrdí něco jiného. Jeho zásoby vzácných zemin jsou prý mnohem větší, než se dosud uvádělo. Ruské ministerstvo přírodních zdrojů tvrdí, že země má zásoby 15 kovů vzácných zemin v celkovém objemu 28,5 milionu tun – tedy mnohem více, než odhaduje zmíněný Americký geologický úřad. Pokud by to byla pravda, Rusko by patřilo na druhé místo žebříčku zemí bohatých na vzácné kovy.
Co jsou vzácné kovy
Minerály používané v komponentech pro umělou inteligenci pokrývají téměř celou periodickou tabulku prvků – od běžně dostupných prvků, jako je křemík a fosfor, až po prvky vzácných zemin, například germanium, gallium a thallium, které jsou ceněny pro své magnetické vlastnosti, vodivost a odolnost vůči teplu. Další minerály, jako kobalt, lithium, hliník, nikl a měď (souhrnně označované jako CLANCs), jsou zásadní pro ukládání energie, výrobu bateriových materiálů a elektrické rozvody.
Investiční banka Barclays tvrdí, že vlastnictví a zpracování vzácných kovů budou dělítkem budoucího úspěchu zemí i jejich vzájemné spolupráce. Válčí se totiž o zdroje a o talenty. Pomoci by to mohlo i chudším rozvojovým zemím, na jejichž území se většinou zásoby nacházejí, zatímco bohaté vyspělé země dodávají kvalifikované lidi.
Jako celek dodávají rozvíjející se ekonomiky přibližně dvě třetiny (62 procent) světových surovin vzácných zemin a dalších minerálů. „Země bohaté na klíčové minerály mají potenciál založit nové těžební provozy a průmysl s vyšší přidanou hodnotou, což by mohlo vytvářet pracovní místa, podpořit hospodářský růst a přilákat nové zahraniční investice. Navíc rozvojem hlubších a spolehlivějších dodavatelských řetězců by tyto státy mohly získat geopolitický vliv a vytvářet aliance s technologicky vyspělými ekonomikami, jako jsou USA, Evropská unie a Japonsko,“ tvrdí v analýza Barclays.
Rusko podle analytiků v závodu o vzácné minerály zaspalo. Vyspělé státy jako Amerika je potřebují už teď, a vytvořit celý řetězec po zpracování trvá dlouhou dobu. Navíc je kvůli válce Rusko pod sankcemi, takže vývoz bude obtížný, podobně jako se mu komplikuje vývoz ropy a plynu. Takže, jestliže se chce Rusko stát relevantním producentem vzácných kovů, pokud bude trvat válka se sousední Ukrajinou, půjde jen o marný sen.
Trump otevřel Orbánovi kohoutky. Maďarsko může dál kupovat ruskou ropu a plyn
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Putin nabízí USA možnost těžby vzácných kovů, i na okupovaných územích na Ukrajině
Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.
Míra nezaměstnanosti v Česku stoupá nečekaně rychle. V říjnu jako v září činila 4,6 procenta, zatímco analytici očekávali pokles na 4,5 procenta. Míra nezaměstnanosti tak letos v říjnu byla nejvyšší od března roku 2017. Byla totiž vyšší i než letos v září, protože v přesnějším vyjádření činila 4,58 procenta, kdežto v září jen 4,55 procenta. S velkou pravděpodobností tak míra nezaměstnanosti dosáhne nejpozději v lednu 2026 hodnoty pětiprocentní nebo i vyšší, takže bude nejvýraznější za celé období od samého začátku roku 2017, tedy za zhruba devět let.
Důvodem růstu míry nezaměstnanosti je trvaleji zhoršování kondice a konkurenceschopnosti českého průmyslu, který se potýká s poměrně vysokými cenami energií, poměrně vysokými úrokovými sazbami, růstem administrativní a regulatorní zátěže, problematickým vývojem německé politiky, napjatou atmosférou v mezinárodním obchodě, umocněnou letošním zaváděním vysokých cel zejména ze strany USA, a konečně zesílením zejména asijské konkurence.
ANO drtivě vítězilo v okresech s vysokou nezaměstnaností
Výrazné vítězství hnutí ANO ve třech strukturálně postižených regionech Česka, v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, je také odrazem míry nezaměstnanosti. V okresech těchto krajů s vysokým procentem nezaměstnaných, hnutí získávalo největší podporu voličů, uvedl sociální geograf a prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.
Růst míry nezaměstnanosti v Česku odráží ovšem také další, krátkodobější či sezónní faktory. Například letos pokulhává poptávka po vánočních brigádnících. Není tedy tak jako v minulých letech kompenzován výpadek v poptávce po brigádnících, jenž tradičně nastává se skončením prázdnin a léta, kdy ochabuje sháňka po sezonních pracovních například v gastronomickém segmentu. Snižování stavu zaměstnanců v průmyslu část takto propouštěných vede do nového zaměstnání ve sféře služeb, třeba právě v oblasti gastropodnikání, nebo v oblasti logistiky či e-commerce, kteréžto segmenty pak vykazují nižší poptávku po brigádnících. Navíc v logistice či e-commerce pokročila automatizace a robotizace, které opět snižují poptávku po pracovnících z masa a kostí.
