Více než polovina oslovených Čechů nechce čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka za ministra životního prostředí. Proti Turkovi je i část příznivců vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti NMS Research pro Český rozhlas, kterého se na konci listopadu účastnilo 1021 respondentů.
Proti tomu, aby se Turek stal ministrem životního prostředí, se v průzkumu vyjádřilo 52 procent dotázaných. Naopak 30 procent si myslí, že by se ministrem stát měl, asi 17 procent odpovědělo, že neví. Podle analytičky NMS Research Terezy Friedrichové z výsledků lze vyčíst, že výměna postů mezi Turkem a předsedou Motoristů Petrem Macinkou straně nepřinesla kladný výsledek. Původně Motoristé Turka chtěli na ministra zahraničních věcí.
„To veřejné mínění v případě Filipa Turka už se zlomilo natolik, že jakákoliv veřejná funkce pro něj bude vymyšlená, tak je velká část společnosti, která jej bude odmítat, ať už udělá cokoliv, ať bude kdekoliv,“ řekla Friedrichová.
Kuba je jenom lokální hráč, nebojíme se ho. Musíme leštit ODS, říká Alexandr Vondra
Jihočeský hejtman Martin Kuba před týdnem vystoupil z ODS a chce založit vlastní politické hnutí. Řada lidí z kraje jde za ním, už má podporu i dvou senátorů. ODS má v polovině ledna kongres, bude hledat novou cestu, volit nové vedení. Vlivu Kuby se podle Alexandra Vondry nebojí. „Myslím, že celostátně je to úplně jiná disciplína. Kuba to bude dominantně rozjíždět v jižních Čechách,“ říká Vondra, europoslanec a místopředseda ODS.
Turek je nepřijatelný hlavně pro voliče stran končící vlády a Pirátů, nechce ho devět z deseti jejich příznivců. Turka odmítá ale i zhruba třetina voličů ANO, čtvrtina příznivců SPD a 17 procent voličů Motoristů. Podle Friedrichové může pro voliče vznikající koalice představovat Turek překážku při vzniku vlády.
Autoři průzkumu se lidí také ptali na spokojenost s kandidáty na ministry vznikající vlády. Nejvíce dotázaných bylo spokojeno s kandidátem na ministra školství Robertem Plagou a nominantem na ministra zdravotnictví Adamem Vojtěchem (oba za ANO), u nich se kladně vyjádřilo sedm z deseti respondentů. Naopak nejméně kladných hodnocení bylo u Macinky a Turka. S Macinkou je spokojeno 48 procent a s Turkem 40 procent lidí.
Turek čelí kritice mimo jiné za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Za kritizované výroky se omluvil, u některých autorství odmítá. V úterý Turek uvedl, že chce prezidentovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj spíš mediální. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty.
Prezident Petr Pavel označil za málo pravděpodobné, že se Turek stane ministrem. Občané by podle něj měli mít na ministry náročnější kritéria než jen to, že nejsou stíhaní pro trestný čin. Pavel Turka přijme v pondělí v poledne jako posledního nominanta do vznikající vlády Andreje Babiše (ANO).
Související
Tlak na Turka. Pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje, není vhodnou osobou na post ministra, uvedl Pavel
Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.
Spojené státy se za poslední rok proměnily ze spojence na zemi, která je minimálně problematická a nepředvídatelná. S Donaldem Trumpem v Bílém domě si nikdo nemůže být ničím jist. A díky americkému vlivu se šíří ideje MAGA hnutí i do dalších zemích včetně těch evropských.
Pokud tedy někdy USA alespoň trochu představovaly vůdce demokratického a svobodného světa, dnes o tom nemůže být řeč. Mezi postavami vrcholné světové politiky však Američané pořád mají jeden hlas, kterému má smysl naslouchat. Nehledejte ho ale za oceánem, ale na břehu římské řeky Tibery.
Ačkoli je papež Lev XIV. představitelem samostatného státu, celý život prožil jako Američan, byť značnou část života strávil v Jižní Americe a má i občanství Peru. Možná právě tyto zkušenosti rozšířily jeho perspektivu vnímání světa. Na rozdíl od současné prezidentské administrativy, hlava katolické církve nehlásá nic blízkého ideologii America First.
S Trumpovým světonázorem se papež se rozchází v mnohém. Zásadní rozdíly se ukázaly na nedávné cestě do Turecka a Libanonu, která jako vůbec první cesta nového pontifika vzbudila velkou pozornost.
AI nahradí miliony pracovních míst. Čeká nás masová nezaměstnanost? S neschopnou vládou možná ano
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Lev XIV. se poměrně často vyjadřuje k aktuálním zahraničně-politickým otázkám. Bývá opatrný, ale i přesto například nepřejal izraelský pohled na konflikt v Gaze. Ohledně války na Ukrajině však pak oponuje strategii americké vlády, která se chce domoci konce bojů skrze handlování Washingtonu a Moskvy, a následně Ukrajince a zbytek Evropy spravit o výsledcích.
Papež Lev na zpátečním letu, který slouží jako tisková konference, o Ukrajině docela obsáhle mluvil hovořil. Klíčovou informací je, že podle papeže by Evropa měla mít u vyjednávacího stolu své místo. Ostatně se jedná i o budoucnosti celé Evropy. „Je zřejmé, že prezident Spojených států si na jedné straně myslí, že může prosadit mírový plán, který by rád realizoval, a který je, alespoň zpočátku, bez účasti Evropy,“ řekl papež. „Ale přítomnost Evropy je důležitá a ten první návrh byl také upraven na základě připomínek Evropy.“
Zcela jiné poselství než Trump a MAGA nabízí papež i kolem dalšího klíčového bodu prezidentova mandátu – migrace. Jedním z největších kritiků zátahů na imigranty a atmosféry strachu je právě americká katolická církev. Tamější biskupové jsou dosti rozličnou názorovou skupinou, ale Trumpův postup vůči imigrantům odsuzují téměř všichni – s podporou Lva XIV. v zádech.
Spolu s Trumpovým návratem posiluje populismus a krajní pravice v Evropě. Papež dostal v letadle z Libanonu otázku i z tohoto ranku, totiž zda považuje islám za hrozbu Evropy. Kdo však čekal, že se pustí do kulturních válek, musí být zklamán. „V Evropě panují obavy, ale často je vyvolávají lidé, kteří jsou proti imigraci a snaží se zabránit vstupu lidem, kteří pocházejí z jiné země, vyznávají jiné náboženství nebo patři k jiné rase. Řekl bych, že všichni musíme spolupracovat,“ uvedl s tím, že právě zkušenost z Libanonu ukazuje, že dialog a spolupráce mezi kulturami je možná.
„Máme se hůř než naši rodiče,“ shodují se mladší generace. Může za to nedostupné bydlení
Rozmohl se tu takový nešvar: přepočítávat ceny bytů na lattéčka či avokádové toasty, případně aby starší generace poučovala dnešní mladé, jak si na bydlení vydělat. Přece oni to tak udělali a fungovalo to. Hlasatelé těchto názorů si však neuvědomují, že srovnávají nesrovnatelné. Trh s bydlením se v posledních letech změnil a dosavadní jistoty přestávají platit. Britský průzkum naznačuje, že by si i starší generace dnes ze svých příjmů mohly dovolit sotva kafe a toast. U nás to může být velmi podobné.
Lev XIV. je v mnohém jiný než jeho předchůdce František, třeba jeho „styl oblékání“ je mnohem konzervativnější a odkazuje na tradice, které František považoval za archaické. Podobně může působit i návrat do paláce, který František zavřel a nastěhoval se raději do vatikánského hotelu. Ukazuje se ale, že papež Lev dokáže i v těchto kulisách zůstat aktuální a nabídnout alternativu k nesnášenlivému populismu i politice svých amerických krajanů.
Nejde jen o zahraniční politiku. Papež často mluví i o ekonomických nerovnostech, globální chudobě nebo sociálních dopadech umělé inteligence. Minulý týden například podpořil křesťanskou ekonomickou konferenci, na které zaznívaly i značně progresivní návrhy.
Těžko lze očekávat, že papež bude symbolem liberalismu – už jen proto, že vede názorově velmi setrvačnou katolickou církev, a i jeho vlastní pozice je v demokratickém světě značně problematická. Lev XIV. Nicméně nabízí idealistický, ale zároveň poměrně racionální pohled na svět, se kterým by se mohli ztotožnit i lidé konzervativnějšího smýšlení.
Křestané jsou pak postaveni před volbu, jakou variantu si vybrat – zda Trumpovo křesťanství (zne)užívané pro politické účely, či papežovu variantu založenou na lidském bratrství a snaze o porozumění. Dohromady pasují jen těžko.
Jihočeský hejtman Martin Kuba před týdnem vystoupil z ODS a chce založit vlastní politické hnutí. Řada lidí z kraje jde za ním, už má podporu i dvou senátorů. ODS má v polovině ledna kongres, bude hledat novou cestu, volit nové vedení. Vlivu Kuby se podle Alexandra Vondry nebojí. „Myslím, že celostátně je to úplně jiná disciplína. Kuba to bude dominantně rozjíždět v jižních Čechách,“ říká Vondra, europoslanec a místopředseda ODS.
Jaká je aktuální atmosféra uvnitř ODS?
Máme před kongresem, nyní se koná jeden krajský sněm za druhým. Z nich vycházejí nominace na kongres. Několika sněmů jsem se zúčastnil, a nemyslím, že by byla nějaká mrtvolná nebo depresivní atmosféra. Strana normálně pulsuje, žije, sály jsou plné delegátů. Lidé debatují, mám z toho dobrý pocit. Členům na straně záleží. Debata musí vždy přijít, když dochází ke střídání, když byla porážka ve volbách. Byl jsem asi na pěti sněmech, nikde jsem nezažil pohřební atmosféru.
Stranu opustil jihočeský hejtman Martin Kuba, následovalo ho mnoho jeho přívrženců. Jak tento jeho krok ve straně rezonuje?
Debatu o Kubovi jsme nenastolili my. Nastolil ji Martin Kuba tím, že si vybral pro svůj krok toto načasování. Že se něco takového chystá, si vrabci na střeše cvrlikali hodně dlouho. Kdo to sledoval, není překvapen. On se vůbec nezapojil do kampaně před volbami. Mohl se nechat napsat na kandidátku třeba jenom proto, aby ji podpořil. Třeba z posledního místa. Zcela jistě by ho lidé vykroužkovali nahoru. Mohl být vidět mediálně, ale on se nevyjadřoval. Jihočeské kandidáty v tom nechal samotné. Je to škoda, těšil jsem se, že kongres bude soutěžní. Soutěž je základ budoucího úspěchu. Těšil jsem se na souboj Ku Ku, Kuba Kupka.
S Martinem Kubou se dlouho znáte, byli jste spolu ministry v Nečasově vládě. Co se stalo?
On na sobě poslední roky nesmírně zapracoval. Je úspěšný byznysmen, úspěšný politik. Velmi schopný „prodavač“ politiky. Všechna čest. Léta si tykáme. Byl členem výkonné rady a když přijel do Prahy, občas kritizoval způsob, jak naše myšlenky lidem prezentujeme. V tom měl leckdy pravdu. Nyní má jiné plány. Načasování, které si pro svůj krok zvolil, je výhodné pro něj, ne pro nás, to je evidentní. Bylo to ve stejný den, kdy ve Sněmovně probíhala schůze kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Takže ji trochu zastínil. A je to před kongresem. Pro nás by bylo výhodnější, kdyby to udělal až po něm.
Dalibor Martínek: Na jihu Čech povstávají noví husité. Kubité
Husité, naštvaní, že jim zkostnatělá katolická církev upálila proroka Husa, začali začátkem patnáctého století pálit a dobývat české území. Husitů se každý křesťan bál. Nyní, začátkem jednadvacátého století, máme na jihu Čech nového Husa. Je to Kuba.
Jak silně se jeho krok může dotknout ODS? Kuba bude shánět další příznivce, chce vytvořit hnutí na celorepublikové úrovni. Už oslovil některé hejtmany, bude jistě mířit i do řad ODS. Jak to může ODS poškodit?
Ne. Zaprvé přemýšlíme, co máme udělat my v ODS, abychom byli úspěšní. Nepřemýšlíme tolik o tom, co budou dělat ostatní. Lhal bych, kdybych řekl, že to nesledujeme. Ale musíme se soustředit na sebe, leštit ódéesku. Projasnit ji, aby bylo voličům jasné, co zastáváme. A co nechceme. Musíme začít mluvit jasněji. Ano, ano, ne, ne. Žádné možná.
Pokud jde o Kubu, tak v jižních Čechách nás to poškodí, to je jasné. Lidé, kteří odcházejí, jsou „jeho“ lidé. Kuba vyhrál krajské volby na celé čáře, všechna čest. Ale kandidátku si sestavil sám. To je styl ANO na celorepublikové úrovni, kdy jeden člověk rozhoduje a ostatní jdou za ním. On je přitáhne, a když dělají potíže, tak je „popraví“. To dělá Babiš. Je tendence dnes politiku takto dělat. Má to výhody, člověk si staví tým jako ve firmě. Také ODS se z toho musí poučit. Když si zvolí předsedu, tak ten má mít manévrovací sílu. Nejde dělat politiku jenom tak, že balancuji různé zájmy. Z toho vzejde želé.
Aktualizováno
Martin Kuba opouští po 22 letech ODS a chce založit nové hnutí
Jihočeský hejtman Martin Kuba opouští ODS. Odůvodnil to tím, že se se současným vedením strany rozchází v pohledu na politiku. Kuba, jenž zůstává jihočeským hejtmanem, chce nyní založit nové hnutí, řekl. Hnutí vznikne nejprve na jihu Čech, ale Kuba ale nevyloučil možnost, že později přeroste v celostátní politický subjekt. Končící předseda ODS Petr Fiala uvedl, že Kuba nevyužil prostor před lednovým kongresem strany pro vystoupení s alternativním programem.
Jedna věc je být úspěšný v jižních Čechách. Mám jižní Čechy rád. Ale vím, není to nic nového, že tamní vždy byli obrovští místní patrioti. Pamatuji, jak první tamní hejtman Jan Zahradník, který jde nyní také za Kubou, když přijel do Prahy, tak bojoval jako lev za dálnici D3. Vzal si k tomu klidně lidi z opozice. Ja to jihočeský patriotismus. Jižní Čechy nade vše. Rozumím tomu a je to vlastně hezké. Vede to k velko-koaličnímu pojetí politiky. Pojďme všichni kopat za jižní Čechy. A ono to tam funguje. Myslím, že celostátně je to úplně jiná disciplína. Kuba to bude dominantně rozjíždět v jižních Čechách. Asi může mít snahu začít kooperovat s lokálními hnutími, Netolický, Vondrák, ale to stejné dělá STAN. A má to limitovaný úspěch.
Proč se Martina Kuby nikdo neptá, proč nekandidoval? Mohl vyzvat Petra Fialu, mohl nyní vyzvat Martina Kupku. Neudělal to. Bál se? Že celostát je něco jiného než jižní Čechy?
Možná nyní trochu zlehčujete význam kroku Martina Kuby, jeho samotného, na dopad do ODS. Možná členové ODS přemýšlejí o Martinu Kubovi…
Nezlehčuji. Nemohu mluvit za jiné. Jenom říkám, že když jsem jezdil po krajských sněmech, tak podle mnoha lidí měla kritika, kterou vznesl Martin Kuba, nějaké opodstatnění. Lidé touží po politikovi „z masa a kostí“. To funguje. Ale nezaznamenal jsem žádné plány na dezerci. Konec konců, i v jižních Čechách i opravdoví ódéesáci, kteří tam drží vlajku z dob, kdy Martina Kubu nikdo neznal, zůstávají.
Jaké ponaučení si ODS bere z prohraných voleb? Co změní?
Musíme projasnit politiky, nejen komunikaci. Musíme ODS vyleštit, a zásadněji a jasněni oslovovat náš hlavní elektorát. To jsou podnikatelé, drobní, střední i velcí. Tam jsem cítil největší rozpaky. Ne v posledních týdnech, delší dobu. Oni musejí cítit, že jsme ochotni krvácet za základní věci jako jsou svoboda, kapitalismus, soutěž. Nyní jsme vládli v pětikoalici, to bylo těžké.
Poškodila značku ODS vláda v pětikoalici?
Nebyla jiná možnost. Piráty jsme vykopli, možná pozdě. Platíme daň za příliš mnoho kompromisů. Lidé potom mají pocit, že výsledným produktem je želé, rosol. Přitom reálně jsme zemi odevzdali v lepším stavu, než v jakém jsme ji přebírali. Ekonomika roste. Německá, se kterou jsme spojeni pupeční šňůrou, se už třetí rok potácí v recesi. Inflaci jsme dostali zpátky do dvouprocentního koridoru. Co si budeme povídat, lidem se v této zemi nežije špatně. Nicméně uznávám, že z našeho vládnutí zůstává jakýsi nemastný, neslaný dojem. Kompromisů bylo moc. Lidé neměli pocit, že se za ně rveme víc.
Volby vám možná prohrál obecný sentiment, že vláda nedokázala zvládnout energetickou krizi, inflaci. Jak to vnímáte?
Tuto debatu jsme řešili. Ano, možná se na energetickou krizi mohlo reagovat o něco rychleji, razantněji. A možná by to mohlo mít lepší vliv na vývoj inflace. Ale posuzoval bych to v relaci k ostatním zemím. Ani Němci, Francouzi, Maďaři nebo Slováci si tím neprošli lépe. Nyní je francouzská politika ve stádiu rozkladu, Německo je v recesi. Míra inflace odpovídala tomu, jak je kdo blízko Rusku. Byl rozdíl v tom, jak je kdo závislý na jejich plynu. Inflace mohla být nižší, kdyby se razantně zasáhlo dřív. Ve výsledku předáváme zemi další vládě v situaci, kdy zadlužování země je zkrocené.
Jaké bude nové směřování ODS?
Musí se v mnohém změnit, zlepšit. Myslím, že má na to, aby to zvládla. Za prvé musíme projasnit řeč. Ano je ano a ne je ne. Žádné radikální lidovecké možná. Lidé musejí vědět, o co nám jde. Svoboda, kapitalismus. Za druhé, musíme politické vize promítnout do praxe. Nemůžeme jenom mluvit, musíme si to odpracovat. Na kongresu bude diskuse otevřenější, než byla dřív. Kandidáti budou grilovaní.
Myslím, že nově zvolený předseda by měl mít možnost vytvořit si svůj tým. Dát šéfovi větší svobodu, jsem o tom pevně přesvědčen. Politická strana není firma, ale předsednictvo je něco jako firemní představenstvo, které dohlíží, aby parník plul správným směrem. Ale zároveň strana potřebuje lidi, kteří budou dodávat „palivo“. Aby parník jel kupředu a rychle. V tomto budeme potřebovat otevřít stranu lidem, kteří mají kompetenci. A připravit se, aby se nestalo, co se nám v minulosti stalo, že když vyhrajeme volby, tak nejsme připraveni a ztratíme první rok. Musíme mít připravené konkrétní zákony. Kdo nenastoluje agendu, prohrává. Reagovat nestačí. Co se neudělá první rok, neudělá se nikdy.
Za další, jde i o způsob komunikace. Když jsem vedl kandidátku do evropských voleb, strašně mi vadilo, že nechytáme moderní komunikační kanály. Jsme sto let za opicema. Politika musí mít jasné tváře. Teď se to hodně zlepšilo, mladá ODS udělala velký kus práce. Ale jsme na půl cesty, toto se musí dotáhnout. Je to o „prodávání“ politiky.
V neposlední řadě jde o moc. Když budeme mít lidi, kteří mají vládnout, tak musejí mít moc. My jsme nevyměňovali lidi. Ale slušnost není jedinou politikou moci. Když se stane, že máme nepříjemnou situaci, kterou řeší nějaké instituce, a po čtyřech letech našeho vládnutí stojí v čele všech těchto institucí lidé, které tam zanechal Andrej Babiš, tak je něco špatně. Vsadím se, že když nyní nastoupí jejich vláda, bude to úplně jiný fičák.
Bude pokračovat projekt Spolu, nebo se ODS osamostatní, půjde svou cestou?
ODS se musí postavit na vlastní nohy. Teď jde o ODS. Musíme v ODS nabýt budoucí vítěznou mentalitu. Naší ambicí je vyhrát jako ODS. Ale zároveň není žádný důvod chodit v botách s hřebíky na podrážkách po hřbetě Spolu. Spolu mělo svůj význam. Brzy nás čekají komunální volby, senátní volby, které si „žánrově“ žádají spolupráci s blízkými stranami. Budeme mluvit o ODS, ale nebudeme nadávat na Spolu, kdybych to měl říct v jedné větě.
Budete kandidovat do vedení ODS?
Dlouho jsem to zvažoval. Bude mi pětašedesát. Ale cítil jsem zájem, když jsem s lidmi mluvil. Dostal jsem nominaci v Ústeckém kraji. To byl první sněm vůbec. Řekl jsem si dobře, budu objíždět krajské sněmy, pokud mi to čas umožní. Nyní mám čtyři nominace, kamkoliv jsem přijel, tak jsem ji zatím dostal. A to jsme někde na začátku. Takže asi ano. Budu-li cítit tento zájem, budu ještě dva roky své služby nabízet. Čistě jako řadový místopředseda, který bude dohlížet, abychom drželi pravicový kurz.
Hlavním kandidátem na budoucího předsedu ODS je Martin Kupka. Našel se ovšem vyzyvatel, mladý Radim Ivan ze severní Moravy. Na čí straně stojíte. Ivan tvrdí, že současné vedení ODS je rigidní…
Zaprvé jsem rád, že je soutěž. Na posledních kongresech žádná soutěž nebyla. Soutěž je základem, motivuje lidi k lepším výkonům. Konkurence je důležitá v byznysu, ve sportu, i v politice. Jsem rád, že to Radim Ivan zdvihnul. Rozfoukává stojaté vody, tak to má být. Upozorňuje na věci, které je třeba zlepšit. Na druhé straně, je to mladický elán, ale proti tomu je Martin Kupka jiný kalibr. Má za sebou úspěch jako hejtman i jako ministr. Řekl bych, že to byl nejlepší ministr minulé vlády. Skvěle rozjel výstavbu dálnic. Kupka hraje s podstatně vyššími kartami. Ale je dobře, že máme souboj. Škoda, že není souboj Kupka Kuba.
Aktualizováno
Fiala obviňuje ANO: Rozpočtová hra má zakrýt Babišovy problémy
Hra vznikající koalice kolem návrhu státního rozpočtu na příští rok je podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) jen snahou, jak odclonit pozornost od nevyřešených dotačních problémů předsedy ANO Andreje Babiše, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Fiala sdělil, že je načase přestat s politickými hrami a hnutí ANO se musí konečně začít chovat odpovědně. Kabinet se poradí, jak bude postupovat, řešení je víc, dodal později Fiala. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) znamená počínání nastupující koalice jen vyšší deficit a rozhazování peněz.
