Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.

Česká republika zablokuje pokusy uvalit sankce Evropské unie na izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira kvůli jeho zacházení s aktivisty, kteří se snažili dopravit pomoc do Gazy. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to uvedl šéf české diplomacie Petr Macinka.

Partnerům v EU podle svých slov řekl, aby se o takový návrh „ani nepokoušeli, jinak ho zablokujeme“, pokud bude předložen před říjnovými volbami v Izraeli. Podobný návrh by totiž podle českého ministra jen podpořil popularitu krajně pravicového ministra.

Karel Pučelík: Ministr z Wishe. Petr Macinka nechápe, jaká je jeho role

Názory

Státy obvykle mají v čele diplomacie politika, jehož úkolem je hájit dlouhodobé zájmy jeho země. Nikoliv však Česko. My jsme si zvolili člověka, jehož neskrývaným programem je české zájmy podrývat. Zbývá jediná otázka: dělá to jen z neschopnosti nebo záměrně?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Summit může vyzvat k dalším krokům

Summit EU, který se uskuteční příští týden v Bruselu, by mohl vyzvat členské státy sedmadvacítky k tomu, aby podpořily sankce proti některým izraelským ministrům v souvislosti s porušováním práv zadržených aktivistů z humanitární flotily, jež chtěla nedávno doplout do Pásma Gazy.

Vyplývá to alespoň z návrhu závěrů Evropské rady. Velvyslanci členských států při EU budou o závěrech diskutovat ještě několikrát a text se může výrazně změnit. Případné sankce se rovněž řeší podrobněji na nižší pracovní úrovni.

„Evropská rada odsuzuje špatné zacházení se zadržovanými osobami, včetně evropských občanů, po zadržení globální flotily Sumud v mezinárodních vodách. Vyzývá Radu EU, aby pokročila v práci na omezujících opatřeních proti extremistickým ministrům, kteří podněcují a propagují takové porušování lidských práv,“ stojí v článku 28 návrhu závěrů.

Česko by chtělo tuto formulaci změnit, přičemž není samo. Proti je podle unijních zdrojů také Německo a Maďarsko.

Dalibor Martínek: Dva scénáře pro Ankaru

Názory

Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ministři budou jednat v Lucemburku

Tématem se budou zabývat také ministři zahraničí na své pondělní schůzce v Lucemburku, kde bude i Macinka.

Řada unijních zemí, například Španělsko, Slovinsko nebo Irsko, vyzvala k uvalení sankcí vůči izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli tomu, jak zacházel s aktivisty z flotily.

Video vyvolalo kritiku

Krajně pravicový ministr na síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem desítek aktivistů klečících na zemi se spoutanýma rukama a s úsměvem přitom mává izraelskou vlajkou.

„Takhle vítáme podporovatele terorismu,“ napsal k videu, na němž je vidět také to, jak maskovaní policisté srážejí jednu aktivistku na kolena.

Poté, co se video ze zadržení objevilo, odsoudil Ben Gvira i premiér Benjamin Netanjahu, který uvedl, že jeho počínání „nebylo v souladu s izraelskými hodnotami a zákony“.

Macinka: Sankce by jim pomohly

Šéf české diplomacie v rozhovoru s agenturou Bloomberg při vysvětlování svého postoje označil izraelského ministra za „strašného člověka, nesnesitelného jedince“, jehož chování „skutečně překračuje všechny meze“.

Přesto by ale sankce namířené proti ministru národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi a ministru financí Becalelu Smotričovi, kteří jsou považováni za tvrdé nacionalisty, podle Macinky z těchto politiků udělaly hrdiny v očích jejich voličů a „oběti jakéhosi antisionistického spiknutí Západu“.

„Paradoxně bychom jim tím vlastně pomohli,“ řekl šéf české diplomacie.

Kromě toho, že případné sankce označil za zasahování do volebního procesu, kritizoval také samotné aktivisty z flotily, které nazval „provokatéry a velmi radikálními osobami“.

Dalibor Martínek: Babišova Tünde Bartha řeže motorovou pilou

Názory

Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.

Albánie nechce být stavební parcelou pro Trumpovu rodinu. Protesty v Tiraně pokračují už druhý týden a odpor proti dvěma luxusním resortům za pět miliard eur, spojeným se zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, přerostl ve vzpouru proti celé politické třídě, píše server agentury Bloomberg. Začalo to jako boj za plameňáky a chráněné pobřeží. Teď už demonstranti míří na samotný systém, který podle nich prodává zemi investorům s nejlepšími kontakty. 

Albánie má být další středomořskou destinací pro bohaté. A Jared Kushner u toho nechce chybět. Jeho investiční firma Affinity Partners je spojována s plány na luxusní resorty v jedněch z nejcitlivějších částí albánského pobřeží, a to na ostrově Sazan a u oblasti Zvërnec poblíž chráněné krajiny Vjosa-Narta.

Zeť Donalda Trumpa chce stavět luxusní hotely v Albánii a Srbsku

Reality

Zeť Donalda Trumpa Jared Kushner chce stavět na Balkáně. Vyhlédl si Bělehrad, hlavní město Srbska, a taky Albánii.

pej

Přečíst článek

Z plameňáků je politický požár

Jenže tentokrát se proti velkému realitnímu příběhu nepostavili jen ekologové. Do ulic vyšli studenti, místní obyvatelé, aktivisté i lidé, kteří už mají dost albánské politiky jako celku. Každý večer míří tisíce demonstrantů centrem Tirany k úřadu premiéra Ediho Ramy. Nesou albánské vlajky, transparenty a jednoduchý vzkaz: země není na prodej. Symbolem protestů se stal plameňák. Právě tito ptáci patří k druhům, jejichž prostředí by podle odpůrců mohly nové resorty ohrozit.  

Premiér Rama projekt hájí. Tvrdí, že Albánie potřebuje moderní turistiku, pracovní místa a zahraniční kapitál. Podle něj mají podobné investice posunout zemi mezi prémiové středomořské destinace. Resort podle Reuters dál podporuje i přes sílící protesty. Do sporu už vstoupil i Brusel. Evropská komise Albánii varovala, že pokud chce pokračovat v cestě do Evropské unie, musí respektovat evropská pravidla ochrany přírody.

Bloomberg: Vlády si půjčují rekordním tempem. Dluhopisy ženou zbrojení i energetika

Money

Státy letos na trzích získávají peníze nebývalým tempem. Od začátku roku si prostřednictvím syndikovaných emisí půjčily zhruba 504 miliard dolarů, tedy asi 10,5 bilionu korun. Podle agentury Bloomberg za tím stojí rostoucí výdaje na obranu, infrastrukturu i přechod k modernějším zdrojům energie.

nst

Přečíst článek

Balkán jako realitní hřiště

Albánská kauza navíc není jediná. Zapadá do širšího vzorce aktivit trumpovského rodinného okruhu na Balkáně. Kushnerova firma už dříve získala možnost rozvíjet mimořádně citlivý projekt v Bělehradě, a to přestavbu bývalého velitelství jugoslávské armády, poškozeného při bombardování NATO v roce 1999. Srbská vláda podle Reuters pronajala areál firmě napojené na Kushnera na 99 let. Plány zahrnovaly hotel, byty, obchody a kanceláře.

Také v Srbsku projekt narazil na odpor. Pro část veřejnosti nejde o prázdný pozemek, ale o místo zatížené pamětí války, bombardování a rozpadu Jugoslávie. Představa, že se z něj stane luxusní realitní komplex spojený se zetěm amerického prezidenta, byla pro mnohé nepřijatelná.

Balkán do EU do roku 2030? Slovinský exprezident Pahor volá po urychleném vstupu

Politika

Západní Balkán má podle bývalého slovinského prezidenta Boruta Pahora dostat jasný termín pro vstup do Evropské unie. Navrhuje, aby se ve všech kandidátských zemích nejpozději do roku 2030 konala hlasování o členství v EU. Podle něj je urychlení rozšíření Unie geopolitickou nutností.

nst

Přečíst článek

Realitní trh na Balkáně navíc rychle roste. Albánie, Černá Hora i další země regionu se pro zahraniční investory staly levnější alternativou k Itálii, Řecku nebo Chorvatsku: mají moře, rostoucí turistiku, nižší ceny pozemků a často i pružnější pravidla. V Albánii dosáhly přímé zahraniční investice v roce 2024 rekordní úrovně a kapitál míří právě do turismu, realit a stavebnictví. Ceny bytů podle údajů odkazovaných na Bank of Albania dál prudce rostou; v první polovině roku 2025 měl celostátní index bydlení meziročně vyskočit o více než 40 procent. 

Slabý dolar nahrává koupi nemovitosti v zahraničí. Na co je však třeba si dát pozor

Reality

Už dávno neplatí, že by koupě zahraniční nemovitosti byla pro Čechy nedostupná či zcela nemožná. Může to vyjít i levněji než v Česku. Kdo si tak vysnil vlastní nemovitost v cizině, má letos ideální příležitost ke koupi. Americký dolar oslabuje a díky tomu se otevírají českým kupcům nové možnosti. Jaké jsou podle expertů výhody a nevýhody vybraných destinací a jaké investiční rizika se vyplatí před koupí zvážit?

Věra Tůmová

Přečíst článek