Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.
Británie, Francie a Ukrajina v úterý v Paříži na jednání takzvané koalice ochotných podepsaly společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jeden z bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Český premiér Andrej Babiš řekl, že Česko vojáky nepřispěje.
Rusko, které v uplynulých dnech slavilo pravoslavné Vánoce, se ke zprávám z francouzské metropole o deklaraci ohledně poválečných bezpečnostních záruk pro Kyjev vyjádřilo dnes poprvé. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem, přičemž v posledních týdnech na Západě zesílilo diplomatické úsilí s cílem válku ukončit.
Lukáš Kovanda: Trumpův venezuelský zásah by mohl ještě více zlevnit pohonné hmoty v Česku
Benzín byl letos 5. ledna o 14 haléřů na litr levnější než na Silvestra 2025, nafta pak o 12 haléřů. Pohonné hmoty tedy dále zlevňují i letos, navzdory napjaté situaci kolem Venezuely a její ropy. V příštím týdnu by pohonné hmoty v ČR měly zlevnit dále, o 30 haléřů na litr v případě benzínu a o 15 haléřů na litr v případě nafty. Pokles cen nafty je slabší kvůli chladnému počasí, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, což se pak projevuje i slabšími pokles cen nafty motorové.
Zacharovová označila Ukrajinu a její evropské spojence za „osu války“. „Nová militaristická prohlášení takzvané koalice ochotných a kyjevského režimu vytvářejí skutečnou 'osu války',“ uvedla. Ruské jednotky Ukrajinu napadly z rozkazu prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022. „Dokument má extrémně daleko k mírovému řešení,“ prohlásila Zacharovová s odkazem na deklaraci z Paříže.
„Londýn a Paříž plánují po příměří zřídit na Ukrajině vlastní vojenské základny a vybudovat tam zařízení pro skladování zbraní a vojenské techniky,“ tvrdila Zacharovová, podle níž bude Moskva západní vojáky a vojenské objekty na ukrajinském území považovat za „zahraniční intervenci, představující přímou hrozbu pro bezpečnost nejen Ruska, ale i dalších evropských zemí“ a za legitimní bojové cíle.
Moskva v minulosti dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Kyjev Moskvu viní z podkopávání mírového procesu.
Související
Aktualizováno
Bezpečnost na Ukrajině zajistí po dojednání míru vojáci z 26 zemí
Benzín byl letos 5. ledna o 14 haléřů na litr levnější než na Silvestra 2025, nafta pak o 12 haléřů. Pohonné hmoty tedy dále zlevňují i letos, navzdory napjaté situaci kolem Venezuely a její ropy. V příštím týdnu by pohonné hmoty v ČR měly zlevnit dále, o 30 haléřů na litr v případě benzínu a o 15 haléřů na litr v případě nafty. Pokles cen nafty je slabší kvůli chladnému počasí, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, což se pak projevuje i slabšími pokles cen nafty motorové.
Víkendový zásah Američanů ve Venezuele na svém samém počátku sice hrozil ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic spíše zvednout. Jenže po několika hodinách se situace změnila, když speciální jednotky rychle zajaly prezidenta Nicoláse Madura a deportovali jej do USA. Tento akt symbolicky Američanům otevírá cestu k venezuelské ropě. Namísto hrozby třeba i měsíce utužující se blokády venezuelského ropného vývozu, která by tlačila světové ceny ropy spíše vzhůru, dostavuje se tedy nyní nadějná vyhlídka na konec amerických sankcí a zesílení venezuelského ropného exportu do světa – už ovšem v americké režii. Více ropy ve světě pak může na již tak přebytkovém globálním trhu tlačit ceny dolů a dotlačit třeba cenu nafty v Česku až k průměrné celorepublikové úrovni kolem 30 koruny za litr.
I když však Američané převezmou venezuelský ropný průmysl tak hladce, jak to jen půjde, což samo o sobě je otázkou, vyvstává další zásadní otázka. Jak dlouho bude trvat, než se venezuelská ropa ve větším meřítku rozproudí do světa?
To, že Venezuela disponuje globálně největšími prověřenými zásobami ropy, které předčí dokonce i ty saúdskoarabské, je jedna věc. Určitě hrála klíčovou roli v rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa napadnout jako první z možných cílů právě Venezuelu. A dát jí tak „přednost“ před potenciálními cíli dalšími, mezi něž spadá Írán, Kolumbie, Kuba či Grónsko.
Rozpočtový spor odhalil starý trik. Stanjurova metodika měla pomoci, teď škodí
Opoziční politiky nyní doběhlo vlastní předchozí zkreslování, jímž maskovali, že rozpočet přesáhli hned tři roky po sobě, plyne i ze stanoviska Národní rozpočtové rady.
Další věcí je ovšem to, že venezuelské ropné zásoby, čítající přes 300 miliard barelů, nelze ve větším objemu začít těžit „přes noc“. Venezuela je nyní schopna produkovat 800 tisíc až milion barelů ropy denně. Roku 2000, na úsvitu vládnutí Madurova předchůdce Huga Cháveze produkovala denně 3,2 milionu barelů. A třeba v polovině 70. let minulého století to byly dokonce bezmála čtyři miliony. Koncem 90. letech se spřádaly plány na těžbu až šesti milionů barelů denně. Jenže pak „kormidelnicí“ Chávez a Maduro venezuelský ropný průmysl postupně značně rozložili.
Chávez nejprve venezuelskou ropu takřka kompletně zestátnil, když začátkem milénia vypudil většinu amerických těžařských kolosů jako ExxonMobil či ConocoPhillips. Z amerických petrolejářských gigantů tak v zemi zůstal jedině Chevron, jenž v době sankcí USA namířených proti venezuelské ropě získal speciální výjimku amerického ministerstva financí. Sankce proti venezuelské ropě, které zavedl Trump už ve svém prvním funkčním období, v lednu 2019, přispěly k rozkladu tamního ropného průmyslu. Společně s dlouhými roky podfinancování a nezvládnutého managementu v režii státního ropného podniku Venezuely, PDVSA, což oboje ve své podstatě souviselo se zmíněným Chávezovým znárodněním. Manažeři venezuelské ropy náhle nepovyšovali dle svých kompetencí, ale spíše na základě známostí, protislužeb a korupce.
I když tedy vše půjde hladce, dlouhé roky, ba desetiletí rozkladu venezuelského ropného průmyslu nepůjde zahladit snadno. V příštích deseti letech může být každoročně potřeba investic v objemu v přepočtu 200 miliard korun, aby se těžba ropy zvedla třeba na ony čtyři miliony barelů denně. Na druhou stranu, ropní obchodníci hledí dopředu a stejně tak na dlouhé měsíce dopředu se ve světě podstatná část ropy obchoduje. Příznivý dopad do cen pohonných hmot v Česku tak už může být i záležitostí letošního roku, spíše však roku příštího a let po něm následujících.
Inflace v prosinci zvolnila, pro ČNB je to ale málo
Prosincová inflace byla nižší, než čekala ČNB i analytici. Pro měnovou politiku to ale nic nemění – základní sazby zůstanou podle trhu stabilní minimálně po celý letošní rok.
Loni držel ceny pohonných hmot v Česku na nízké úrovni, ba klesající dráze v prvé řadě přebytek ropy na světovém trhu, který v roce 2025 dosahoval v průměru dvou milionů barelů denně, zejména kvůli navyšování těžby ze strany tradičních těžařů v čele se Saúdskou Arábií. Ti si nyní dají od dalšího navyšování těžby spíše „pauzu“, neboť nadbytek ropy má být letos podle prognóz ještě vyšší než zmíněné loňské dva miliony barelů denně. Je tedy zřejmé, že pokud by se na globální trh celkem rychle vrátil alespoň jeden milion barelů venezuelské ropy denně, bude to znamenat další citelný tlak na pokles jak cen ropy samotné, tak také cen paliv u českých čerpacích stanic.
Navíc, Venezuela je jediným jihoamerickým členem kartelu OPEC, k tomu ovšem členem zakládajícím. Jestliže by jejímu ropnému průmyslu fakticky „velely“ Spojené státy, znamená to, že získají bezpříkladný vliv právě i v rámci kartelu OPEC, jemuž nyní dominuje Saúdská Arábie. Trump dlouhodobě na OPEC tlačí, aby těžbu navyšoval, tedy aby tlačil cenu pohonných hmot v USA níže. Před letošními volbami do amerického Kongresu lze opět čekat stupňování tohoto tlaku, který – bude-li úspěšný – může republikánským kandidátům přihrát hlasy. O něco levnější pohonné hmoty by pak těšili nejen motoristy v USA, ale i v Česku.
Jinými slovy, pravděpodobnost citelnějšího nárůstu cen ropy vlivem situace ve Venezuele je krátkodobě poměrně nízká, středně- a dlouhodobě může tato situace dokonce vést spíše k tlaku na pokles cen ropy, a tedy i k tlaku na pokles cen u českých čerpacích stanic. Pokud by tedy předání moci ve Venezuele bylo poklidné, je to špatná správa pro Rusko. Rusku by se tak ztenčily jeho příjmy z prodeje ropy a zprostředkovaně patrně také zemního plynu, což by omezilo jeho možnosti financovat válku na Ukrajině.
Související
Lukáš Kovanda: Trump jde ve Venezuele po ropě. A to je špatná zpráva pro Putina
Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.
Investiční skupina DRFG realizovala svou první akvizici komerční nemovitosti v Chorvatsku. Do svého realitního portfolia získala nákupní centrum ZTC Rijeka, které se nachází v širším centru třetího největšího chorvatského města. Touto transakcí DRFG vstupuje na chorvatský trh a dále rozšiřuje své aktivity v regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Akvizice ZTC Rijeka představuje investici přesahující jednu miliardu korun. Prodávajícím byla společnost Universale International Realitäten ze skupiny UniCredit. Na transakci se poradensky podílely mezinárodní i lokální týmy společností JLMIG, MIDA Grupa, Colliers a Deloitte. Financování zajistila Raiffeisenbank Austria.
Amundi koupila hotel na Florenci, sází na proměnu lokality v širším centru Prahy
Investiční společnost Amundi Czech Republic prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů Amundi Realitní fond KB 3 dokončila akvizici hotelu B&B Hotel v Praze na Florenci. Nemovitost se nachází v širším centru metropole a v příštích letech by měla těžit z plánované proměny celé oblasti, kterou chystá skupina Penta.
Nákupní centrum ZTC Rijeka bylo otevřeno v roce 2012 a patří mezi klíčové maloobchodní destinace regionu. Nabízí přibližně 21 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy na třech podlažích s více než 50 obchodními jednotkami. Součástí centra je 940 parkovacích míst a široká nabídka maloobchodních, gastronomických i volnočasových služeb.
Výhled na moře a strategická poloha v centru Rijeky
Architektonicky je objekt rozdělen do dvou dominantních částí inspirovaných tvary Kvarnerského zálivu. Díky panoramatickým výtahům a vyhlídkové terase nabízí centrum výhled na moře, což dále posiluje jeho atraktivitu pro zákazníky.
Mezi hlavní nájemce patří domácí potravinářský řetězec Plodine a řada mezinárodních značek, například H&M, C&A, Deichmann, New Yorker, dm drogerie, Timberland, Tom Tailor, Douglas, Müller či Hervis. Centrum je plně obsazeno a ročně jej navštíví přibližně tři miliony zákazníků. Díky efektivnímu dispozičnímu řešení, snadné orientaci a výborné dopravní dostupnosti slouží nejen obyvatelům Rijeky, ale i širšímu spádovému regionu.
DRFG vstupuje na maďarský trh. Koupila kancelářskou budovu a vyjednává o dvou obchodních centrech
Investiční skupina DRFG rozšířila své realitní portfolio o první nemovitost v Maďarsku. Od společnosti CA Immo získala kancelářskou budovu Bartók Ház v centru Budapešti s více než 17 600 metry čtverečními pronajímatelných ploch.
DRFG plánuje v následujících letech investice do modernizace centra se zaměřením na zvyšování ESG standardů, zejména v oblasti energetické efektivity. Cílem je posílit dlouhodobou konkurenceschopnost aktiva a jeho stabilní výnosový profil.
„Maloobchodní sektor v Chorvatsku v současnosti těží z příznivého ekonomického vývoje i mimořádně silné turistické sezóny. Maloobchodní tržby vzrostly v prvních třech kvartálech meziročně o 3,6 procenta a počet turistických příjezdů dosáhl 15,5 milionu. V takovém prostředí mají zavedená nákupní centra v klíčových městech dlouhodobý investiční potenciál,“ uvádí Josef Šilhánek, ředitel pro strategii a akvizice DRFG Real Estate.
Akvizicí ZTC Rijeka DRFG potvrzuje svou strategii geografické i sektorové diverzifikace realitního portfolia. Po nedávných nákupech kancelářských budov Bartók Ház v Budapešti, Signum ve Varšavě a Polygon House v Praze skupina posiluje také svou přítomnost v segmentu nákupních center. Vedle Chorvatska plánuje DRFG v nejbližších měsících dokončit další akvizice zejména v Maďarsku.
České komerční nemovitosti jsou v kurzu. Padají rekordní čísla
Český trh komerčních nemovitostí je pro investory stále atraktivní, a to primárně díky stabilním výnosům a růstu nabídky. Začátek roku přitom přinesl podle analýzy Knight Frank dokonce rekordní čísla. Vedle českých investorů pak byli významně aktivní také američtí investoři. Největší transakce se týkaly logistických a administrativně obchodních komplexů a také prestižního hotelu Hilton.
Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
DRFG vstupuje na maďarský trh. Koupila kancelářskou budovu a vyjednává o dvou obchodních centrech
