Opozice se nemusí skládat na vlastního prezidentského kandidáta jen proto, aby vyvracela útoky Andreje Babiše na Petra Pavla. Tvrdí to šéf Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož je snaha premiéra líčit současného prezidenta jako opozičního hráče směšná. Reaguje tak na návrh předsedy Senátu Miloše Vystrčila, aby demokratické opoziční strany zvážily vlastního kandidáta pro volbu hlavy státu v roce 2028.
Česko si v úterý připomnělo 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Politici včetně prezidenta Petra Pavla a končícího premiéra Petra Fialy (ODS) se dopoledne sešli na tradiční vzpomínkové akci u Národního památníku na pražském Vítkově. Pavel pak mimo jiné povýšil do generálských hodností osm mužů. Výročí zmínil rovněž slovenský prezident Peter Pellegrini, podle kterého jsou Slovensko a Česko i po rozdělení společného státu stále na společné cestě.
Česko si od nedělního rána připomíná 35. výročí "Sametové revoluce". Nejen politici od rána přicházejí na Národní třídu připomenout si události, které vedly k pádu komunistického režimu a návratu svobody. U pamětní desky zapalují svíčky, nosí květiny, občas si vyměňují názory příznivci a odpůrci současného režimu.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při dnešním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase uvedl, že národ by měl být hrdý na to, že 21. srpna 1968 do ulic vyšly desetitisíce lidí a bojovaly beze zbraní proti tankům a samopalům.
Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. Prohlásila to předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sídle ukrajinského parlamentu v Kyjevě. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. Oba politici se během připomínky výročí hladomoru z let 1932 až 1933 shodli, že Rusko se stejně jako tehdy pokouší opět zlikvidovat Ukrajince.
Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při zahájení mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se téměř pět set dnů brání ruské invazi, se poprvé vypravil na návštěvu České republiky. Jednal s vrcholnými politiky v čele s prezidentem Petrem Pavlem, položil květiny na Národní třídě v Praze u památníku událostí 17. listopadu a po zhruba 16 hodinách pobytu odletěl na další návštěvu, tentokráte sousedního Slovenska. Jak vypadala jeho návštěva ve fotografiích? Podívejte se níže ve fotogalerii.
Šéf ANO tak dlouho a usilovně vykřikoval, že podzimní volby jsou referendem o Fialově vládě, až se mu skutečně podařilo mobilizovat voliče. Ty, kteří preferují koalici Spolu nebo v ní sdružené jednotlivé partaje. Jestli se něco alespoň vzdáleně přibližuje referendu, pak jsou to senátní volby, a hnutí ANO je drtivě prohrálo.
Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, přičemž na Jihlavsku opět zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil. KDU-ČSL podle propočtu obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory a bude mít celkem pět senátorů potřebných k založení vlastního stranického klubu.
Týden v české politice očima komentátorky Jany Havligerové.
Prezident Miloš Zeman není nyní podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza podle vyjádření ředitele ÚVN a Zemanova ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala značně nejistá. Oznámil to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je to překvapivá a nedobrá zpráva.
Kontrola NKÚ zjistila, že IKEM 💔 v letech 2022 až 2024 opakovaně porušoval zákony i své vnitřní předpisy při nakládání s majetkem a veřejnými penězi. Úřad prověřil 102 případů nakládání s penězi v celkovém objemu 905,3 milionu korun a také 30 zakázek, kdy u poloviny z nich v celkovém objemu za víc než 380 milionů korun zjistil porušení zákona.
