Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Michal Nosek: Politická meteorologie jednoho ministerského jmenování

Ministr Igor Červený a zmocněnec Filip Turek
Profimedia.cz
Michal Nosek

Jmenování nového ministra životního prostředí připomínalo spíš napínavý seriál než rutinní ústavní akt. Mezi Hradem, Strakovou akademií a Motoristy se přelévaly tlaky, padaly nepěkné výroky a nakonec přišlo řešení, které by meteorologové popsali jako proměnlivo, místy pragmatično.

Ještě nedávno stáli Motoristé pevně za Filipem Turkem, svým původním kandidátem, a prezident Petr Pavel dal stejně pevně najevo, že jejich pevnost nemusí znamenat průchodnost. Nad českou politickou krajinou se tak usadila tlaková níže plná výroků o hodnotách, kompetencích a výhradách.

V jednu chvíli to skoro vypadalo, že se z ministerstva životního prostředí stane ministerstvo vytrvalosti. Kdo déle vydrží trvat na svém. Jenže česká politika je dynamický ekosystém. A v něm přežívají jen ti, kdo se umí přizpůsobit.

Prezident Petr Pavel (vpravo) jmenoval Igora Červeného (vlevo) ministrem životního prostředí

Babišův kabinet je kompletní. Pavel jmenoval Červeného ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. Zhruba po dvou měsících se tak zkompletoval kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Řízením ministerstva životního prostředí byl dosud pověřen ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš následně uvedl Červeného do funkce.

Přečíst článek

Motoristická zatáčka

A tak přišla zatáčka. Elegantní, rychlá, lehce smyková. Místo původně avizovaného jména se objevil Igor Červený. Strana, která ještě před pár dny naznačovala, že jiného kandidáta než Turka nenabídne, najednou nabídla. Politický kurz defenzivní jízdy byl nahrazen školou pragmatického rallye.

Byl to ústupek Hradu? Realistické vyhodnocení terénu? Nebo jen výměna pneumatik za vhodnější směs? V českém provozu se tomu říká nalezení kompromisu, i když to někdy připomíná spíš rychlé přeparkování.

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál

Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

Přečíst článek

Prezidentův návrat k podstatě

Prezident při jmenování připomněl, že ministerstvo životního prostředí nemá být arénou ideologických šarvátek, ale úřadem, který řeší kvalitu vzduchu, vody a půdy. Znělo to skoro jako radikální myšlenka: chtít po ministerstvu životního prostředí, aby řešilo otázky životního prostředí.

Výzvy k práci s daty místo emocí působily jako decentní vzkaz všem stranám sporu. V době, kdy se každá ekologická debata mění ve válku, je návrat k tabulkám a grafům skoro kulturní čin.

Filip Turek a Igor Červený

Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta

Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.

Přečíst článek

Politika jako ekosystém

Kabinet je kompletní a ústavní proces doběhl do cíle. Jenže skutečné drama nezačíná jmenováním, ale až výkonem funkce. Resort životního prostředí je totiž citlivý biotop. Stačí pár neuvážených kroků a rovnováha se rychle naruší.

A možná je na celé epizodě nejzajímavější právě tohle. Zatímco se vedly spory o jméno, všichni mluvili o principech. Jakmile je ministr jmenován, principy se mění v odpovědnost. V politice totiž platí jednoduchý zákon zachování energie. Emoce se nedají zničit, jen se přeměňují. Ideálně v práci.

Související

Filip Turek a Igor Červený

Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta

Přečíst článek

David Ondráčka: Svět hoří, my šetříme na hasičích

David Ondráčka: Svět hoří, my šetříme na hasičích
Profimedia
David Ondráčka

Česko omezuje diplomacii i rozvojovou pomoc s argumentem, že „doma máme dost starostí“. Takový přístup ale může být Davida Ondračky, autora komentáře, nejen necitlivý, ale i ekonomicky a bezpečnostně krátkozraký. V globalizovaném světě se prázdné místo rychle zaplní – a vliv i obchodní příležitosti převezmou jiní. Úspory dnes se tak mohou proměnit v mnohem vyšší náklady zítra. Otázkou není, zda si pomoc můžeme dovolit, ale kolik nás bude stát její absence.

Svět dnes trpí zvláštní selektivní slepotou, egoismus je hlavní a jedinou politickou mantrou. Krize plane, kam se podíváš, svět na tolika frontách hoří, ale my se díváme jen na vlastní střechu. Nejde jen o humanitu a soucit, ale je to krátkozraké i ekonomicky, bezpečnostně i geopoliticky. Roli Západu zaplní rychle někdo jiný se svými zájmy a sférou vlivu, v globalizovaném propojeném systému prázdné místo dlouho nezůstane.

Česko se aktuálně chová přesně podle tohoto vzorce. Vyklízí onu „soft diplomacii“, přerušuje dlouhodobě stavěné vazby, ukazuje světu záda. Heslo dne je: sami máme doma málo, nebudeme pomáhat nikde. Ale to je v dnešním propojeném světě ostudně hloupé. Jak chcete dělat obchody v zemích, kde úplně přerušíte kontakty a vztahy se utlumí? To nás tam bude někdo čekat s otevřenou náručí a našim firmám bude nadšeně otevírat dveře? Nebuďme naivní, proč by to asi dělal? A navazovat jednou přerušené kontakty trvá roky a je to mnohem nákladnější.

Krátkozraké škrty

Každá vláda určitě má legitimní právo nastavit své priority a směřovat je nějakým směrem. Ale udělat plošné škrty všeho (diplomacie, rozvojovky, humanitárky i podpory investic) je obyčejná a hloupá destrukce, která nás bude stát mnohem víc, přijdeme o spoustu obchodních příležitostí.

Karel Pučelík: Nesnášíte vládu, migranty a Ukrajince? Poslechněte si můj návrh

Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.

Přečíst článek

Elementární solidaritu jsme odložili jako sezónní kabát, který se nosí jen v dobách hojnosti. Tento přístup není jen nelidský, humanismu pláče v koutě, ale je taky ekonomicky a bezpečnostně krátkozraký. Tyto škrty se nám těžce nevyplatí nakonec u nás doma, v nelegální migraci, kriminalitě, konfliktech a nespolupráci.

Rozvojová pomoc je investice, ne almužna

Rozvojová pomoc není jen charita, je to také investice a prevence. Každá koruna investovaná do zdravotnictví, vzdělání nebo infrastruktury v křehkých státech snižuje riziko budoucích konfliktů, radikalizace, migrace, nemocí a pandemií. Ekonomové tomu říkají „externality“; vedlejší dopady, které stejně zaplatíme, jen později a dráž. Ignorovat to je jako šetřit na brzdách, protože zrovna jedeme do kopce (jenže to se brzy obrátí a pojedeme z kopce dolů).

video

Ve slovenské společnosti klíčí nenávist. Neziskovky tam bojují o přežití, říká Ivana Vagaská

Současná politická situace na Slovensku nevládním organizacím nepřeje. „​​​​​​​Nevládní organizace jsou nepřítelem. Občanská společnost je intenzivně napadaná, hovoří se o zahraničních agentech a podobně. V tom je práce, oproti České republice, komplikovanější,” říká Ivana Vagaská, která se problematice odpovědného podnikání věnuje od roku 2012, kdy nastoupila do Nadace Pontis. V posledních letech je ředitelkou Business Leaders Forum (BLF), které Pontis zaštiťuje. 

Přečíst článek

Geopolitika místo humanity

Je vidět už více let určitá únava z empatie. Po pandemii, válce na Ukrajině, energetické krizi a inflaci se západní veřejnost podivně uzavírá do sebe. Politici slyší hlavně na domácí frustraci a populismus jim velí hledat zdánlivě snadná řešení (většinou absolutně chybná). Pomoc se už neřídí potřebou, ale strategií, humanitární princip univerzálnosti ustupuje logice mocenských bloků a zájmů. Rozpočty na rozvojovou a humanitární pomoc klesají, nejchudší regiony bez strategické hodnoty zůstávají úplně stranou. Krátkodobě to vypadá racionálně, dlouhodobě je to slepá cesta.

Vzpomeňme na Marshallův plán

Evropa po druhé světové válce také potřebovala pomoc. Marshallův plán nebyl jen ekonomický program, ale politická sázka na stabilitu a prosperitu – a ten vyšel. Evropě pomohl postavit se na vlastní nohy. Dnes máme tendenci zapomínat, že stabilní a bohatý svět není samozřejmost. Je to výsledek investic, trpělivosti, diplomacie – a určité promyšlené solidarity.

Únava Západu, nástup jiných hráčů

Když Západ ustupuje, prostor logicky a cíleně vyplňují jiní – Čína, Indie, Rusko. Ne s humanitární rétorikou, ale s obchodními a politickými podmínkami a zájmy. A země, které dnes necháme bez podpory, si zítra vyberou jiné partnery (na rozvoj i na obchod). Ne proto, že by sdílely jejich hodnoty, ale protože někdo vůbec přišel.

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

Německé podniky bijí na poplach: Čína podle nich ohrožuje férový obchod

Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.

Přečíst článek

Svět bez základní empatie je dražší, než si myslíme

Vlastně ta otázka nezní, jestli si pomoc můžeme dovolit. Otázka je, zda si můžeme dovolit svět, kde se o nejzoufalejší nikdo nestará. V globalizovaném systému totiž prázdné místo dlouho nezůstane a malý oheň se rychle přenese. Je levnější hasit malý požár daleko než pak velký doma a nedává smysl šetřit na hasičích.

Další komentáře Davida Ondráčky

Související

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Přečíst článek

Trump podepsal globální clo. Deset procent na dovoz ze všech zemí

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o zavedení plošného desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Oznámil to Bílý dům s tím, že opatření vstoupí v platnost v úterý a bude platit 150 dní.

Clo se nebude vztahovat na některé položky, například vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku či suroviny. Informovala o tom agentura Reuters.

Trump podpis oznámil na své sociální síti Truth Social. „Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ uvedl.

Americký prezident Donald Trump

Michal Nosek: Mezi Washingtonem a Bruselem. Co ukazuje Macinkova cesta do USA?

Návštěva ministra zahraničí Petr Macinky ve Spojených státech není jen rutinní diplomatickou cestou. V době proměn americké politiky a pokračující války na Ukrajině jde o test směru české zahraniční politiky i její schopnosti vyvažovat vztahy mezi Washingtonem a Bruselem.

Přečíst článek

Nové opatření přichází poté, co americký Nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro mimořádné situace. Soud rozhodl, že Trump při jejich zavádění překročil své pravomoci.

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvedl, že ústava „velmi jasně“ svěřuje pravomoc zavádět daně, včetně cel, Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ prohlásil Roberts.

Trump verdikt označil za hluboké zklamání a reagoval rychlým krokem. Nové desetiprocentní clo zavádí na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974, který prezidentovi umožňuje uvalit clo až do výše 15 procent na dobu maximálně 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA

Co když tu na všechno ostatní nebude Mastercard? Britské banky se chtějí vymanit ze závislosti na USA

Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.

Přečíst článek

Prezident zároveň naznačil, že je připraven využít i další právní nástroje. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější.“

Trump dlouhodobě zdůvodňuje zavádění cel snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy, aby přesunuly výrobu zpět do Spojených států.

Související

Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek
Doporučujeme